Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setak i tak a trochu bláhově (vánočně)
Autor
agáta5
Včera jsem slepovala srdíčka ořechovou náplní
tiše ke mně promlouval castle na zabití
na sporáku bublala voda
čokoláda tančila…
a ty ses rvala ven jako o život
představ si, že se Bára prokašlala k dírám v plicích
slyším ji přes zahradu
jako když štěká smutnej pes…
a Honza nerozčeše vlasy z toho válení se žmolky jako chemlon
pamatuješ?
jak jsme z něho pletly papuče s bambulemi a byly děsně hnusný
červený a bílý kousaly jak blechy
a vydržely všechno
zkusím ty jeho kadeře… možná na košíky
zas tahám starý ozdoby
starý svíčky co nikdy nezapálím
a nostalgický řeči
jak nepotkávám Jirku…
v gumácích z roku razdva jak čvachtá po silnici vojenským krokem
ani Irmu…
její hrb poskakoval ulicemi
všude byl a všechno znal
pak se v důchoďáku o topení zahříval
a její oči trnky se kutálely z okna ven
ani Kesinu…
jak na půlnoční sedávala v první lavici
děti se jen tiše chichotaly
když šla po mši spořádaně domů se staženým ocasem
dřívko od nanuka v zubech
v tuláckých očích rozsvícený všechny psí hvězdy…
že se štěstí zamíchalo do sazí a teď tu prší jiskřivý černo
na zámkovku a je mi tak i tak a bláhově
a když se dívám oknu do očí
v odraze tlačíš do ořechů mý dětský šaty
prstama od vanilky
a večer je čím dál hezčí, když na stůl prostírám
ty tvoje vyšivaný věci…
21 názorů
Zeanddrich E.
23. 10. 2020.. :).
S tebou bych chtěla drát peří a třít těsta na bábovky, jakkoli bys mi asi co chvíli zdrhala na kouřovou. Ale neva, přinášela bys zpátky s trochou nerozfoukatelnýho odéru i vločky na řasách, viď.
A já stejně na něco chcípnu.
Kájo, čudlo, evžo.. děkuju za čtení :)
yss, já včera s velkou tetou poezií mluvila, prý jsem ztracenej případ :) tyhle ty jsou myšlenky, které prakticky neupravuju, jak ze mě vypadnou na první dobrou, tak jdou do světa. trochu jsem se zamýšlela nad těmi adjektívy, ale tuším, že ze mě žádná velká básnířka nikdy nebude, protože je tam mám ráda, patří tam... vojenský kroky,psí hvězdy,starý svíčky, starý ozdoby, smutnej pes... vůbec netuším, jak bych vyjádřila jinak tyhle nostalgický "kecy", prostě u těchle asi všechno musí být nějaké :) ale vážně se zamýšlím, to zase jo :) a možná u jiné, kdoví :) děkuju (moc)
Evženie Brambůrková
20. 12. 2018Krásné. /T
Morej čerpáš zňa baví táto poloha. Poloha, v ktoreáve v tomtoj čerpáš zo svojho života, z reality, zo svojej prirodzenej stránky, a zabúdaš nejako na " veľkú tetu poéziu-. " práve v tejto polohe si uveriteľná, je to živé, rastúce do obrazov,myšlienok, baví ma príbeh,hravé náznaky a nedopovedačky. Pokiaľ by to mala byť ideálna poloha, určite by som privítala väčšiu skonsolidovanosť pri používaní adjektív, ale textík mal šmrnc, ktorému som momentálne neodolala.
Marcela.K.
20. 12. 2018Včera jsem psala dopisy ručně. Všem, co nejsou na FB, e - mailu ... i maminčině přítelkyni (6let ji píšu jak žijeme, aby věděla...) maminčině sestře, která přežila všechny své sourozence) bylo jich 7) a je už poslední...a emeritnímu faráři a sestřence z hor...
Dnes jsem naklikala vánoční přání do e-mailů
...a chemlon taky pamatuju :-)
děvčata díky za zastavení a čtení... já jsem teď taková naměkko, njn. asi fakt stárnu :)) ale tak hezky
nebul, kvíčalo... pořídím si pejska! malýho, chytrýho... sic nevím, jak poznám, že je chytrej, ale oni se ti chytří psi na mě sami nabalujou, tak snad si mě nějaký vybere sám :)
gabi tá istá
20. 12. 2018...*
Prožíváš a tak i tak:-) a my s tebou...Kesina - tulačka musela být skvělá, a celý tvůj svět zajímavý...