Ne moc

šak hej...

no preto specifikoval ostatne tri texty

jen pal Vlado, dřevo je přece určené na otop... ale já a dendrofil? schválně jsem si prošel deset textů nazpátek (potom mě to přestalo bavit) a nikde ani větvička, lísteček, křoví... natož snad celý kmen... kdepak, stále ještě mě přitahují ženy a to dokonce i v lese či sadu... :-)

som si presiel tvoje ostatne tri texty a tak nejak mam pocit ze dalsi dendrofil ja neviem ci tie prirodnoruralne motivy sa javia pre ludi hlbsie alebo poetickejsie. kazdopadne ma riadne irituju. a po citani takychto basni sa vo mne prejavuje moj sklon k pyromanii - mam chut palit lesy

pekne pekne, napsal bych k tomu sofistikovany rozbor, kdybych to umel

to už by bylo poněkud příliš osobní... .-)

v treťom slove od konca by som usekla _E_ ale píšeš dobre, t

sím, co je LS? jinak, z toho jaká poezie je aktuálně kladně přijímána a co je považováno za "nové a neotřelé" (předpokládám, že máš na mysli přijetí tím, co se nazývá odbornou veřejností) mám z pochopitelných důvodů obrovskou srandu... ale to platí i o malbě, fotografii apod...

beru, od počátečního popisu až po třetí strofu, vysvětlující, ovšem poslední řádek s biblickou aluzí už tolik ocenit nedokážu, jinak výjimečný text

Slovo -pudí- to podle mne jako by sráží. Slovo- neodvratně- na mne působí nějak nepřesvědčivě, nepravdivě. Jinak líbí.

*tohle je na smíření ideální pro Marii

*

Četl jsem po Lyrykově Polehávající noci. Proč zrovna ty dvě básně spolu zahrály-nevím

myslím, že i přes tu úvodní popisnost a statičnost (byť se rozvíjí v duchu záměru) se na mě zpoza obrazu napjatá nehybnost nějak tváří, takže se podařilo vyvolat místo a jeho okamžik do života. - závěr (posl. 4 verše) básni ještě pomohl, dovedl ji k přesahu a spolehlivě vypointoval. několik míst by se dalo opravit technicky. "čas odpočívá" - je moc vyžbluňklá metafora :) než doslova říci, že "někde je klid", bylo by zajímavější pocit klidu vyvolat obrazem, přidat plnohodnotnější sloveso. a poslední drobnost, aby vypadlo další zbytečné sloveso "být", udělat z "rámovaný" sloveso a přestylizovat tu pasáž. rozhodně stálo za opakované čtení, pěkný příspěvek. *

nádhera* nemám více slov

pěkné metafory, obvzlášť první sloka...*

Taková trochu "rozkynutá" počínštělá poézie. ÷)) Některý obrazy mně svou atmosférou přijdou až meditativní, jiný zase už trochu omšelý. Celkovej dojem ale spíš pozitivní. *

*

Vynikajici: usporne, obrazy ramovane slokami, a posledni radka propujcuje novy, necekany, osobni rozmer. Jasny tip.

s "puděním" mám také malinko problém :)

V kontextu s tvou poslední tvorbou výrazně lyričtější. Kontrast, o němž se zmiňuje Fouckault necítím nelibě. Nemám potřebu ani klást poklidné plynutí básně, kde je autor spíše tichým svědkem, než akterém proti oné osobní rovině poslední strofy. Naopak, toto překvapivé vyústění vnímám jako gesto, jež výpověď celého textu přerámovává a staví tak čtenáře znovu k počátečnímu slovu básně, která se před ním teprve v tomto okamžiku rozvírá a zjevuje mu svou hloubku. Silný a dobrý text*

wow.T

zpočátku mi trochu vadila univerzálnost textu v kontrastu s tak fatálně jednoznačným konkrétním zacílením v závěru, shazovalo mi to text zbytečně z úrovně ideální obecnosti do konkrétní informační promluvy jasného poselství, nakonec jsem ale přemožen, má to skutečně vnitřní sílu:-)

okno je tu šikovná spojka in-out ale toho obrazu vonkajška je na mňa priveľa, slepé oko jezírka ma svojou poetickosťou vyslovene irituje .-)

Podobně jako Jinovata, snad až na to nebe s plevelem, z tohoto obrazu vykřikuje pro mne silná asociace, která nemá v básni oporu. A pudění? na jednu stranu sympatická odvaha použít právě v tomto tvaru onen výraz, na druhou nemám problém s jeho možným dvojsmyslem jako spíše s jeho zvukem.

T*

To pudění zní tak nějak banálně, spíš to zavání nechtěným dvojsmyslem než čím jiným. Kulisy se možná zdají být po sté vytažené, ale jejich konstelace je funkční a má něco do sebe.

Líbí *

třeba si dá říci...Marie :-)