SWINGERS PARTY

Kdo nešuká s námi, šuká proti nám.“

Pepa z Depa, Brno-Zvonařka

Vlezla jsem do postele s noťasem a čerstvým ananasem. Ananas, ha ha.

(Pepíčku, vytvoř větu se slovem ananas. Tatínek si koupil čokoládu a na nás se

vysral). Kocovina pomalu odeznívala. Henry se zatvářil provinile a polechtal mě

na chodidle.

„Blbý?“

„Ne, v poho.“

„Já mám teda výčitky.“

„Ty máš tak co kecat.“

Zrovna teď jsem to nepotřebovala probírat. Chtěla jsem se bezmyšlenkovitě

vyvalit na postel, žrát jižní plod a v tlumeném světle lapičky z Winners (49,99$,

účtenka zničená, Henrymu nalhána poloviční cena) čumět na Velkého Bratra

nebo ještě lépe na Úchyláky. Televizní realita ve mně budovala fiktivní pocit

nadřazenosti (Tak takhle špatně na tom ještě nejsem).

„Už to ale nikdy neuděláme, že ne?“ žadonil o ujišťování.

„Fuj. Hnus na kolečkách.“

„Stejnak to byl tvůj nápad.“

Pěkně blbej nápad to byl. Mohla jsem za něj poděkovat nymfomance Jean.

Swingers party, hučela do mně s divokým výrazem v očích. Viktorka u splavu

promiskuity. To prostě musíš vyzkoušet. Aspoň jednou. To je jako vidět

Machu Picchu a zemřít. (Přepsáno česky foneticky Maču Pikču se mi líbí

mnohem víc).

„Co blbneš, já na swingers party? Já se u sexu čumím zarytě do stropu a

počítám One Mississipi Two Missisipi jestli to bude tentokrát v rekordní

rychlosti, abych mohla ještě vyskládat myčku.“

„No právě,“ pravila záhadně.

„Musíš trochu opepřit stereotypní manželskou lásku.“

Ušklíbla jsem se. Leda prd. Ale červík zvědavosti hlodal.

„A kde se jako taková swingers party jako pořádá nebo jak se tam jako chodí

nebo co? A to ty lidi tam hned začnou šukat nebo jak?“

Jean obratem vyhledala webstránku s inzeráty na setkání swingers.

Samozřejmě jsem předstírala obrovskou ironii, ale doma v soukromí pracovny

(dokonce jsem i zatáhla žaluzie) jsem si vybrala poměrně snadno a rychle.

Attraktivní pár (On 31, Ona 27) hledá nekonvenční dvojici k nočním hrátkám.

Blah blah blah.

Tak to snad znělo celkem i decentně, ba intelektuálně, no ne?

Odpověděla jsem: Jsme přitažlivá manželská dvojice.

No, o těch Henryho nosních chloupcích raději pomlčím. A moje odstávající uši

– s ušima se přece při sexu nic dělat nedá. Nebo jsem to alespoň v pornu

nikdy neviděla.

Jsme pár podobného založení a chtěli bychom obohatit naše zkušenosti.

Jistě. Hlavně musím zlomit Henryho, aby do toho šel se mnou.

Což nebylo nijak složité. Několik dvojek červeného a dobře vybraný erotický

film...

„Zaklepej.“

„Ne, ty zaklepej.“

„Tak spolu.“

Naše prsty se chvějivě spojily a zaváhaly směrem k opulentnímu klepadlu

z mosazi. Tak jsem si to představovala. Ta vila. Ta zahrada. To klepadlo. I

venkovní rohožka s nevtíravým motivem divokých růží. Rozjel se Hollywoodský

film velkého formátu, na který jsem se v autě samozřejmě posílila ze svojí

chlastací čutory (0$, velkorysý narozeninový dárek od Jean). Možná, že ten

dům nebyl ani tak velký a krásný, jak jsem ho vnímala. Možná jsem ho jenom

přikrášlila obsahem alkoholu. Kdoví. Ale cítila jsem se sexy, ve svých jehlách,

v převleku French Maid ze sex shopu vedle Winners (49,99$, Henrymu

přiznána jen poloviční cena). Ještě sluhu v livreji a máme to v cajku!

Ale ten se nekonal. Přesto žena, která otevřela, vynikala vyjímečnou krásou

(jestli to nejsou silikony, sežeru svůj řidičák).

„Henry a Ada?“

Můj muž nedokázal vygumovat ten připitomělý výraz blaženosti, který se mu

rozlil po tváři. Nepokrytě si prohlížel její prsa, nohy, souměrný obličej. Málem

si uslintl a uchrochtl. Trochu mě to urazilo. Ale rozhodla jsem se svoji ješitnost

ignorovat. Koneckonců, byl to můj nápad. Nebo snad ne?

Zadoufala jsem, že i muž z dvojice bude stejně atraktivní.

„Pojdťe dál. Ross už čeká. Vypadáte dobře. Myslím, že si budeme rozumět.“

Spiklenecky mrkla na Henryho. Měla by mi poděkovat, že jsem mu před

odjezdem přistřihla ty hnusné chlupy! Pak ovšem mrkla i na mě. Začala jsem

v duchu panikařit. Ještě je čas zdrhnout! Ale chovala jsem se jako loutka

postrkovaná jakousi neviditelnou silou.

