Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠťastné, veselé, opožděné...
Autor
Lakrov
Šťastné, veselé, opožděné...
Lednici jsme přendali proto, že je to blíž než chodit až do předsíně, a rádio je vedle v pokoji; tady ho stejně nikdo neposlouchal. Lustr? Ten je novej; ona se nám ta koule rozbila, ale pamatuješ, jak blbě se vždycky nandavala... Támhleto, to je stroj na pečení chleba; měli jsme ho napřed nahoře, ale moc se v něm nedělalo, byl to takovej... spíš drek než dárek. A ve špajzu jsme předělali regály. Je jich míň a jsou pevnější; pamatuješ ten brajgl, jak to tenkrát spadlo...
Ale jinak je skoro všechno na svém místě. Nože jsou některé nové, na tom magnetu. Oni ty staré stejně stály za bačkoru a jak tu bydlel ten nájemník... Jo to nevíte? Ten flek je taky po něm. Chytla mu pánev. Černej byl jak to kolečko na podlaze. Botswaňan. Milej kluk. Neuměl slovo česky. Ale táta by si s ním... Studoval tu... Kdo ví.
Mixér? Ten jsme si vzali nahoru, protože náš kixnul. Ale vrátíme ho hned po svátkách. Stromeček je malej; aspoň nezabere moc místa, když teď jste vlastně jen... Ale kočky na obrázkách jsou furt stejné, jako za Bobše. Toho už taky nemáme. Byl v domě služebně nejstarší a starali jsme se o něj dobře, ale popral se s kaktusem, vůl jeden, rozbolely ho zuby a pak ho Tomáš našel ve sklepě; ještě byl teplej.
Jinak se tu fakt nic nezměnilo. Klidně si to přijďte zkontrolovat. Knihovnu jsme přestěhovali do sklepa, do archlívu. Aby měly holčičky víc místa. Ale sedávám tam, občas. Táta tam má pořád schovanou flašku.
Jiní píšou, aby něco dostali od Ježíška, já píšu bůhví proč. Papír je z toho nového bloku, ale zbylo jich tam ještě dost. Tužku ořežu a vrátím a sklenička už je umytá. Občas tu uklízím. Láhev za kredencem odnesu, až nebude nikdo doma. Tak zase za rok. Nebo kdykoli mezi. Stejně budete s náma. Aspoň chvíli. Nebo se za váma ráno stavím. Zapálit svíčku, otřít sklo... posledně mi chyběl hadr. Lidi koukali, proč mám rozepnutou bundu. Košile pak studila.
Začala zima a v kuchyni na hodinách zůstal letní čas; jako když jste tu byli naposled. Kdo ví, co nám přinesou letos...
50 názorů
CarverIsBack2
30. 07. 2016CarverIsBack2
30. 07. 2016*
Pro Markel: Děkuji za návštěvu a za nepropadnutí nabízejícímu se (smutku).
Pro Kukučín: Děkuji za návštěvu a ocenění. Je milé, vzpomene-li si někdo v dnešní horký letní den na chlad zimních svátků.
Láhev za kredencí mám problém strávit, asi jsou ty vzpomínky příliš živé... jinak fajn, atmosferické dílko.
Pro Pečený medvěd: Archlív tvoří jádro našeho domu :-) Děkuji za návštěvu a ocenění.
Pro sveřep: Větší celek, jehož existenci tušíš, je snad ve fázi vzniku, ale má (i v mých představách) velmi nejasné ohraničení. Několik dalších úryvků je tu zveřejněno pod podivnými, slovům se nepodobajícími názvy (Oidar, Lanidor, Aktrops...).
Děkuji za návštěvu a ocenění.
čte se pěkně, na mne text dělá jednoznačně dojem ukázky nebo výseče z většího celku, který bych si také ráda přečetla
Děkuji všem dalším čtenářům za zastavení a ocenění.
Pro Jaa: Mě ta první věta předposledního odstavce (...Jiní píšou, aby něco dostali...) taky zaráží, ale jelikož tenhle text vznikl v exponovaném období (Vánoce) přímo na popisovaném místě a dost spontánně, okolnosti (cit?) mi v tu chvíli bránily do něj příliš zasahovat. To se ovšem může v budoucnu změnit. Je to (tenhle text) jen drobek, který se třeba časem hodí zařadit do většího celku.
Děkuji za zamyšlení a analyzující komentář.
hořkobolavě sladké.. a přítomné a člověčí. Hodně to vtáhne, líbí se mi ten běh myšlenek.
Trochu mě zarazí věta první věta předposledního odstavce, moc nevím co si s ní počít, je tam najednou vhozená nerozumím proč, jakoby nesouvisela s celkem, nebo ta souvislost jako by byla našroubovaná.. Vlastně mi tam to téma vánoc přijde trochu navíc, příběh sám je hodně silný nepotřebuju ho podtrhávat vánoční atmosférou je to pro mě už moc "silné dupnutí", které mi křehkost toho myšlenkového člověčího tvaru rozbíjí. Působí to jako nadhoz ale nedokončený, jen naznačený.
