Inspirativní doba tu byla jojo :)
Je dobře se vrátit k osvědčenému. Po létech se stále skví.
napsat tyto řádky jako poslední báseň.. dokonalé*
Přečetla jsem si diskusi pod touto básní a musím bezvýhradně
souhlasit s tím,co říká AHED.Každý text by měl mít aspoň takovou
zvukovou kvalitu,aby se dal bez rozpaků přečíst na veřejném čtení.
Tady to ovšem drhne a škobrtá,m naásleduje po m
a pseudoarchaičnost se rozplývá v nepřehlednost.
zajímavé dílo. Ale je pro mne dosti těžké. Takové fylozofické
musím si ještě něco načíst...
Fou... To je perla vytažená z hlubin poezie! Kéž bych se i já někdy takhle přizdobil.
Oživil jsi ve mně závist:-) Ale hlavně dychtivost a radost! Tady je dobré smlčet...
*!
čtu to zezadu zepředu .. celé 2 otazníky v tak krátkém Volném verši ? :-)
nevím proč mě napadla scéna z výborného francouzského filmu Intouchables .. konkrétně, jak tam prodávají obrazy toho černošského ošetřovatele :-)
ale což, asi mám málo načteno
Vsak ja nechci, abys slouzil. Psal jsem, jak to citim. Proto tady ta kolonka prece je.
AHED,- tak to asi neposloužím, z vyloženě melodických poetik, stejně tak jako vypjaté obraznosti jsem už vyrostl, momentálně jsem zalezlý ve spekulativně-mystické ulitě a předu spokojeností :-)
Pro mě se básně musí dobře číst, musí mít melodiku (či co), tohle mi přijde jako krkolam a to jsem si to strachy ani nečetl nahlas. Je to jen můj názor, netroufám si říct (o žádné básni), zda je dobrá či špatná - dá se to vůbec poměřit? Tak mě nekamenujte:-)
to pojetí stylu se mi moc nelíbí ale obsah naopak velmi..
Stojí a padá to s hrou s nepravděpodobnosti budoucnosti. Po opakovaném čtení docházím k tomu, že to skutečně zbytek té úvahy unese. je zajímavé uvědomit si, že to celé stojí ne na chytrosti úvahy, ale na vtipu jednom konkrétním místě.
Jednoduchá, lehká a příjemná úvaha :) Oslovila
vk, díky za bezvadný postřeh!
když vidim ty výběry a tipy, tak bych čekal o dost víc
působivé je pro mne ono rozprostření sítě abstrakce logických vztahů a následný moment vystoupení (návratu) do osobní roviny (a jejích přesahů). Tento text na rozdíl od předchozího mi přijde příjemně vybalancovaný
Prečo ten príznakový slovosled („až budeš mě číst“ – až mě budeš číst, „kdo přijde mi na pomoc“ – kdo mi přijde na pomoc), ten relikt prekonaných poetík, vysokého štýlu, nevynútený ani rýmom ani rytmom?
Tretí verš som automaticky čítal: ...neporozumíš-li mi ty. Asi nejaká moja deformácia:)
Krasna. Nad timhle taky nekdy premyslim. *
podmanila si ma hneď
rozmýšľam, či je potrebné robiť hranicu medzi básňou a úvahou, skôr by som to nazval plastická logika, vedecká obraznosť alebo tak nejak...
kvalita se pozná hned! /*