Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlušný člověk
Autor
Lelian
Den za dnem šel
A já už nevím který
A já už nevím co
Jsem číslem v evidenci
Vezou mě na odběry
Prosím ať nezhasnou
Slipy mám čtvery
a zuby na kredenci
Jsem vděčný za cokoli
V neděli přijdou děti
Vyhlížím na pokoji
Připraven na objetí
Den za dnem šel
a já už nevím který
Krmí mě pudinkem
Těším se na čtvrtek
Říkají na úterý
A já už nevím co
Anebo který den
Drží mě za ruku
Tak je to moje dcera?
Něco nás přece pojí
Vidím to jako včera
Učesán vymydlen
Jen čekám na pokoji
Ona se usmívá
Tak děti nepřijdou napadne mě
Nikdo už nepřijde
Zas ležím ve tmě
Mám zuby na kredenci?
Ona jen přikývne
Nebo to ve mně
Jen fouká zvenčí
Najednou rozumím
že myslí na děti, které má doma
Na auto, co včera nabourala
Na muže, který se jí hnusí
Na to, že jí kručí v břiše
Umřít se musí
Umírám tiše
20 názorů
od začátku čekám, napnutá a...
pak přijdou děti, muži a nabouraná auta
a mám po dojmu
Vázané verše nečtu, tady jsem na ně narazila jen proto, že byly označeny jako volné.
Výborná báseň. Značně převyšuje místní průměr.
Zajíčku, tady bych s tebou polemizovala, trochu mi tu sílu tříští...
Velmi silná, opravdová báseň. Velké téma dobře uchopené.
Posledních sedm veršů také dobře dokresluje i pohledem z druhé strany.
Skvělý!
Je to lepší doma. Umřít se musí. Umírá se tiše, ale doma, ve svém je to hygge.
Báseň se mi moc líbila i když je smutná..
S obsahem tvé básně se dá myslím velmi dobře ztotožnit, má dobře vykreslené znaky stáří, bezmoci, smíření... zmatenost některých starých lidí výtečně vystižena např. :
Den za dnem šelA já už nevím kterýA já už nevím coPřimlouvala bych se za úpravu /příp. vynechání/předposlední strofy - těm čtyřem veršům jsem nějak "neuvěřila" a jsou formou rozvitější než předchozí... vlastně posledních sedm veršů už /podle mého/ nemá takový ten náboj jako předchozí text.