Miluji muškáty

,,Je mi tady na chalupě nějak smutno, asi se přestěhuji k vám," pravila babička.

Byla v mém snu a já se probudila orosená studeným potem. I když zatím nic podobného nehrozí, co není, může být.

V neděli dopoledne jsem jako obvykle dorazila na chalupu.

,,Pojď, sedneme si spolu  a budeme si chvíli povídat," odvelela mne babička do obýváčku. Možná proto, aby mne kuchyňská úprava nelákala k hanlivým kecům.

,,Tak si představ, že děda opravdu chodí každou noc na návštěvu," načala své oblíbené téma. Čekám na pokračování.

,,To jde před ním takový studený vzduch a pak se zjeví u křesla nebo si sedne na postel, tak jak sedával,  než umřel," sdělí mi babička poslední místní novinky.

,,Pak v pět ráno odejde a ještě zazvoní na domovní zvonek." Tak to už jsem jako neslyšela.

,,A já se tu pak nebojím, když vím, že tady hlídá. A můžeš se v noci na něj taky podívat." Ne, nechci.

Pak jsem byla vylákána do zahrady a při okružní cestě jsem upravila kříž zesnulým kocourům, směla obdivovat rododendron a byla představena ohlodaným jedlím.

,,Bylo by dobře, abys je zastřihla." To by ještě šlo, nejsem zas tak neschopná.

,, A ten černý jeřáb bys měla prořezat." A jsme zase tam, jako vždy. Dorazila levná pracovní síla.

Tentokrát jsem se tedy snažila a všechny úkoly splnila. Tomu jeřábu jsem prostřihala jen tenké, suché větve a ty tlusté zanechala bratrovi. Je větší a silnější. Má motorovou pilu a já ne.

Druhý den jsem s babičkou vyrazily pro muškáty.

,,Ty jsou tak krásné," jásala babička, když jsem jí postavila na malé tržiště se spoustou sazenic a květin.

,,Vybírej si jaké chceš a přemýšlej, kolik jich potřebuješ," povzbuzovala jsem jí.

Vybírala barvy a já nacházela kvalitní jedince. Brzy jsme měly plný košík a radostně se vydaly k domovu.

,,Jak já to jen barevně uspořádám, aby to měl Jiříček pěkné do těch svých truhlíků, co si tu na podzim nechal," zamyslela se babička a já si připadala jako úplný idiot.

,,To si snad ze mne děláš srandu?!!!" zařvala jsem. Babička sebou cukla. Slyšela mne dobře.

,,To sis vybrala pro sebe a dáš si je do okem ty, abys to tu měla hezké," můj názor byl kupodivu přijat.

,,A jestli chce Jiříček do svých truhlíků muškáty, je jich na trhu ještě pořád dost. Můžeš mu prozradit, kde to je."

Když mi večer volala, sdělila mi, že už je opravdu má za okny, ale ještě jí čtyři chybí. 

Myslím, že by je ti dva mohli do konce týdne pořídit sami.

Koupit muškát zvládne každý blbec.

Dokonce i já.