Perly

Už se stmívalo, když jsem vezl poslední kolečko hlíny ze zahrady do kontejneru před domem. Při tom jsem si povšiml na černém chodníku světlé skvrny. Nehodila se tam; jako bílý květ na hromadě hnoje. Vytlačil jsem kolečko po fošně do kontejneru, vyklopil a nechal je tam ležet. Pospíchal jsem k té skvrně. Už když jsem se k ní shýbal, cítil jsem celým tělem, že to bude něco neobvyklého; ze zabláceného chodníku jsem zvedl šňůru perel.

Rozhlédl jsem se po ulici. Nikdo nikde. Popošel jsem k pouliční lampě a nález zkoumal. Podle mne byly pravé. Rozbušilo se mi srdce. V kapse jsem si pohrával s kuličkami za dva, možná tři tisíce Eur.

Manželka šperky nenosí, ale co všecko by se za ty peníze dalo podniknout! Dva týdny na Mallorce, a ještě by něco zbylo. Nebo hned letenky k dceři do Kanady? Kruci, proč já se s tou hlínou dřu? Za tyhle korále mi ji vyvezou Poláci, co říkám, barák by mi ještě natřeli, kdo ví, možná i ty ústřeďáky, co léta volají po opravě, by se dočkaly! Nebo si konečně obnovit šatník? Opíral jsem se o kontejner a oddal se snění. Byl velice vlahý večer.

Z mého přemítání mne vyrušily dvě postavy. Starší žena a s ní mladá dívka. Na cestu bylo ještě vidět, ale obě měly v rukou baterky a svítily si pod nohy. Prohledávaly každý centimetr, každou dlaždici.

Ta mladá ubrekávala, ta starší jí něco konejšivě šeptala. Proudy světla z jejich lampiček opsaly půlkruhy i pod mýma nohama. I když mi zklamání sevřelo hrdlo, nadýchl jsem se a řekl - vlastně ne já, ale cosi za mne rozhodlo samo a z mých úst vyšla věta:
"Hledáte něco?"
"Tady vnučka ztratila náhrdelník. Perly. Dostala je ode mne ke konfirmaci."
Stály tam a v jejich očích byla naděje, ale hodně malá. Sice evangeličky, ale v zázraky zřejmě moc nevěřily.

Ruka mi vyjela z kapsy a děvče na ni vykulilo oči. Kuličky proklouzávaly mezi mými prsty do její nastavené dlaně a ona každou z nich vítala zvlášť; co perla, to slzička. A já se s každou z nich loučil.

Ta babička za půl hodiny zazvonila u našich dveří. V rukou třímala dvě lahve vína. Když jsem je odmítal, snažil jsem se to udělat tak, abych ji neranil.

Syn mi dlouho nemohl prominout. Vyzná se ve vínech. Prý to bylo jedno z nejlepších, co na trhu jsou. Chateau Valtice Grandioso Gold - řekl mi plné jméno toho zlatého moku.

To bylo poprvé, co jsem litoval, že nepiju.