Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoma
03. 06. 2011
35
27
3167
Autor
Honzyk
Milej muj ...
... přišla možná chvíle
kdy existence přímořskejch slov
(jako dávných přístavních měst)
nám pomalinku odsouvají do vnitrozemí - chybí nám plachetní vzruch...
***
Možnost
stejně jako skutečnost
ztrácí neohraničitelnost.
***
Ale dokud se máme rádi
budeme třeba i podsvětními mraky přitahujícími smutek jako uhelnej mour
Umejem' se a mrknem ven na vyrosený podoblačno :
na mlhy vyčesaný naplocho :
třeba uvidíme holuby , kteří se slétají, aby rozplašili pomníky .
27 názorů
jo, to bude Ok...)...mam supr doktorku kamosku, ale teda skoro 39 horecka v tom vedru, jsem myslel, ze se poseru normalka..))..a to mam svy hlavni heslo "jen se neposrat":D
...u mňa pocitovo, na základe úpravy textu i „uvážlivého“ obsahu, ako keby si (doma) písal list („domov“?)... Nakoniec, vyvolať určitý (i neurčitý) pocitový zmätok, aj to býva „účelom“ tvorby, no nie? (a to sa ti aj podarilo ;-)...
...*
Sebastiana
06. 06. 2011
..nase babicka rikavala, nevim, kde to sebrala, ale myslim, ze i v bibli podobne: "slova sebelitosti ti naseptava had"...(?)---
bééé, a mně zrovna líbnula Múza, copak ale můžu psát svá plytká slůvka vedle těchhle svátečních ???
já nemám úplně ráda kumulaci abstraktních pojmů jako: "Možnost stejně jako skutečnost ztrácí neohraničitelnost", v tom se taky ztrácím
Některá ta spojení mi přijdou příliš vynucená, ale něco se mi na tom líbí moc. To ano je silnější než ne. Tak T :o)
za všechny pokálený sochy
co jim pláč uvíz v očích z pískovce
za ovce
co jdou a kudy chodí zvoní zvoncemi
za zemi
občas ruce kladu těsněji
by vnesla naději
i do přízemí