Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÝKŘIK
07. 10. 2011
21
26
2570
Autor
macecha
má cenu ještě snít
když v duši zní bolest a křik
kolem tebe zoufalství
strach z budoucích let
myslíš jen na to
co bude se dít
až bude ti ještě víc
samé otázky
a budoucnost v mlze šedi
je bez odpovědí
26 názorů
Robinie, ženy si udělají radost nakupováním, na to nemám. Ostatní radosti také zmizely, už je ani nehledám.
je třeba žít drobnými radostmi v přítomnosti a netrápit se budoucností...
Oldy, to je dobře, že se tím nezabýváš. Jenže, pro mne je to momentálně denní realita a někdy je toho moc.
Johann, vďaka za pekné slová.
srozumeni, děkuji.
zdjr1976, díky .
Johann Wolfgang Mária Amadovič
08. 10. 2011
Nezabývám se tím, co je neodvratné... ono stačí těch pár starostí z dějů odvratných.
vsetci starneme, niekto si to neuvedomuje, zije zo dna na den, nemysli dopredu, co ho asi caka, ako dopadne na "stare kolena"...asi je to tak lepsie...nevieme ani jeden, kolko ma trvat nas zivot, ake budu nase posledne chvile, prezivat ho v strachu, byt plny neprijemnych pocitov? Mali by sme sa snazit zazit kazdy den nieco pekne, starost o blizkeho, bezmocneho cloveka da zabrat aj na fyzicno aj na psychiku, no su aj volne chvilky, ked spravna melodia, kniha, ci relacia moze zlepsit naladu, zjasnit vsetko naokolo...mat co len chvilocku pre seba kazdy den, nebyt otrokom poriadku, urobit len nevyhnutne a radsej posediet viac pri mame, pokial vnima, rozprava, hovorit s nou o niecom peknom, citat jej...moja mama bude mat o par dni 89 rokov...je ako dieta, cas jej ohol chrbat, plna roznych strachov, snazim sa ju naladit optimistickejsie, i ked niekedy sama potrebujem vzpruhu...niekedy je velmi tazke byt oporou, no mamy si to zasluzia....drz sa:)
****za pravdive slova i ostatnym poetom a komentom
pěkně jsi vyjádřila své pocity
držím palce, ať máš každý den kousek radosti,
je nás hodně s podobným osudem, někdy je to těžké k neunesení a člověk si říká, kde vezmu sílu pro další den,
jen jedno vím určitě, že každý kousek světlých okamžiků o to silněji prožívám
i ty, které ostatní ani nevnímají
Smutný je konec života,
bolesti spousta na té tůře
a nikde žádná jistota,
že nedopadnem ještě hůře.
Moc optimisnu jsem ti nedodala, ale také ho moc nemám. Vydrž.T*
tón budoucnosti nevyzní vždy sladce
i barva růží časem ztratí glanc
však zbytečné jsou cesty ke kartářce
když osud lanem zval tě na balanc
trať žití občas prohnilé má pražce,
byť volným krokem dál musí jet vlak
na každé štaci vlídný bývá strážce
den po dni ber a neptej se co pak
***
tvé maminky je mi moc líto, vím že to máš moc těžké
přeji ti maceško sílu do dalších dní
B.Ezejmenij
07. 10. 2011
když noříš se jen do výkalů a moči
to nenahrává snům
o to je to horší
že musíš to otřít
ať chceš, nebo ne
nemůžeš lostejně se dívat na to
jak z matky zbylo už jen toto
a ta vize, že to potká i tebe
ta opravdu silně zebe
díky za tip
Ty máš sny a poezii, neptej se jestli má cenu ten stříbrný příbor používat, dej kytičku na stůl a ať ti život chutná.
někdy je lépe neptat se,
žít přítomnému okamžiku
a doufat, že v tom nečase
budu mít přece trochu kliku.
Dny podobné jsou noční můře?
může být líp!
(a může být i hůře)
;-)***