Pompeje

Já mám speciálně upravený prázdný počítač jen na surfování. Má odstraněné přehrávače. Nemohu si na něm ani pouštět filmy, ani přehrávat hudbu. Potřebuji operační paměť na něco jiného.

Bral jsem to tak, že jsem o Pompeje v nedávné době také zavadil.

Kaji,

Billie Eilish není jen zpěvačka, ale také textařka. Proto mě zajímaly její texty a vypůjčila jsem si z nich jisté markanty, se kterými jsem pak v básni pracovala. Hudba s tím nemá nic společného. Ze tří takto napsaných básní měly úspěch jen dvě : True blue a Little Rose.   Pompeje pouze zpracovávají katastrofický námět, tak jako píseň B.E., ale v tomto případě s jejím textem nemají společného nic.  

Pěkné, poslední dobou si hodně pouštím toto: 

https://www.youtube.com/watch?v=DtJgNvwmsRA

S tvou básní to ale velkou souvislost nemá. 

záměr se ti povedl, zaujala i mě, díky za odezvy

Radovane,

chtěla jsem, aby tahle básnička vyzněla velmi dramaticky, aby to byla spíš epika než lyrika a podle ohlasu soudím, že se mi to částečně podařilo. Hlavní je zaujmout lidi. Nikdy se nemůže líbit všechno každému.

Tak jo, beru

Radovane,

děkuji za tvůj názor. Já ale, s vyjímkou haiku a senrjú, nejsem zastánkyní klipového pojetí života a poezie. Ulpívat jen na klipovitých prožitcích mi připadá laciné a prázdné.  

Goro,

psala jsem ti, že tahle básnička byla napsaná podle obrazu. Teď se na skoro stejný obraz můžeš podívat dle odkazu Vesuvanky. Zjistila jsem, že mám doma jinou vasriantu od tohoto malíře(Luigi Gentile) jen se třemi plachetnicemi.

Vesuvanko,

teď mi přeběhl po zádech mráz a ještě teď se třesu. Mám tedy obraz od malíře jménem Luigi Gentille. Nepochybně namaloval celou sérii takových obrazů, jaké jsi mi poslala. Ten můj obraz je sice kompozičně velmi podobný, ale jsou na něm tři plachetnice. Moc ti děkuji. Příště si musím na internetu o tomto malíři vyhledat podrobné údaje.

Alice, děkuji za bližší popis obrazu. K erupci Vesuvu skutečně došlo, a to  22. října 1822. Posílám odkazy na obrazy:

https://www.vesuviolive.it/wp-content/uploads/2018/11/eruzione-1822-600x429.jpg

Obraz namaloval Luigi Gentille, jeho kopii Camillo de Vito:

http://www.artinnapoli.com/index.php?id_product=70&controller=product&id_lang=6

Erupce pokračovala ještě  26. října 1822  chrlením popela. Pro zajímavost přidávám odkaz na obraz neznámého autora, kterfý namaloval Vesuv ve dne:

https://www.meisterdrucke.it/stampe-d-arte/Neapolitan-School/413904/Napoli:-eruzione-del-Vesuvio,-26-ottobre-1822-(guazzo).html

Obrazů erupce z roku 1822 bylo namalováno víc, stejně tak erupcí z dalších let.

Vesuvanko,

ten obraz je vemi temný, skoro černý, jen vrchol sopky, oheň, dým a oblaka jsou temně rudé. Sopka je za vzedmutým mořem, na kterém jsou tři plachetnice. Na břehu stojí dva vesničané v dobových oděvech a ukazují si na výbuch. Obraz není signován, ale v pravém rohu je jakýsi nápis psacím kurentem v italštině psaný štětcem bílou barvou, který se mi nikdy nepodařilo rozluštit. Obraz je pouze datován - 1822. Nevím, jestli třeba toho roku nějaký menší výbuch nenastal.

