Próza měsíce 18-04 (duben 2018) - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Též gratuluji vítězům, a zároveň se omlouvám, že jsem nehodnotila. Nestíhám číst. :-(

Vigan, potěšení je na mé straně.

My jsme taky rádi, že jsi napsal...ať se ti daří:-)

Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych tímto moc poděkovat, že jsem si vysloužil ve Vašich očích první místo. Velice si toho vážím a hned se zase lépe píše, když  je vidět zájem. :-)

Děkuji všem, hlavně pochopitelně zejména trojici Vigan, Fruhling a Gora, a těším se, že se snad zase někdy sejdeme u  mých pološuplíkových dílek! :-)

Ať to píše!

Gratuluju vítězům.

Díky. Už tomu rozumím.

Pro kvaj: Jo, je to spočteno správně. Tenhle způsob bodování, tedy to, že vybere-li hodnotitel jedinou povídku, dostane tato jeden bod (vybere-li dvě, dostanou dva a jeden bod, vybere-li tři...), bylo praxí v předchozích letech v soutěži, z níž Próza měsíce vznikla.

Má to být cosi jako motivace pro lenochy, kteří chtějí podpořit svého oblíbence, a přitom se jim nechce nic víc číst :-) (míněno v žertu).

Děkuji za upozornění, zakomponuji tahle pravidla výpočtu do informací o soutěži, ale ne hned.

Mám připomínku. Zdenda a Lakrov dali do pořadí pouze jednu povídku a oba tu svou vybranou usadili na první místo. To jsou, pokud se nemýlím, tři body. Ovšem ve vyhlášení výsledků to vypadá, že je tipovali na třetí místo za jeden bod. To je tak správně?

Gratuluji, Vojto...jen tak dál:)

Všem dalším na bedně i mimo také, díky vám tato soutěž úspěšně pokračuje.

HLASOVÁNÍ BYLO UKONČENO

Následuje VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ soutěže PRÓZA MĚSÍCE za DUBEN 2018

Po nahlédnutí do všech povídek mě napadá,  že duben je měsícem dlouhých textů.  Po jejich dočtení pak to, že mám potíže vybrat tři bodované,  protože většina z nich je mimo můj vkus.  Chyba bude nejspíš na mém přijímači...  

VYBRANÉ:

1. vyrážka autora agáta5: Zpočátku mě to "sebepozorování" moc nebaví, ale po chvíli -- nejspíš se  zjištěním, že jde o společenskou satiru -- mě to bavit začíná čím dál  ke konci, tím víc a úplný závěr pak působí jako anekdota, jejíž účinek  je tou zdlouhavou cestou k pointě dobře umocněn.  Tip.  

OSTATNÍ:

Mirka autora Gora:  Až do vypuknutí požáru se mi to zdá přiliš zdlouhavé, obsáhlé, spíš jako  životopisná povídka. Ona to tedy asi je životopisná povídka, ale v tom případě  mi nesedí, že té jedné události (požár) je věnována třetina textu.  Napsané je to dobře, "prostupně", jen je v tom na můj vkus moc podrobností.

Půl roku na cestě aneb Jak jsme zachraňovali lidský život autora Stargazer:  Působí to dost spontánně a zároveň se to dobře čte (což u spontánních textů  nebývá pravidlem), jen mi po dočtení chybí něco, co by tomu textu dodávalo ústřední linii a dělalo tak z něj povídku.

Jak jsem šel Vandráckou padesátku autora jansvitak:  Vyprávění, zpočátku humorné a lehce "ujeté" občasnými "obrazy s nadsázkou",  se postupně mění v trochu násilný humor. Už je toho prostě moc, takže mě při čtení napadá, že by bylo lepší to zažít, než o tom číst a přitom nemám  jistotu, že zrovna tahle myšlenka byla autorovým záměrem.  Připouštím tedy, že nejvíc mě pobavila zmínka o Korytné a Komenském; prý je to pravda.

Návštěva u tety Hany autora IQ nick:  Při čtení první stránky mám dojem nadbytku přívlastků.  Možná že je jich dost i dál, ale už mě to v té hřbitovní atmosféře  (z níž je nejzajímavější vzpomínkový přehled předků) tolik netahá za oči.  Na můj vkus je ta povídka příliš "rozsáhlá" -- ne délkou textu, ale tím  odhlížením k několika tématům, z nichž nedokážu poznat,  co je ústředním námětem; co nebo kdo: Vzpomínky na zemřelé? Svět dožívajících?  Nebo ony zvláštní postoje obou protagonistů...  Unylost, která na mě z textu padá, se k té hřbitovní náladě celkem hodí,  autora tuším (po odhlédnutí na začátek se dozvídám, že se mýlím),  a víc k tomu říct nedokážu.

