Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVpich po nenáladě
Výběr: hermit, Armand
09. 04. 2002
17
0
3021
Autor
Bebitka
hvězdy osleply
a ze zlata je troud
zkouším křičet
zkouším se nadechnout
polnice houfně hřmí
houfnice polem zní
jsi zlá
sténají démoni
jsem zlá
a oni na koni
měsíc vybledl
ztratil stříbra proud
nemůžu křičet
ani se nadechnout
Morbid_Pimple
13. 05. 2003
hmmmmm....jdu si udělat kafe....budu se dívat ven z okna a přemýšlet...zvu tě taky...*t
moc dobré, jen ta dvouřádková pasáž mi přijde nepotzřebná, nenacházím v ní o moc víc, než hříčku... ju? ;o)
m.
páči...používaš niektoré celkom známe slová v básniach, ale v Tvojej kombinácii vyznievajú inak
plynie to, záver je dosť dobrý:o)
bebitka blond
11. 04. 2002
Dobré... tohle je dost zajímavé. Připadne mi to však takové nějaké..., no zkrátka, že tomu chybí konec a že by to ještě mohlo nějak dále pokračovat. :-)) přesto tip
jednou jsem slyšela známého, říkal: Nemám rád hodné lidi. hodně mě to tehdy zarazilo, protože jsem si myslela, že každý chce a má být hodný......ale jak šel čas, zazdálo se mi občas, že na tom něco je a dneska už vím, co tím myslel
...je to normální, když si občas někdo o tobě (potažmo i
ty o sobě) myslí, že jsi zlá, jinak to nejde
dílko se mi líbí, myšlenku má a i forma mi vyhovuje * :)
polnice houfně hřmí
houfnice polem zní
!!!
to se mi fakt líbí
Lidka: a je opravdu zlé být zlý? jak myslíš, že to myslel ten tvůj známý?
za obratné obraty a obrazné obrazy tomu dávám típnutý tip