Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMazání děl
Autor
kirkov
V hřímících svazcích nekonečna burácí vesmír!!!!
(je to tlučhuba, ale mi mu to promineme a v nábožném tichu dál nasloucháme)
Udeř v nás hodino osudu,kde mračny naše skráň se halí!!!
(ano, ano tak teď už se trošičku dostává do míst kde si není ani on příliš jistý a tak si odkašle a pokračuje)
Náruč jíž kyneš příroda směla opustit a ty vyhnán sebou výtáš noc.
(ozve se pšouk, ten zabere vždycky)
Stropem kterým...
(prrrd)
....chtěl bys klenbu zvát.
(vyložený blábol, ale stařičký bard ještě nerozkomíhal svá rozklepaná kolena natolik aby musel být odnesen z jeviště)
Ustrň se, do dlaně vláčné krůpěj světa vem
v odrazu jejíž tvář tvá tkví.
(silně škobrtavé a ani recitujícího starce to nenechá zcela bez odezvy)
P..p..p..prostři se okeáne číž vlnou kyneš!!!
(poslední vzedmutí sil, ale i divák s tím nejzastřenějším výhledem již poznává, že stařec jež na souboj vzývá živly má těď, již víc práce s vzedmutou pompou nadšení svých střev povzbuzených pohoštěním, před začátekem vystoupením.)
Nechť stranou stane kdo ne...bo...ju...j e e.
(tak a je to tady...posral se)