pohyb/nehybnost

pohyb/nehybnost

fouká

a víry na pěšině

v podivné pantomimě

sklánějí stébla trávy

fouká

a my dva

holubi v šeru

ztraceně popelaví

spolu jsme oněměli

napůl je země

jak jizva věčná

která se nezacelí

bojím se přiznat

do nekonečna

co jsme to vlastně

kdysi chtěli

my         ze dvou břehů

divoká peřej

v odrazu rána

ve které pějí      sirény z dáli

dávno se děje

jen jsme se     prostě

nepřidali

fouká

~ až ~ na galeje

a to mě nutí

k podivné sklizni

ze stromu hříchu

jablko spadlo

přezrále ~  shnilé

poslední úder

trefil se přesně

do nehybnosti

až na mou míchu