Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdysi jsem chodíval na zmrzlinu do mekáčů
16. 09. 2011
14
23
2445
Autor
Max Hutar
kdysi jsem chodíval na zmrzlinu do mekáčů
ale už nechodím
zarostl jsem
vousy mi zdřevěněly
dřevo vrže ve větru
prší
23 názorů
to jsem si rád přečetl. Neotravuješ a nezatěžuješ hromadou textu. Prostě jen pár slov, které jsou promyšlená, na svém místě, dávají smysl a hrají notu. Až budou mít všichni takovou úctu ke slovu a čtenáři, budeme žít v lepším světě!
To je klidně možný, poetikou reklamy jsem se předminulou zimu docela zabýval.
Natalia Swan
19. 02. 2013takový dobrý reklamní slogan
Všem chválícím dík...
Winter: "rozpadá se to" by mohl bejt poslední verš, ale to už by to bylo moc dlouhý.
nikotin: Njn, teď jak to v komunikaci překlenout, žejo, ty jiný styly.
vindal drámo
16. 09. 2011sepotvkorunachstromu
16. 09. 2011
Mimoň: První dva verše mě bavili.... Ale neříkám to proto, že bych se chtěl nějak "mstít", spíš jako důkaz toho, že jsme prostě každý hozený v jiném stylu :-).
to mi připomnělo jak moje dcera, narozená a vyrostlá dlouho po československé realitě, četla na plechovce "drvený tuniak" a nijak se na těstoviny s dřevěným tuňákem netěšila :o)