Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEvoluce
01. 05. 2002
6
0
1584
Autor
Jeanette
Krev, prýštící
z poraněného srdce a duše,
stéká na náhrobní kámen
a
vytváří na něm obraz.
Obraz ráje i pekla,
štěstí i neštěstí,
přítele i nepřítele...
...obraz vzpomínek
Drownedgod
19. 11. 2002SatanasekHnusacek
30. 10. 2002
Rozhodně máš právo být nepochopena ... :)
Dík za vysvětlení, teď už rozumím. No ony se občas narodí i samy od sebe a bez ohledu na to, co si přeješ (...stačí drobný impuls...). A naopak, některé zapadnou hluboko na dno a už je nikdy nevytáhneš ven, jakkoli se budeš snažit, a zůstanou po nich jen nepatrné stopy...
Náhrobní kámen? Každopádně by se vzpomínky měly pohřbívat jen v nejnutnějších případech ... a snad ani to ne ...
přiznávám, že rozměr osobního vývoje mi poněkud unikl, vidím evoluci především jako vývoj druhu...:)
Myslis? Ja rozhodne nechtela rict, ze je pohrbivam nadobro....jen je jemne polozim na dno sveho nitra, aby potom, az to budu potrebovat, se znovu narodily.......
Evoluce - měla jsem namysli, že jednou můžou pro člověka vzpomínky být to kladný a po chvíli zase to záporný...ale není to zatím nic osobního...jen mám pocit, že by to takhle jednou být mohlo....