Hedvika vezla králíka autora Vigan:  Na čtení se od začátku musím dost soustředit, aby to, co čtu bylo srozumitelné,  takže od prvních vět začínám tušit, kdo je autorem.  Asi od třetiny to na mě začíná působit zmateně, roztěkaně.  Změna typu písma je záměrná? Jesli ano, nevím proč.  A začínám číst zrychleně. Dočteno. Rozpaky. Omlouvám se. Tohle je pro jiné  čtenáře a tomuhle autorovi je přeju.

MIMO:

Viděls někdy něco takovýho? autora Vojta Vrba:  Něketeré dlouhé věty musím číst dvakrát, než mi dojde jejich smysl  (...Ač skutečně nešel daleko pro laciný vtípek...)  Je to napsané trochu nepřehledně, ale to je nejspíš záměr.  Dočteno. Nepochopeno. Pokus o novou formu? Nezaujal, omlouvám se.

 Canimus surdis autora miromurka:  Po přečtení první stránky si říkám, že na mě je ten text příliš plný symbolů  nebo jak mám nazvat ty obrazy nešetřící nadsázkou.  Problém tohohle textu -- vlastně spíš můj problém -- spočívá v tom, že vůbec  nechápu, o čem čtu. Trochu se chytám až na poslední stránce, ale smysl  úplného závěru mi zase uniká. Přeju lepší, důvtipnější čtenáře.

Holky co zdobí banky autora Movsar:  ...Roztrhaná srdce jsou na mě příliš krveplná,  ...Makokouše poněkud vulgární,  ...Zpáteční jízdenku nechápu,  Takže první paragraf, který mi něco říká, je ...Jak se to má s ženami,  i ...Holky co zdobí banky... mi něco přinášejí,  ale ...Nebyl to žádný ksindl... už je zas mimo můj vkus. A nedokážu-li sledovat ani celý druhý poločas,  nepřísluší mi hodnotit celek.

1. Mirka - Gora

Zakřiknutá dívka pod vlivem matky, která se v důsledku toho stane jehovistkou a poslušně plní všechy příkazy této víry, zmobilizuje v krizové situaci síly a dokáže pomoci lidem, neboť její soucit a účast na jejich osudech je hlubší než sektářská víra. Ten příběh je sám o sobě silný a navíc je dobře napsaný. 

2. Hedvika vezla králíka - Vigan

Zajímavé obrazy, neobvyklými a výstižnými příměry charakterizované postavy, prostředí, atmosféra. Příběh má  kouzlo, které čtenář objeví, když se nechá příběhem unášet.

3. Holky co zdobí banky - Movsar

Autor nabídl několik zajímavých postřehů, je patrné, že se umí dívat, a co vidí, dovede na malé ploše originálně a překvapivě popsat.

_________

Na bednu se mi nevešla "vyrážka" od agáty5, protože svůj dobrý satirický text v závěru sama otupila.

1. Mirka - Gora

2. Návštěva u tety Hany - IQ nick

3. Hedvika vezla králíka - Vigan

Dal jsem přednost těmhle třem ženám. Možná se opakuju ale nedá se nic dělat. Mirka je moc dobře vystavěný příbě se zajímavou tematikou. Návštěva u tety Hany má krásnou, až posvátnou náladu, poklidně spějící ke svému konci. Hedvika..., tradičně barvitý příběh autorky mě zaujal svou opravdovostí, jako bych tam byl a viděl to. Předností těhle tří povídek je sdělitelnost, schopnost zaujmout široký okruh čtenářů, což je plus. Z ostatních mě nejvíc zaujali ještě miromurka a též agáta5, která má smůlu, že je přece jen kratší.

A co by ne?? Zagorka je tu na věčnost:-))

Lekla jsem se, že na PM vypuklo nějaké povstání či co, a zatím:-))-svět se nezboří, že ne, že nejsme zažluťené...agátino dílko je žluté už z podstaty:-)

1.Viděls někdy něco takovýho?  autor Vojta Vrba

Příběh psaný s jistým nadhledem, který je u mladého autora zvlášť sympatický, a talentem.

2.Vyrážka  autorka agáta5

Velmi zábavné dílo,nejen o vyrážce a řepce, psané jakoby "z jedné vody načisto". Zároveň skvělá reflexe doby.

