Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSMUTNÁ SOBOTA
Autor
srozumeni
Dopoledne mi zavolala kolegyně: ,,Jiřinko, smutná zpráva, dnes ráno zemřel Miloš. Myslela jsem, že by Tě to zajímalo. Když ležel v nemocnici v Plzni, tak jsi za ním občas zašla.“
,,Ano, to je pravda“ odvětila jsem a ani jsem se nemusela vyptávat na žádné detaily.
Všichni ze zařízení jsme věděli, že Milošův zdravotní stav se stále horšil. Jeho opakované pobyty v nemocnici už nikoho ani moc nepřekvapovaly. V poslední době ho záchranka nevozila už ani do Plzně, ale jen do okresní nemocnice.
V našem zařízení, kde byl nejstarším klientem, žil asi deset let. Za nedlouho by oslavil šedesátku. Ale asi by si oslavu moc neužil. Kvůli operaci střeva nesměl pít už ani své oblíbené a milované kafe. A jeho jídelníček se všemi dietami by asi také nebyl žádaný na jídelním lístku jakékoliv restaurace. Tolik omezení, která mu postupně brala radost ze života.
Měl jen lehké mentální postižení a uměl číst i psát. Strašně rád, až do posledních chvil, psal různé dopisy, kterými každého obšťastňoval. A že nebylo moc srozumitelné, o co vlastně v dopise šlo?..No a co, hlavně, že měl radost, že někomu něco napsal.
Pamatuji si, není to tak dávno, možná čtyři až pět let nazpátek, jak chodil s oblibou na všechna fotbalová utkání dole ve vesnici. Vždy si tam koupil pivo a párek. To byl možná jeden z hlavních důvodů jeho návštěv fotbalového stadionu. Byl pravidelným návštěvníkem bohoslužeb v místním kostele. Prostě žil společenským životem a rád si povídal s lidmi. Ne všichni mu rozuměli, on zase ne všechno dobře slyšel, protože měl slabší sluch. Ale přesto k té vesnici patřil a mnozí obyvatelé se na něj často vyptávali, když začal být nemocný a najednou ho už nebylo moc vidět.
Myslím, že největší dojem na každého udělal svým nadšeným vyprávěním o mašinkách, železnici a vše, co k ní patří. Jeho encyklopedické znalosti v této oblasti byly určitě vyjímečné.
Tak snad se teď jen přesunul na to největší a nejkrásnější vlakové nádraží, aby mohl všechny ty skvosty železnice vidět pořádně zblízka, na všechny si sáhnout a projíždět se po všech kolejích světa.