Tři tlačítka

\\\"Kam jsem zase dala ten zasranej ovladač?!\\\"

Šmátrám po stole, na kterém se vyskytuje spousta zbytečných věcí - krabička od cigaret značky Lucky Strike, věnované sirky od kohosi neznámého, upatlaná lžička od jogurtu, hrnek s nedopitým ranním kafem, ale hlavně spousty papírů popsaných zbytečnými slovy. Na ruku se mi přilepil kousek izolepy a ani nevím, kde se tam vzal. Rychle jsem ho sklepala a přilepila někam na stůl. Jedno kam. Stejně už tam za pár hodin nebude.
Prsty jsem narazila na porcelánového slona, který mi darovala jedna kamarádka, ale už stejně nevím jaká. Vzala jsem ho a prohodila oknem, aby se mi do pokoje plného zbytečných věcí dostal alespoň malý náznak slunce. Venku byla noc. Jaký to pech. Už jsem ani nevnímala co je za den a je-li den či noc. Bylo mi to fuk, když jsem jela.
Krásný únik z reality jsem si dopřávala každý den.
Na stole plném věcí, které jsem teď nepotřebovala jsem nic nenašla.

\\\"Kde jen může být! Zrovna, když ho potřebuju!\\\"

Pomalu a opatrně jsem se přemístila k posteli, na které se mi, jako vždy, válely hory knížek, které jsem si chtěla jednou přečíst. Štiplavý pach cizího potu se mi vtíral do nosních dírek. Bylo to jako by ti někdo strkal prsty do nosu a postupoval dále až by ti ten nos úplně rozdrásal. Musela jsem na chvíli zadržet dech, ale později jsem si na to zvykla. Už mi to ani nebylo tak nepříjemné. Mezi knížkami jsem nacházela odpadky, použité kondomy, špinavé spodní prádlo, kousky ostříhaných nehtů, prášky na uklidnění, ale pořád jsem nenašla to, co jsem potřebovala k tomu aby se mi ulevilo. Jediná malá věc se třemi tlačítky.

\\\"Kam jenom mohl zmizet?!\\\"

Tři tlačítka, která jsem potřebovala k tomu, abych se probrala z té strašné kocoviny, kterou jsem měla. Tři tlačítka, která se dala stisknout pohybem jedné ruky...Ctrl+Alt+Delete!
...
...
...
\\\"Kam jsem zase dala ten zasranej ovladač?!\\\"