Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO Měsíčkovi
Autor
snake_01
O Měsíčkovi
I.
Jaro bylo ještě v plínce,
Měsíc svítil jako mince
-kulatý a plný sil.
Seděl s lampou ve své loďce,
doprovázel noční chodce,
až se, chudák, nachladil.
Nezářil už, jak se sluší,
jako kdyby ztrácel duši,
den co den ho bylo míň.
Povšimla si srnka v lese:
„Měsíček se celý třese,
jen nám, bráško, nezahyň!“
Smutný byl hlas strýčka sýčka,
naříkala veveřička,
povzdechla si lasice.
V chladné zemi myška malá
celé noci proplakala
za přítele Měsíce.
„Sestry moje, já se nevzdám!“
šeptal útlý měsíc hvězdám,
zklamával ho ale hlas.
Zablikal a potom zmizel,
na černý les padla svízel,
zastavil se čas
…
II.
Příští noc vám bylo slávy.
„Měsíc svítí! Zdá se zdravý,
i když není kulatý.“
Oddechly si staré túje:
„Měsíček se zotavuje,
utek smrtce z lopaty!“
Myška hostí kusem sýra
kamaráda netopýra,
celý les se raduje.
Přicházejí lepší časy,
Sýčka nikdo nevšímá si,
ať si, morous, hudruje.
42 názorů
Systém, který navrhuješ, je už v mých(některých) dvousonetech obsažen, takže se budu těšit na tvé případné komenty v mém "undergroundu".
Musaši:
Dvojsonet je určitě výzva, ještě zajímavější by bylo, kdyby celý dvojsonet fungoval jako dialog a teze z druhého podporovala antitezi z předchozího atp. Tím by se zvojnásobil prostor pro názorovou argumentaci. Taky by bylo zajímavé zachovat plně rýmové schéma předchozího sonetu, tím už vzniká formát na hraně formální ekvilibristiky...
Snakeu,
včera jsem v knihovně vrátil všechny půjčené Hrubínovy sbírky až na jednu: Země sudička. Je to sbírka plná klasických, velmi artistních sonetů, které jsou charakteristické tím, že na sebe navazují. Poslední verš předcházejícího sonetu je prvním veršem následujícího sonetu. Ten systém se mi moc líbí, proto jsem už nyní nashromáždil ve svém undergroundu několik dvousonetů. Nechce se uvít velký "sonetový věnec" , tak jako to dělával Hrubín, myslím že v dvousonetu by dokonce mohlo být větší napětí. Co si o tom myslíš ty. Hrubínovským sonetům a dvousonetům se ještě chci nějakou dobu věnovat, proto se na to ptám.
Snakeu,
mnohokrát děkuji za odpověď. Pokud by sis tedy někdy v budoucnu udělal čas, budu se těšit... Momentálně se zabývám Václavem Hrabětem, ale v jeho případě bylo celkem snadné přečíst celé jeho dílo, protože za celý svůj krátký život napsal jen něco málo přes osmdesát básní. Bylo pro mne velmi zajímavé porovnávat "klasika" Hrubína a průkopníka nových směrů Hraběte. Bylo to jako porovnávat devatenácté a dvacáté století. Hrabě zemřel velmi mladý a tak většina jeho dílek je dost puberťácky nezralých, ale třeba na Písmáku by měl nepochybně větší úspěch než dokonalý "akademik" Hrubín. Velmi mě potěšilo, že jsme se shodli na tom, co je nejlepší Hrubínovou sbírkou. Při diskusi se Safiánem jsem taky vyjádřil názor, že je to Jobova noc. Dost jsme o té sbírce polemizovali a mne by určitě zajímal tvůj názor na některé její části, třeba na báseň Stalingrad.
Takže ještě jednou děkuji za odpověď a budu se těšit na eventuální budoucí dikusi.
Musaši, ta otázka je komplexní a vyžaduje, abych si odpovědi promyslel, možná si i něco dostudoval, protože předpokládám, že pokud se do diskuze zapojí i safián (a za to bych byl rád), bude mít mnoho argumentů, proč mu Hrubín nevyhovuje. Osobně jsem třeba nikdy nesledoval Hrubínovy lidské nebo politické postoje, protože jsem vždy odděloval autora od jeho díla, ale nedávno jsem například četl nějaké eseje od Camuse a Orwella, které mluví o tom, že apolitická literatura neexistuje, takže si zřejmě budu potřebovat nějaké věci přečíst znovu s novou perspektivou. Jinak ale z Hrubínova díla se mi líbilo vždy hned několik rovin: 1. tvorba pro děti; 2. překladatelská činnost (především francouzští básníci, ale i jiné překlady) a 3. z jeho vážně míněného díla "pro dospělé" mě nejvíc oslovila asi Jobova noc.
Snakeu,
obracím se na tebe s malou prosbou. Teď právě jsem se delší dobu zabýval dílem Františka Hrubína, respektive pouze jeho sbírkami, které obsahují vázané verše. Diskutovali jsme o něm se Safiánem, ale ten k němu má z jistých, mně pochopitelných, důvodů averzi. Vzpomněl jsem si, že jediným dalším odborníkem na dílo F.H. tady na Písmáku bys mohl být ty. Pokusil jsem se o řadu určitých "hrubínovských variací", které jsou dole v kritikách pod některými básničkami z mé ginsbergovské série: Slavín, Slzy, Allenův Kadiš, Ti letití, Jarní móda, Allenův kufr, Předehra a Libuši. Velmi by mě zajímal tvůj osobní názor na tyto výtvory jakožto bohemisty a také by mě moc zajímalo, co ty osobně (ale jde mi jen o vázané verše ) považuješ z Hrubínova díla za nejlepší. V září tady delší dobu nebudu, takže nezáleží na tom, jak brzy mi případně odpovíš. Zabývej je mými dílky samozřejmě jen potud, pokud tě jako znalce Hrubína aspoň trochu zaujmou. Pokud tě nezaujmou vůbec, nebo pokud mi ani neodpovíš, pochopím to. Ale děkuji každopádně předem za cokoli.
Občas náhodou objevím něco mimořádného, jako třeba teď :-) Vtipné, milé, moc se mi líbí.
bože můj to je olymp poezie.....naprostý skvost....tohle by si mělo číst 95 autorů ze sta tady.....to je fakt překrásné.
Mám zásadní problém, moje znalosti jsou pouze teoretické, nemám sebemenší praxi. Až povyroste synovec, tak se mi snad bude lépe posuzovat =)
Tahle básnička je co do věku určena spíš pro 1. a 2. třídu, a to ještě musím dodat, že mi ji ve Sluníčku odmítli otisknout a arfumentovali tím, že je snad ještě pro starší děti, no nevím...
Jen přemýšlím, zda k sobě sedí forma a obsah. Forma říkanky mi pasuje pro poměrně malé děti, ale zároveň si nejsem jistá, jestli menší děti jsou schopné si vůbec všimnout, že existují nějaké fáze měsíce a pochopit to i na takto primitivní úrovni, přece jen jsou to pro ně pomalé změny, které jsou postupné a nevýrazné, narozdíl od střídání ročních období, která jsou sice ještě pomalejší, ale zato mnohem výraznější a snadněji vnímatelné ( i když v dnešní době těžko říct).
alcap on e
07. 01. 2013vtipný-tip