3.Hedvika vezla králíka - Vigan

Dílo pábitelky Vigan, u kterého nechybí zajímavý lidský osud, venkov, smích a pláč...a ještě králík.

NOMINACE BYLY UKONČENY

Následuje HLASOVÁNÍ pro díla soutěže PRÓZA MĚSÍCE za DUBEN 2018

Milí autoři, díky za pozornost, kterou věnujete soutěži Próza měsíce. Předčasným vložením hodnocení nedošlo z hlediska pravidel k nějakému zásadnímu nedopatření. Přesto doporučujeme všem číst a dodržet pokyny PM, aby byla zajištěnana přehlednost průběhu soutěže, děkujeme:-)

:-) :-) :-) pokud mé hlasování Vás 2 tak trýzní, nechejte můj příspěvek smazat a já ho tam v pondělí vložím znovu :-)

A možná, že Ti pak, Vigan, dám hlas. Jak ovšem svým hlasování ukojím Zděnkovo přebujelé ego, to mě v tuto chvíli nenapadá.    

Nebo mě nechejte direktivně vyloučit, hlavně už mě s tím neotravujte - ta vaše paranoia mě totiž vůbec nebaví :-)

Zděnku, Ty jsi opravdu nebetyčný trotl... 

Soutěží zde uživatelé mně blízcí a uživatelé, které vůbec neznám. Kdybych hlasoval v poslední den soutěže se znalostí skore, mohl bych někomu nevědomě nadržovat. Proto sám kvůli svému svědomí činím tak, jak činím. :-)    

Už na mě nereaguj. Mě ty Tvoje sračky fakt nezajímají, programově pokračuj v urážení někoho, kdo si z toho něco dělá. Mně to bere akorát tak čas...   

Kdybych věděl, že Ti to bude tak vadit, vložil bych to minutu po půlnoci :-)

Zrovna na Vás dva jsem tady čekal :-) Ješitnost a ego - o to v téhle soutěži běží. 

Ale o tom vy dva něco víte... :-)

Jo, mám privilegium, protože zítra nejsem doma a za 4 hodiny už žádné povídky nepřibudou. Takže se Tobě a všem přibyvším omlouvám, ale mé body za duben zůstanou tak, jak jsou. A bez lítosti.

Chci hlasovat mezi prvními, aby můj názor nebyl ovlivněn eventuálním bodovým kalkulem. A všechny dubnové povídky jsem četl a nic lepšího mezi nimi nespatřuju. :-)

1. místo:        Canimus surdis - miromurka

           Mně se tento úvahový styl psaní líbí, a to již u autora poněkolikáté. Asi je to tím, že jsme si generačně blízcí. Střední generace, která ještě nechce patřit mezi staré usedlé úředníky v maskách, ale zároveň je jí na blití z generace mladší, přicházející. Nacházím v textu trochu z Krysaře, trochu ze Sartra, trochu z pinkloydovské Zdi, ale celkově dobré.

2. místo:        Návštěva u tety Hany - IQ nick

           Zprvu mě odrazovala délka textu, ale po přečtení nelituju. Pěkně trefené téma. Každý máme někde takový hrob, každý máme (nebo jsme měli) takovou upovídanou tetu. Podivná, přetrvávající obsese "hlavně ať máme uklizený hrob, vždyť co si o nás lidé pomyslí". Jako by na tom těm mrtvým proboha záleželo. Hřbitov je magické místo, jen se v naší kultuře chybně chápe akt smrti. Smrt je prostě fakt, neměnný fakt - nic jiného. A my donekonečna leštíme mramorové desky.

3. místo:        Mirka - Gora

           Jehovisti - proč ne - náboženské sekty jsou z psychologického hlediska (alespoň pro mě) velmi zajímavé téma. Výborná povídka. Možná jen malá výtka k závěru… zase ten šťastný konec a zase ta naděje.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak jsem šel Vandráckou padesátku - jansvitak

           Myslím si, že je to velmi vtipné. Moc se mi to líbilo. Až na drobné gramatické nesrovnalosti super nápaditý text (možná spíše fejeton). Velmi dobrý je bonmot s Komenským a Korytnou. Rozhodně stálo za to přečíst.

Holky co zdobí banky - Movsar

            Typický text autora, jehož tvorbu mám v oblibě. Tentokrát však musím konstatovat, že je to poněkud slabší, než předchozí dva soutěžní příspěvky.

Vyrážka - agáta5

           Je to milé, vtipné, povedené, ale i sama autorka v diskuzi pod textem píše, že by raději soutěžila s nějakým vážněji míněným, umělečtějším textem.