Dveře do hlavního pokoje byly pootevřené. Na dřevěnou podlahu dopadalo

tlumené světlo. Nedokázala jsem už rozlišit, jestli ten adrenalin v krvi způsobila

náhlá úzkost nebo erotické dusno. Henry ovšem problém neměl. Do obýváku

se hrnul jako kočka v reklamě na Whiskas.  Muž stál k nám zády.

„Tak to jsou oni,“ představila nás.

Pomalu se otočil.

Tikot starožitných hodin. Tik. Tak.

„Mr. Johnson?“

God damn bloody hell.

...

„Jsme dospělí lidé, že.“

Řekla jsem ano a popotáhla si sukni. Bylo mi stejně vidět až někam do Afriky.

Henry se tvářil zmateně. To, že jsem nás právě nechtěně předhodila mému

šéfovi (Ross Johnson, C.E.O. Glendon Oil), mu došlo až po chvíli.

„Takže, slečno Horwitzová...“

„Ada.“

„Ado. Buď pokračujeme ve hře, a to jak? Velmi diskrétně. V případě

jakéhokoliv úniku informací budete v pondělí na pracáku anebo...“

„Anebo jsme tu vůbec nebyli a dveře jsou támhle, že.“

Přikývl.

„I v tomto případě platí první pravidlo. Pokud se i jen malý náznak dostane na

veřejnost, bude se vám těžko hledat nové zaměstnání s tak špatnými

referencemi.“

Konečně jsem poznala, jak chutná nefalšované napětí. Můj manžel jej přerušil

buranským lokem ze sklenky Skotské a neobratně se zakuckal. Johnsonova

žena se tvářila neutrálně, nikoli však její poprsí. To se dmulo.

„Tak dem do toho, ne?“ rozhodl Henry.

„My budem jako hrob.“

A právě v tomhle okamžiku jsem děkovala jeho dobromyslné prostoduchosti.

Johnson se mi nikdy nelíbil. Arogantní hajzl, na můj vkus nabubřele pompézní

kretén. A teď tu sedí a dělá ramena. Jenže v gatích má zřejmě nasráno.

Sekretářka třetí třídy zná jeho špinavé tajemství. A jeho ženu ošuká jen úplně

obyčejný elektrikář.

„Na skvělou zábavu!“ pozvedla jsem sklenku.

Spiklenecky jsme si ťukli.

Blah blah blah. Já s Henrym, Henry s ní, já s panem Johnsonem (jeho penis

byl-PŘEKVÁPKO!- směšně malý) a nakonec i já s tou ženou. A alkohol. Hodně,

hodně alkoholu. Byl to úžasný večírek. Takhle nekonvenčně jsem se ještě

nikdy nepobavila. Vzrušovalo mě pozorovat Henryho, jak se miluje s cizí

ženou... Co bude druhý den, to jsem si nedokázala představit. A ani nechtěla.

Teď jsem si užívala orgasmů, pocitu nadřazenosti nad mým šáfem, který spadl

ze svého vysokého postu Velkého Bosse na úroveň poslíčka třesoucího se, aby

si omočil. Navíc mu pořádně nestál. Cheers! A: ha ha.

„Někdo se mi vysral do úst,“ snažila jsem se druhý den ráno obhroublostí

zamaskovat ten odporný pocit z kocoviny, nevyspání, penisů a vlhké

vzrušenosti.

Henry se zasmál.

„Ale byla to jenom jednorázovka, že jo? Teďka mám z toho takový divný

svědomí.“

„To si piš. V podstatě jsme dvě čuňata. Chro chro.“

Během dne jsem se urputně ignorovala de ja vu včerejší párty. Rvala jsem se

střídavě s pociem viny, zvedajícím se žaludkem, žárlivostí (Tak takhle by asi

vypadala nevěra, kdybych u toho nebyla), hnusu (Johnson je odporný prase a

v pondělí se s ním setkám v práci) a sebemrskačstvím (Asi nejsem normální).

Na monsterjobs.com jsem usilovně hledala zaměstnání, ale ekonomická krize

zřejmě ještě nepominula. Za pokladnu se mi nechtělo. Ve firmě jsem si

vybudovala celkem solidní postavení. A vůbec, ať si strčí ty jeho pitomé

výhrůžky za klobouk. K čertu s Johnsonem! K čertu s jeho zvrhlým

pimprdlíkem!

Když si mě Henry večer k sobě v posteli přitáhl, pevně jsem sevřela víčka.

„Ty děvko jedna malá,“ zašeptal škádlivě.

„Nechce se mi uvěřit, cos to včera vyvedla!“

Trochu jsem se rozbrečela. Jak to teď s náma bude? Teď si mě bude při

každém styku představovat v akci s hnusákem a prsatkou. A já mám prsa

mnohem menší! Jsem chudák! Litujte mě!

Bezohledně si mě vzal a během deváté Missisipi jsem ucítila příchod

orgasmu obřích rozměrů. Prsty na nohou se mi zkroutily v křeči, kterou by mi

záviděl kterýkoliv pacient s pokročilou dnou (arthritis urica).

„Dobrý?“ usmál se na mě, oddychuje.

„Já se ale stydím. A nejsem děvka.“

Stejně jsem se cítila děsně fajn.

***

„To se ti fakt stalo?“ podivil se Peter Andratchuk po přečtení mé povídky.

„No to né,“ zapírala jsem. „Já to znám jen z doslechu. A z internetu.“

„A jaký z toho teda vyplývá ponaučení?“

„Žádný. Prostě jen to, že lidi rádi šukaj.“