Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOZNÁNÍ
29. 05. 2012
17
29
1973
Autor
macecha
Kdysi štíhlý, slušný chlap,
dnes tloustneš ze svých lží.
Nebo je to naopak
a už ses tak narodil?
Já neviděla co se nabízelo.
Lítost vše zaslepila,
faleš ke slunci zvedla tvář.
Pro mne pozdě,
už jsem položila hlavu na oltář.
Nenapravím, co jsem pokazila,
nepomůže pozdní slza,
život uplynul,
vše jsem promarnila.
Zní to jako pláč nad vlastním hrobem,
ale není to tak.
Pravdou je smíření se životem,
poznání dobra i zla nejen v tobě,
i v sobě samé.
29 názorů
Vampirelord
03. 06. 2012
Dřív či pozděj poznáme,
že nic není jak by mělo,
ani ty ne, Adame,
Bůh ti nějak změnil tělo.
Nic už není jako kdysi,
co však už s tím nadělám,
a ty pěkně prolhaný jsi;
vyprodán je celý krám.
T*
blboun nejapný
30. 05. 2012blboun nejapný
30. 05. 2012blboun nejapný
29. 05. 2012
S tím "nostalgickým" dovětkem je to super! :-)))* Já to beru jako černý humor s trochou nadsázky.
nostalgikovi a Květoňovi
již také nejsem krasavice
o to vážím si více
dobrého slova,
občas i slivovice
to, abych zapomněla na to,
jak rudly kdysi moje líce
muže vidíce a jeho lásku majíce
dnes slyším pouze slova
udělej mi bůček,
oprav si dřez sama,
vyper to prádlo,
já si dám žrádlo,
ulehnout již musím
neboť nestačí mi plíce
spěchám na hon,
na zajíce.......
Každopádně Jiřímu děkuji za trefný komentář a Květoňovi za to, že nakoukl
Květoň Zahájský
29. 05. 2012
Možná pleš a větší břicho
strniště, co zyzdí líci
však horší je prázdné ticho
v němž už není si co říci
V němž pravda tiše slývá se lží,
často nad společným stolem
je úsměv skálou bez protěží
na poznání vrchu holém
pro srdce žitím znavená
Do potměšilých mezidob
lhostejnost vsune ramena
a kytku na předčasný hrob
**
/*