Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNezvěstná/ po doteku/ v úniku
Autor
médea
tohle se nevztahuje k textu:
chtěla bych upozornit, že mi nechodí zprávy, předpokládám že už od ledna, pokaždé je spolkne má jmenovkyně "Medea". takže pokud by se někdo se mnou chtěl spojit, tak se ani nesnažte - zpráva mi nebude doručena ;)
Nezvěstná/ po doteku/ v úniku
Nahotou se můžu zbláznit, dostavuje se
zjevením nezřetelná a bosá; Adriana - moje druhé já -
ještě včera srovnaná pod úhledně nataženým kobercem.
Přecházením od dveří k slovním výlevkám a zpět
klopýtnutím o zmrzačené stehno,
dnes se odkrylo něco a všechno
– pach na zastávce,
až nepříčetně dlouhé prsty
muže, vzbuzují úzkost nad horním rtem.
V odpočincích plných neklidu, nabírám slepičí vývar
ve svetru upleteném
známou rukou. Mastná oka vypráví
o rozestlaném parku, o touze,
která pro pulsující podpatky
vyráží překotně na povrch,
je jako plíseň, semení a plevelí…
Nahlédnu-li nad, vidím útočiště či dráždivou strategii
slunce; v úprku
proniká do slov „byla tak čistá, až se mi zdálo, že obživla za titulkem“
a potom všem najít někoho doma,
abych se mohla zahojit, v posteli
ladila k tvému příboru.
Skláníš se nade mnou, laskavý analytik zrůdností,
v ruce opotřebované nástroje.
Rozřízni ji podélně, vyjmi mou vinu (její nahé rameno tolik příjemné na dotek)
tam pod levou plící, za svídovým keřem
ostří na krku odpočítává centimetry.
Tak vyjmi to inkognito, tu dívku pod mechem, v úložném prostoru
do níž se vnořilo
ztopořené universum. Zanechalo na novinovém papíře
za ústy tiskařskou čerň. Už zase leze pod koberec „podívej“.
26 názorů
lucie.médea.
13. 03. 2013všem moc děkuji za a za ;)
prostě Jana
22. 02. 2013Babočka Hovnivál
16. 02. 2013trochu se v tom dezorientuji, ale narážím tam na úchvatné jeskynní druhy
Barefoot Rampancy
15. 02. 2013Velmi zajímavé *
markéta:
už to taky vidím, jak už jsem psala bergovi, poopraveno, ale ještě pořád dumám
děkuji
berg:
hmm, pokud se na to dívám z pozice čtenáře, máš pravdu ;)
tak jsem to lehce poodhalila v první sloce, snad se ti touto změnou, sice nepatrnou, text podkryje. jenom jestli vám tím nezamotám hlavu o něco víc...
díky za a za
Text je dobrý, ale vstup do něj (který považuji za dost podstatné místo - tedy celá první strofa) je poněkud toporný a chaotický. Místy zadrhává ne příliš dobře zvolenými obraty, jeví se mi formálně nekonzistentní, výpověď vágní. Stačilo by pár drobných úprav... Škoda, páč zbytek už u mne funguje skvěle, jsou tam vynikající místa a tak vůbec.
t*
petr.ix:
to nemá být oznámením pro adminy, ale pro mé čtenáře, aby se dozvěděli, proč třeba nereaguji ;)
s adminy jsem kontak navázala ještě dřív, než jsem sem tento text vložila
děkuji za a za
Nějak nevím. Zápasím s těmi obrazy - nejde ani tak o klíč, který by zapadl do zámku, ale stojím na prahu Tvého textu, přehlížím tu spoušť a říkám si: to jsou ty holé parkety ve své nahotě podobné džungli? Ta změť úponků a lián mne něčím zároveň fascinuje i irituje. Já, ty on, ona, ono, všechno na jedné hromadě v páru i sváru...
Inu, poezie je tisícihlavá saň a jedna její tlama právě promluvila, pěkně venušsky, po žensku (čímž samozřejmě nic nenaznačuju). ÷)