Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seo staré mlýnici
Autor
agáta5
Myslím na mlýnici. Na suché schodiště, po kterém vystupuješ do nejvyššího patra. Na tvůj pohled z vytlučených oken. Mlčíš. Z výdechů pluje pára, odráží se od stropu a kape do bílých vlasů. Jsi starý muž, který hledá studnu, u ní dívku s rukama natáhnutýma ke tváři… a vodu… kamenitou…
Holíš se. Na umyvadlo padají drobné jehličky sněhu. Potkáš ty samé oči. Za pár vteřin zmizí. Prst namaluje kruh, z kruhu šipku a utře se do košile. Zůstanou jen ruce z parafínu.
Miluješ dívku s bělostnými pažemi, které napřahuje k mlýnici. Na pytle razíš její jméno. Padají z oken na povoz. Kamenné pytle s monogramem.
Hoří. Oheň se zakousne do nebe. Na zem prší piliny. Dívka je sbírá a tvoří hromádky kolem studny. Leháš si k ní a nastavuješ tvář. V dálce odfrkuje kůň, kopyty přehrabuje kamení. Usínáš. Rychle jako dítě.
Ze studny vyběhla voda. Láme se v kolenou do okovu. Nepiješ ji. Necháváš si žízeň, ze které ukrajuješ nový den. Kolikrát ještě než se dívka odlepí od země a odletí s pilinami?
23 názorů
děkuju za čtení a mám radost
přemku, já asi nic nestihnu vydat, protože mám tolik věci okolo pořád :) že nestíhám ani umřít :))
Tohle je prosím velmi, velmi, velmi zdařilé dílo! Ty obyčejné události a za nimi skrytý utajený příběh, který dýchá! Skvělé!
Nebudu rozmnožovat další slova chvály a uznání. Máš jich tady dost. Jen se přimlouvám, dej si práci, prober svou bohatou tvorbu, zatřepej sítem s malými oky a vydej knihu. Již dnes jsem tvůj abonent a jak je možno číst, nebudu jediný. Jestli jsem na tebe vybafnul nesmysl, pak jen proto, že tě rád čtu.
:))) jestli vyjde něco někdy... těší mě, že se ti líbí moje tvorba, ale pořád ještě hledám cestu, spíš nějak k tichu asi... to pak asi moc věcí ke čtení nebude :) ale nechám se překvapit, třeba ze mě ještě něco na vydání vyleze... díky
vlastně jsem chtěla napsat, že si taky představím člověka a co asi cítí, ten pocit je silný, mám ho v sobě, ale ven nevyleze :-)
dovedu si představit knížku s tvými texty a s fotografiemi tvých sochařských děl...večer před spaním si v ní čtu a ladím sny...
až vyjde, koupím si ji, jo?
jé to jste mě potěšili, že se vám tahle miniaturka líbí :) goro, ještě se k tomuto tématu určitě vrátím něčím delším.. jen to musím pilovat, ono to nejde samo.. což je divné, básně mi jedou samy... :)
jak to dělám, alegno? No, představím si tam člověka, to co nejspíš cítí a napíšu to... o samotě umím psát už docela obstojně
benetko:))
Tady není prostě co komentovat...Jsem s Tebou jedna duše,a tak prostě jednoduše
NÁDHERA ! ;)
Připojuji se k těm, kterým se tvá poezie v próze hodně zamlouvá... přechod z ich formy do pozice vypravěčky je plynulý a srozumitelný, příběh začíná... taky bych ráda, kdyby pokračoval.
dievča z lesa
21. 08. 2019klaním se, nevím, jak to děláš, spojuješ slova pro mě na první pohled nespojitelná, kreslíš jimi pocity a všechno to je tak samozřejmé, žasnu si tu :-)
Karpatský knihomoľ
21. 08. 2019Je to vynikajúce.
vždycky jsem chtěla napsat něco jako "sto let samoty", ještě budu pilovat a určitě se s tímhle tématem vrátím... tak jen trošku, kudy bych ráda ještě... ozvěno :)