Mona Lisa

chápeš Leonardův styl jak kdybys u toho byl :-))

No, kdyz prijde gravidita, bývá malba casto bita. Buben lásce trochu vadí, tak se vrhnul na pozadí...

Už jsem to napsala prve, téma bylo z KOULE, několik základních informací z Wiky, někde na netu jsem se dočetla, že se ten její úsměv přičítá těhotenství, což odpovídá zmíněné vzpomínce z dětství a ta vata kolem, to je představivost... jak říkám - hrála jsem si :-)) Čtenářský deníček, to je téma - ten ze studentských časů se někam zatoulal a začít psát nový, k tomu se marně odhodlávám už kolik let... a podobně je to i s jazyky, když se pokusím zopakovat si angličtinu z učebnice, dojdu nanejvýš k desáté lekci... chci tím říct, že tvému laškování s italštinou docela dobře rozumím :-))

Mým oblíbeným čtivem je Leonardo od Merežkovského (mám jen II. díl z roku raz-dva – přeložila Tesková, takže to čtu od půlky, to nové vydání z Academie nemám – nevíte, kdo to teď překládal, nemůžu to dohledat) a tak shodou okolností zrovna před Silvestrem jsem se dostal ke kapitole, jak maluje paní Lízu. No on to Dmitrij Sergějevič popisuje velmi sugestivně, takže tvoje povídečka se ve srovnání s ním teď nachází v těžké posici. Ale kdoví, jak to tenkrát doopravdy bylo, že... když se ani pořádně neví, jestli to doopravdy byla paní Giocondová nebo ňáká jiná. Každopádně se shodnete v tom, že na osvětlení si dal Leonardo velmi záležet – při portrétování preferoval takový ten mlhavý opar – a pro případ, že by bylo zrovna moc jasno, tam měl připravený takový zatahovací lajntuch. No ale ta tvá pasáž si tím jejím těhotenstvím mi padne spíš na sochaře Auguste Rodina, než na Leonarda. Já jsem takovej vůl, já čtu tak málo a když už jednou konečně něco přečtu, tak za rok zapomenu, od koho to bylo. (Furt si říkám, konečně zase ten čtenářský deníček...) Nějakej román o Rodinovi. Tak ten přivedl do jináče Rose Beuretovou, která mu pomáhala a i stála modelem v době, kdy na tom byl bídně, a když už to na ní bylo moc vidět, tak ji lehce kopnul do zadku, že je moc tlustá a že se podle ní už nedá sochat... (jestli si to dobře pamatuju). No takže to všechno bych raději přeskočil a spíš bych přesunul diskusi k závěru tvé povídky: „Finito. Fine, la signora,“ Protože je známé, že Leonardo téměř nic dokončil. No je pravda, že většinou se právě jeho Mona Lisa řadí k těm několika pramálo věcem, které dokončil. Ale v podání Merežkovského to bylo tak, že Leonardo sám ten obraz nikdy nepovažoval za dokončený – mínil na něm dál pokračovat, ale paní Giocondová se rozhodla doprovodit svého manžela na obchodní cestě a během ní se nakazila. Leonardo marně čekal na její návrat, aby mohl pokračovat v portrétování; Líza ten svůj obraz de-facto dokončila sama – tím, že umřela dřív, než ho ještě Leonardo stačil zase přemalovat jinak. Takže kdoví, možná už to měla ve svém podvědomém plánu, jak ho převeze – proto se tak potutelně usmívá... --- V létě jsem se vydal do Florencie, abych vyzkoumal, jak to s tím Leonardem doopravdy bylo, no ale nakonec jsme skončili v Cadore... tak třeba letos, ale to by se asi člověk musel naučit italsky. Leonardo je mi sympatický právě tím, že spolu máme mnohé společné – především to, že mám také spoustu nápadů, ale nikdy žádný nedovedu do zdárného konce. Takže není důvodu, proč by ten můj nápad s italštinou měl skončit jinak... --- Zpátky k tvé povídce – těch pár vět před tím finitem, ty mi přijdou celkem trefné.

Jenže ta má byla takovou mystifikací, že ani nebyla pochopena :) Ale snad...že by--:)

a to děláš chybu... Koule nemá zas až tolik čtenářů :-) děkuji za tip a za připomenutí, že mi tam leží ladem ještě hádanka :-))

Já si tu svou domů nedám :) Stačí, že jsem se nad ní dojímala v KOULI... :). Tak jeden nesoutěžní štíp...:)

já děkuji :-))

Super čtení :-) Díky :-) *

buhehehe chlemst :-)))

.......sem to taky porovnal.......a je to chlap....hnusnej...... :)))))))

nemusíš, já jen, že jsem dost nedůvěřivá vůči všeobecně vládnoucímu mínění a odolná vůči nějakému vtloukání do hlavy, můj selský mozeček si všechno co jde, porovnává s nějakou vlastní zkušeností :-))

Nojo,jo už mlčim,vždycky mě dostaneš :)))

Tak já ti to povím - když mi bylo asi 12 let, měli jsme sousedku, taková ženská, kus chlapa, já se jí bála... pak si našla chlapa (nebo on ji), otěhotněla a býval by mohl Leonardo malovat podle ní, jak ta se proměnila! Na ni jsem myslela, když jsem psala tohle povídání :-))

