Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRouz
Autor
Alegna
Rose, v Česku nazývaná Rouz nebo také Mery, byla oblá s měkkou kůží, příjemná do ruky. Jejím otcem byl profesor Univerzity v Kentu, David Roseberry.
***
"Pane Kačabko, tak se nám ty vaše výsledky zase o něco zhoršily, " pronesl lékař Merzl s pohledem zkoumajícím laboratorní vyšetření na svém stole. "Neprodělal jste od vaší poslední návštěvy u nás nějakou chřipku?"
"Ani né, pane doktore,"děda Kačabka vraštil čelo ve snaze si vzpomenout.
"Tak zkusíme Rouz, co nám prozradí. Pamatujete si na ní?"
Děda se nervózně zavrtěl: "Rouz...Rouz, tu jste mi posledně ukazoval, že jó?"
"Nejen ukazoval, měl jste ji v ruce a ona nám tady na monitoru přehrávala," rukou poklepal jeho rám, " co jste dělal předtím, než jste přišel k nám."
"Aha," zazněl páně Kačabkův nervózní hlas. Zmocnila se ho panika. Na Rouz si nejen nevzpomínal, ale nepamatoval si nic z toho, co dělal v poslední době. Jestli to ta Rouz umí opravdu předvádět na tom monitoru, co vypadá jako televize a ukáže se, že dělal něco strašně nesprávnýho... hrůza pomyslet.
Lékař mu strčil do ruky hnědý oválný předmět a řekl: "Ničeho se nebojte, jen držte Rouz a budeme se spolu dívat, ano?"
V počítači zvolil časový úsek a zobrazení požadovaných dat. Zapnul malou, do něho zastrčenou krabičku a na monitoru naskočil obraz postavy, která posedávala, vlastně většinou polehávala a pospávala, popřípadě chodila zmateně sem a tam. Vzácně tato jedla a pila, zato se dost často vyprazdňovala. Ve sloupci vpravo se rychle měnila čísla, udávající datum, čas a hodnoty aktivity, informace o krevním tlaku, tepu, frekvenci dýchání, funkci jednotlivých orgánů a okysličení krve.
"Tak nic jste opravdu neprodělal, to zhoršení zřejmě způsobuje jen to, že máte málo pohybu a váš organizmus se nedostatečně okysličuje. Často se vám motá hlava, viďte?"
"Motá," přikývl s vervou padesátníka třiadevadesátiletý pacient, šťastný, že se na něho nic nekalého neprovalilo.
Merzl mu z rukou odebral snímač-vysílač s názvem Rouz a uložil jej vedle počítače.
Zaznamenal, že během styku Rouz s panem Kačabkou na krabičce v počítači, tedy přijímači, usměrňovači časové posloupnosti a přehrávači v jednom, svítila docela malinká, fialová kontrolka s písmenkem R, o které se do teď domníval, že je to tlačítko RESET. To se ještě nikdy nestalo, bude muset zavolat Jabloně.
Vladimír Jablůňka, neboli Jabloň, je celosvětově uznávaný technik lékařských přístrojů všeho druhu.
***
"Víš kolik je hodin?" V mobilu zazněl ospalý, podrážděný hlas Honzy Slámy, zvaného Votýpka, počítačového experta světového věhlasu.
"Vím a moc dobře, je šest ráno. Jenže já už, na rozdíl od tebe, hodinu makám," Jabloňův hlas zněl divně. Trochu omluvně a trochu znejistěle, což u něho nebylo zvykem."Zítra přiletí na konferenci do Brna prezident Spojených národů a já ještě nemám zrevidovaný všechny přístroje."
"To je mi opravdu líto, co můžu pro tebe udělat?" Změněný tón hlasu v sobě nesl skutečnou účast.
"Pamatuješ na Mery a doktora Merzla?"
"Na to se nedá zapomenout. Rozběhla se tenkrát pěkná mela, když jediné, co před smrtí pan profesor prozradil, bylo, že svítící fialová kontrolka svědčí o přítomnosti čehosi, co bylo předmětem dalšího vývoje. Nikdo tenkrát neměl z toho bádáni kompletní dokumentaci, mluvilo se o nějakém tajném společníkovi, po kterém se úplně slehla zem. No, naštěstí to tenkrát vzal do ruky ten nadaný student, nynější nový pan profesor, Peter Hambalka a lékaři mohou z paměti lidských buněk kromě informací o minulosti tělesné schránky snímat i informace o prožitých emocích."
"Přesně tak a mně se teď stalo něco podobnýho."
"Pokud vím, tak žádná podobná kontrolka na Rouz, tedy Mery, ani na přehrávači není."
