Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVím
14. 01. 2012
11
15
1820
Autor
Taubla
Vím co ty nevíš.
Krutost poznání nemá hranic.
Můj úsměv potlačuje hořkost slzí.
Tvá naděje slábne s vánkem.
Obavy mi svazují srdce.
Raději bych nevěděla.
Síly tě opouštějí.
Mizí i z mého tělesna.
...Stisk ruky...
Nevyřčené loučení..
A pak .....
už nic.....
Jen vodopád mořských kapek.
15 názorů
Připomnělo mi to malou mořskou vílu jak se rozpustila v mořskou pěnu.T*
Bonaventurová
14. 01. 2012
pekne si to vyjadrila
každý verš, veta, má svoju váhu
cítim, ako na mňa dopadá, jedna za druhou, od začiatku do Konca *