Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSny bdělé a ostatní
Autor
Oldjerry
Koukám do dálky
až tam, kde silnice končí jehlou
Zázrak
(pro tu chvíli si nelámu hlavu perspektivou)
Sedím na patníku
v nohou kopce i jehličí
(nahoru, dolů a různě)
Hlavu jak jeskyni
a jedinou starost:
to co na patě tlačí…
(ponožka nebo hřebík)
Pode mnou teče přes kameny bublouš
Seběhnu
botu do ruky, nohu do vody.
Dírka se zatáhla, hřebík spadl do trávy
(a noha zapomněla)
---
Kdybys – tam u vás – shodila z lávky pár slov
poslouchal bych bublouše
(dokud nepřiplavou)
Počkám… poč…
počítám bubliny mezi nohama
Bublouš hraje na kameny
ukolébavku
a břeh se mi v ní ztr a t i l
Probudila mne až rosa…
(a ledové nohy)
Už nikdy se nedovím
jestli jsem nezaspal
tvé plovoucí čekám
18 názorů
tak ono se to podaří málokdy a ještě o to člověk musí usilovat. mně to vyšlo asi 4-5x. ale je to fakt hrozně zajímavý, prosvětlený, barevňoučký. tady mě teda zmátl název :-)
Fouraix : Ne, nemívám sny lucidního typu, pro mne je v tom okamžiku snění skutečnost. Příklad: zdá s mi, že jsem autem vjel do příliš úzké ulice. Auto se ale zužuje, projíždí dál a přesto nakonec uvíznu a nemohu z něj ven. Probouzím se zpocený jak dveře od sauny... (:-D
to bezesporu, jen mě zajímalo, jestli jde o popis lucidního snu. to je snu, ve kterém si uvědomíme, že sníme
Fouraix - sen od fantazie je jen tenkou stěnou oddělen (:-D
Radovan Jiří Voříšek - zkus si definovat, co je vlastně poezie - určitě to nejsou rýmy za každou cenu a tak...
Kočkodan a revírník - dík, borci...
Krásně napsáno, Bublouš se mi líbí náramně moc.... (Ale hřebíku nevěřím ani za mák...! Kdybys ho nahradil kamínkem nemá to chybu. Anebo? Anebo se pletu. )
Radovan Jiří Voříšek
29. 09. 2019já spíš žehrám proti sobě
dík za avízo, přivedlo mě zpět k dalšímu bádání a k tomu, nechat se pronikat, třeba i bubloušem
Radovane, trošku Tvé námitky i chápu. Neříkám, že vše v básni přijímám. Ale pokud se nechám unést mírným sentimentem, musím se přiznat, že mi je v tomto textu nejvíce sympatický právě pozitivní přístup autora a duševní mladistvost. Bublouš mě nakonec dostal, přestože jsem na něj chvíli zvykala.
Radovan Jiří Voříšek
29. 09. 2019nevím, nesedí mě frázování, lámání veršů, mezery, nerozumím některým obratům, závorky na konci slok - např. ponožka nebo hřebík - přijde mi nepravděpodobné, protože shrnutá ponožka je cítit výrazně jinak než hřebík
ale, je to nejspíš moje nechápavost, nebo proud mimo mně známé proudy
No, aspoň se teď, Jardo, dozvídáš, že jsem při čtení tvého dílka nespokojeně nebublal. Spíš naopak, moc se mi zamlouvá.
dievča z lesa
29. 09. 2019sme také úbožiatka ... nikdy nevieme, čo prespíme ... málokto vie, že v bublaní potoka sa skrýva odpoveď ... málokto si prizná, že ju nedokáže rozlúštiť ... nežný príbeh