Děkuju velmi za dílko a jeho melancholii a lidskost, která je v té obyčejnosti lidskýho fungování ve světě, která nestaví vzdušný zámky ale nese velké téma ve své nutné každodennosti.
Stařec_007
10. 02. 2014Zaujalo *
Všem dalším čtenářům děkuji za návštěvu a ocenění.
Pro reinka: Přibalím hadr do "hřbitovního setu".
Pro Nadiusha: ...len ja na to pozeram ako blbec spoza zadymeneho skla... To je zajímavá asociace. Díky za zamyšlení.
Pro filemon a Benji: I vám oběma vše nejlepší do nového roku :-)
Pro 8hanka: Těší mě, že to v tobě vyvolalo jak slzy tak úsměv. Tak nějak bychm (snad) měli podobné vzpomínky prožívat.
rozochvelo...vyvolalo spomienky, usmev, slzy...bola som na chvilku u Vas a velmi sa mi pacilo...aj ked je uz po Vianociach...
Mne to pripomina moju rekapitulaciu zivota ked mam blbu naladu :D Vsetko okolo mna je uzasne, len ja na to pozeram ako blbec spoza zadymeneho skla :))))
Moc hezky jsi jim to popsal, určitě jsou "Doma" šťastni a těší se na další návštěvu... Jen proboha zas nezapomeň na ten hadr:-)
Děkuji dalším čtenářům za návštěvu, komentáře nebo ocenění.
Pro Tucci: Díky za komentář. Ne vždy se dá každému strefit do nálady, pozitivní pro mě ovšem je i to, že jsi text dokázal(a) přečíst.
Pro Kuře_Juře a Makoves: Děkuji za návštěvu a ocenění.
Čítalo sa to dobre, ale pointa mi akosi unikla :( no i tak, bolo to zaujímavé :)
Všem dalším čtenářům děkuji za návštěvu a komentáře či ocenění.
Pro CarverIsBack: To (jak se kocour popral s kaktusem) rozesmálo skoro každého, komu jsme to vyprávěli. Ono se to totiž skutečně stalo. Kdybys to viděl! Jen to (po čase) pro něj špatně dopadalo...
Pro Zuzulinka: Nápodobně. A děkuji za přání, vezmu si ho k srdci (doslova :-) )
Pro LuisX: ...tragikomičnost... Ano, ty dva pohledy na svět se tu se setkávají. Stejně jako v životě.
Pro petr.ix: Děkuji nápodobně. Vyjde!
Pro MPL: Už tu ten nový (rok) máme a zdá se být lepší.
Pro Simulakrum: Díky za ocenění.
Pro sutko: Díky za komentář, který rozhodně nepatří mezi bezvýznamné.
Pro macecha: Děkuji a návšťěvu a ocenění.
Pro zasil: Proč avízo? Asi se mi někdy líbila některá tvá povídka. Teď žádnou nevidím. Budou další?
Pro Barbora Havelková: Těší mě, že v tom nacházíš něco povědomého i když ti to vlastně nepřeju; protože na takovém "shledání" není nic záviděníhodného.
Pro DT: Podobná nálada v tentýž den nás oba postihla. Jsou mezi námi...
Pro Oldjerry,Herr_Jaroslav, těša, UchoNaKoleji-, Alissa a Garth: Děkuji za ocenění.
Také tomu příliš nerozumím. A to i bez jazykové bariery. Přijde mi to příliš osobní a proto špatně rozluštitelné. Pokud mám dát jen na dojem, tak ten, promiň, nic moc. Kdyby text byl delší, asi bych nedočetl.
Proč avizo?
Velmi tazko sa mi vnima text. Skusal som to viackrat preluskat, ale nedokazem si k tym slovam a privlastkom priradit nejaky obrazok. Bohuzial, urcite s tym suvisi aj jazykova bariera. Nerozumiem tomu. Je mi to luto, lebo vela ludi ta obdivuje a chvali, ale ja sa do vnutra nedokazem dostat.
Za avizo sa samozrejme ospravedlnovat nemusis. Je uzasne, ked sa najde niekto tak poctivy a snazivy.
Simulakrum
31. 12. 2013Výborně napsáno! *
Smutné, s vtipem. Přesně - tak zase za rok - snad bude zas o něco lepší :).
Všem děkuji za návštěvu a komentáře či ocenění. S přáním všeho nejlepšího do nového roku posílám ještě několik avíz, za něž se nezájemcům omlouvám.
Napsáno svěže jako forma dopisu, ale taková s mírnou, ale hodně laskavou sebeironií, jakoby úmyslnou, aby to prostředí domova pocítila naši, tedy čtenářovu ochranu.