ROMÁNOVÁ KRONIKA TAK NĚJAK POETICKY

Život jenom v půlce těla

dlouho jsem tě neviděla

chci

vezmi i obrázky dětí

ony neví jak čas letí

nám

v kamrlíku dívčí sluje

minulost se ještě snuje

Včera odpol potom večer

u filmu jsem zase brečel

vzpomínáš

jak jí říkal moje milá

s jiným se pak zasnoubila

drželas mě za ruku

potom jsme se milovali

sliby lásky jsme si dali

Ty jsi ale ukecaný

copak ještě neznáš ženy

dělej

vem kartáček sebou si a

v tom hotelu New Rosia

dnes

povím ti to stručně jasně

píšeš fakt rozkošně básně

Ale …

Mlč … do ságy se nehodíš