Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBOKOVKY III
Autor
blboun nejapný
Cukal jsem vlakem do Práglu
nuda
v Olmicu ve stánku sudová Kofča Startky
hic
ňáká holka v mini pobíhala po perónu
od vagónu k vagónu
výpravčí plácačkou popoháněl ošátkovanou
bábu s husou v košíku
Konečně zafuněl dal do pohybu
típl jsem ležérně vajgl loudavě dohnal vagón
ajznboňák zahrozil zavřel dveře
já otevřel okno vystrčil hlavu nechal vlát
kštici k Ostravě
pln sazí jsem se vracel do kupé mrknout
jestli nečajzli bágl či kytaru
byla tam
"jéé to je tvoje, nevadí že …" a přestala brnkat
stál jsem jako čerstvě vylíhlé hříbě
v kramflecích slabost
z ksichtu něco neurčitě vyděšeného
"neva" odmlčel jsem řeč
" kam jedeš" špitla
"ále kousek" bodoval jsem
"já až do Prahy a pak dál" pohodila tím směrem
hlavou
přehodila nohu já se posadil
"k pernikářům?" řekla líbezně a vystrčila zuby
asi jsem vypadal dost blbě
"no do Pardubic přece" něžně se dotkla
jako bych byl nějaký vůl
cukl jsem
jen otisk tepla stoupal výš a zapomněl jsem
jmého matky
… tady se zamlžily vzpomínky
až tam kde mlátěj koleje a kupé lítaj ze strany na stranu
veksle k tunelu a prvorepubliková hala
nějakýho Masaryka
prý Wilzoňák
jsme se drželi v sobě do posledního dechu
"musíme" řekla
pomohla mi s kytarou
dala klíček od srdce
tak jsem tam stál Vindabona odfrčela
já věřil že přicouvá
nic
tak ho nosím na krku když ji hledám
chci jí špitnout že
v Pardubicích mě neukecala
já to chtěl