"Ne, to ne, ale při testování jsem asi na chvilku usnul a když jsem přišel k sobě, po monitoru běhaly nějaké šmouhy a všechna data zmizela až na jeden řádek, ovšem číselný údaj na něm mi nedává smysl."
"Jak vypadal?"
"Sto pět ku třiceti třem ku čtyřiceti šesti lomeno hausnumerem, číslici na jeho začátku si nepamatuju, pak bylo hrozně moc nul a na konci jednička."
"Říká ti z toho některé číslo něco?"
"Jedině snad čtyřicet šest, přesně tolik mi včera bylo."
"Jé, úplně jsem zapomněl, omlouvám se a dodatečně všechno nejlepší."
***
Ráno třetího dne odborného semináře ŽIVOT- ZDRAVÍ- ETIKA v apartmánu Hotelu EXPO Incheba v Bratislavě popíjeli spolu turka Jabloň a Votýpka. Vzdali se hotelové snídaně, protože si chtěli v klidu popovídat o včerejších událostech, hlavně o překvapivém zveřejnění nových možností využití Rouz při sledování vývoje duše až k samému počátku světa.
"Tak ti mám z toho schizofrenní pocity,"promluvil Votýpka rozpačitě. "Hambalkovi se podařilo něco kolosálního, neočekávaného, klobouk dolů před tím klukem. Dává to do ruky všem psychiatrům a podobným oborům, mocný nástroj k odhalování příčin duševních poruch, ale na druhé straně se toho určitě chopí komerce. Už vidím ty novinové titulky hlásající Na křídlech duše až k velkému třesku."
"Jo, to máš pravdu," povzdechl Jabloň. "Vůbec si nedovedu představit, jaké to může mít následky na samotnou duši, na její potřebu získávat další zkušenosti skrze lidské životy a co to může znamenat v konečném důsledku pro celé lidstvo."
Nastalo tíživé ticho, které přerušil Votýpka: "Četl jsem o Rouz povídku od nějaký ženský."
"Jó a co? Zajímavá?" za vyrušení ze smutných myšlenek se na něho Jabloň usmál.
"Ptáš se na ženskou, nebo povídku?" Opětoval mu úsměv kamarád a pokračoval: "No, víš, vlastně ani ne, až na to, že ji napsala pětadvacet let předtím, než na ní, podle oficiálních zdrojů, začal Roseberry pracovat."
31 názorů
Další sympózium bude ŽIVOT A ZDRAVÍ SKKEPTIKA. Tu etiku Jabloň s Votýpkou nechali v septiku.... ; - ))
Ovšem jinak velmi zajímavé........ /**
máš pravdu, sveřep, nenapadlo mě, že ve sci-fi je možné zastrčit krabičku kamkoli, nejene do přístroje :), za návštěvu a názor posílám díky, samozřejmě za tip taky
cože znamenala ta kontrolka? nějak jsem to nepochopila... nicméně napsané pěkně, zvlášť si cením, že mi nevysvětluješ od začátku, co Rous je. Típám s chutí
(jo a detail - ve sci-fi je jistě matoucí: "zapnul malou, do něho zastrčenou krabičku" - jako do něho samého? do lékaře? )
Lakrov, jo, je to asi moc zhuštěné, ale jsem ráda, že se to dobře čte a ocenení přezdívek mě těší, díky
Je to trochu nepřehledné, možná těžší na pochopení, ale jako text se to čte dobře. Přehlednost snižuje množství jmen (oceňuji humorné přezdívky) a taky ty náhlé střihy v čase.
Ahoj a vítej zpět...jsem fanoušek sci-fi takže jsem zajásal.Trochu souhlasím s Tvým synem a musel číst i podruhé...jenže od toho je právě sci-fi, aby nás nutilo přemýšlet a snít...Tip
Kočkodánku, přidals to nejkrásnější, co si člověk může přát , optácím :)
Čudlo, těší mě to
Evženie, Tobě také moc děkuju
Je krásné vracet se tam, kde Tě vítají přátelé
Zdendo, upřímně musím přiznat, že když jsem viděla, žes to četl, tak mě polilo horko..ale teď z toho mám radost, jo jména, tak ta vymýšlet byla zábava. Můj syn mi povídku zdrbnul, že je těžká na pochopení
návrat Alegny a ešte k tomu sci-fi? pozrimeže..na prvé prečítanie som z toho trochu zmätená, ale prišla som ťa privítať- rada ťa tu opäť vidím!
prijemné scifi:)
Škoda, že o 25 rokov tu už pravdepodobne nebudem, overila by som si:)
*