Jakej záhadnej úsměv???Kdyby ti od mala netloukli do hlavy její záhadnej úsměv,tak si jen řekneš:někdo krásně namaloval blba z pomocný-teda pardon,dnes se řiká ze speciální.Nebo si fakt myslíš,že ta předloha nějak makala na svým výrazu?Podle mě je to Salai a přiblble čumí jen proto,že se těší,co bude.Jestli měl někdy někdo vychytaný výrazy,pak to byl Egypt...myslím že na tyhle týpky nemáme do dneška...v ničem...díky nim věřím na jiné civilizace...jsem se vykecal :)

chlap ne, Dejvíčku, to ne... celkem tuctová, ale ten záhadný úsměv a pohled prozářený (asi mateřstvím), ten tam je. Pokud jde o Picassa, téměř se shodneme :-))

Soví,hezký.Ale podle mě je Lisa hnusná,nevím,proč jsou z ní všichni tak vodvázaný-stejně jako Picasso:myslím,že to byl magor,kterýho přestalo bavit malovat,tak si udělal z lidí prdel a oni mu to žerou do dneška...jo a muj názor-Mona Lisa je chlap...hnusnej... :) *

fajn :-)

*

díky :-))

Velice tvůrčí pojetí a krásně, čtivě napsáno. Tleskám. ***

to je moudré... to si schovám... (zapíši za uši) :-))

Jo, Avox, jsou různé "definice" pokročilého věku,ta moje praví, že přestávám mluvit rychleji, než myslím (o čemkoli) :o)

nevím který věk se má za pokročilý, ale jsem ráda, že ti příběh vyloudil úsměv :-))

Ne, ten úsměv nevěstí nic dobrého a ani ve svých 54 letech bych se s ním nerad setkal. Zatím co s tvým příběhem jsem se setkal rád i ve svém pokročilém věku. :o)

díky za čtení :-)

Príjemné čítanie, vďaka

Ten úsmev koľké roky už ľudí ,,máta" : ) T

> ...ukládám, v naději, že to potomci třeba někdy najdou... Potomci už našli... To byl prů...lom :-) Ale zdá se, že je třeba ještě pár generací počkat.

Jeff- třeba to byla jen momentální indispozice, ale tenkrát se lidé dožívali mnohem kratšího věku, než teď... jsem podstatně starší, ale že jsem stará, to o sobě smím říkat jen sama :-)) Lakrov - taky ukládám, v naději, že to potomci třeba někdy najdou a budou říkat - vida, jak málo jsme znali maminku :-))

> ...na písmáku se přece zhruba po týdnu téměř všechno stává archívem... Vše, se čím autor nemá žádné další plány... Což je vesměs i můj případ; tak si ty věci (texty) aspoň ukládám a občas přebírám, opravuju a říkám si, co by bylo, kdyby... :-)

co dál? co by... na písmáku se přece zhruba po týdnu téměř všechno stává archívem :-))

> ...je použití informací z encyklopedie plagiátorstvím?... Samozřejmě, že není :-) A s tím názvem...: Stávající název už svůj účel splnil; co dál?

Díky za čtení. Je použití informací z encyklopedie plagiátorstvím? Něco je z wiki, něco autorská licence... pokud to, co jsem se pokusila naznačit, vyslovil někdo dříve, jde o podobnost čistě náhodnou. A jmenovat se to tak musí, neboť to bylo téma soutěže :-))

Nevím, do jaké míry je ten příběh jen tvá fikce, nebo částečně historicky doložená skutečnost nebo alespoň nevyvratitelná možnost. Nevím ani, nejedná-li se (vzhledem k tomu, kolik toho již o tomto obrazu bylo napsáno) o určitlu formu plagiátorství. Jediné co vím je, že se mi ten krátky textík velice líbí; líbí, protože v sobě skrývá o hodně víc než jen fakta a na nich postavené spekulace. Sned ještě víc by se mi líbil, byl-li by uveden pod jimým, neutrálním názvem a byla-li by jména obou protagonistů, malíře i modelu, sdělena až v posledních dvou řádcích.

To by ses byl vydováděl, Květoňu! Ale jak říkával můj šéf, blahého času - neinformovanost je chyba neinformovaného. Dej si Soutěž koule do oblíbených, včas tě sama upozorní :-))

Zas mi utekla tematicky zajímavá soutěž? Škoda, že čas je relativní jak chce on sám, a ne, jak bychom si přáli my. Nu co. ((-:

děkuji moc, jejdánku a Hesiono :-)

Tohle je moc, moc dobré, poutavé... moc krásně se to čte. Tleskám! :)

velmi dobré*

tedy, Kiwagamo´ag, co je zase tohle za teorii?! :-)) děkuji všem, těm, kteří sledují kouli, děkuji dvojnásobně :-))

máš pravdu, avox staré porodní báby poznaly už od pohledu, že žena je těhotná , ta tvář je zvláštním způsobem prozářena

dobře se mi četlo :-)

ano, tohle se mi taky líbilo, mateřství určitě je samo o sobě zázrak *

Hezký pokus jak nahlédnout do historie záhadného úsměvu. Ví se delší čas, že se jedná o slastný úsměv po rozvolnění větrů anízovým(nevím jaké i/y)čajem. Žádné mateřství na pochodu, ale tiché vytrubování do kanýrů v přítmí ateliéru vedlo k tomuto úsměvu.Leonardo se jistě divil odkud se line odér nelibý ...

nevím, sama se domnívám, že to způsobilo mateřství :-))

větší písmenka jsou lepší, ten tajemný úsměv je určitě společné tajemství