Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepastorále
Výběr: a2a2a, Lyryk
27. 09. 2012
35
25
3418
Autor
Zuzulinka
***
zas podzim z mlhy
vyřezává topoly
to rány
dávno zahojené
rozbolí
a
jen tak cvrnká
kuličkami jeřabin
krystaly ledu
bodá do slabin
na usmířenou
v ranní rose
louhuje pak šípky
nevšední všednost
váže do otýpky
a solí přemazává
soukolí
vše
co je létem velké
náhle scvrkává se
mění v malé
a šero křísí stíny
pozůstalé
25 názorů
prostě Jana
17. 11. 2012nádherná, obdivuji tvoji poetiku, tip!*
Sebastiana
30. 09. 2012
Bože, mně ten závěr - nevím proč - asocioval namrzlý šourek. A to je pak těžké nějak smysluplně hodnotit takovou hezkou, milou, dobře promazanou básničku. Moje škoda, snad příště.
Díky všem, jen takový povětrný nápad, nic víc, pokud potěšil, jsem ráda:)
Ještěrčí král
27. 09. 2012marcela.m.
27. 09. 2012Whitesnake
27. 09. 2012
Nějaká drobnost by se našla, ale je to jen rozdíl v chápání obrazů... třeba krystaly ledu píchají do slabin - asi jako koni dát ostruhy? popoběhnout, zahřát se? to jo - jinak já si slabiny sakra chráním, aby mi mezi nimi něco neomrzlo (:-D
jinak se mi zamlouvá a to docela velice **