Alegno,

mně se ale zdaleka vždycky všechno nedaří. V tomto měsíci se mi už "podařily" tři propadáky, které nedostaly ani deset tipů. Dva z nich jsem právě teď smazala. Když toho dost mažu, působí to dojmem, že jsem úspěšná, ale to je jen takový optický klam.

blackie,

snažím se hlavně překvapovat. Někomu to možná připadá jako nové a nové masky. Jako rej masek.

Alice, díky za zájem. Teď pročítám další komentáře. Moc mě potěšilo, že máš dokonce originál obrazu Výbuchum který Tě inspiroval k napsání této krásné básně. O umění spojené s Vesuvem a Pompejemi se zajímám, takže i o malíře. Napsala jsem o nich články s ukázkami obrazů pro jiný server, ale mohu je postupně přidat i na Písmák. Bylo zajímavé, jak erupce Vesuvu, kterých bylo tenkrát víc, a Pompeje, doslova jako magnet přitahovaly malíře z celé Evropy, dokonce i z Norska a z Ruska. A že v 19. století bylo cestování mnohem složitější a zdlouhavější než dnes. Obdivuji díla i anonymních malířů, kteří dokázali vystihnout atmosféru místa. 

Vesuv i Pompeje jsem navštívila (napsala jsem o tom  články na Písmáka) a také si mnohé o nich přečetla. Pompejané byli zdraví a měli  zdravé zuby - bylo to díky jižnímu slunci, stravě bohaté na ryby, vitamín D, dostatek jódu a ovoce a zeleniny. Středomořská strava je považována za nejzdravější.

vydatný text, vydařený, jak jinak :)*

asi už bych si měla zvyknout, že mě tvoje dílka dostávají.....jednou jemným pohlazením, jindy husinou.......*/**************************************

Goro,

mám doma na zdech dost originálů. Jedním z nich je italský obraz z počátku devatenáctého století od neznámého autora Výbuch Vesuvu. Na ten obraz se dívám už dlouho a řekla jsem si, že bych ten námět měla někdy literárně zpracovat. Ta doba nastala teď. Z písničky Billie Eilish mi to nějak přecvaklo na tenhle pochmurný obraz a nakonec na Pompeje.  Díky za tip.

Díky za přiblížení zajímavého tématu a pěknou báseň, Um.

Markel,

moc díky za típek. Já jsem v Pompejích nikdy nebyla, ale dost jsem o nich četla. O těch odlitcích lidí do sádry jsem se dočetla ve starém kunsthistorickém časopise Volné směry. Jinde jsem se zase dočetla, že tehdejší lidé dle kosterních nálezů byli překvapivě zdraví. Dokonce měli skoro všichni zdravé zuby. To mě dost šokovalo.

vesuvanko,

to víš, že jsem myslela i na tebe, když jsem tu básničku psala. Vím, že tobě bude asi tohle téma nejbližší. Na tvé odkazy se určitě podívám, ale dnes to asi nebude. Dnes tady ještě budu asi tak dvacet minut a zatím pořád z někým debatuji.  Moc děkuji za tip.

líbilo moc, byla jsem tam před lety a občas i v nočních můrách *

Norsko,

původně jsem tu báseň chtěla napsat časoměrným hexametrem a vnést tak na Písmák krásu antické časomíry. Zatím si však jen testuji, zda by antická témata mohla být atraktivní. Pokud by se mi podařilo čtenáře antikou zaujmout, přidám časem i antickou formu. Dík za típek a za pochopení.

Velmi pěkně napsané a výstižné, vtáhne do atmosféry města, TIP.  Pompeje  byly pro mě velmi inspirativní nejen k malování, ale i psaní. Vznikla tak povídka "Proč odletěli ptáci" a báseň "Srpnové dny"

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=508914

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=171596

Uf, obtěžkán dokonale antickým textem, odpadám a dávám tip. Mnoho hroznů ke sklizení

Zajíčku,

mám teď chvíli času a tak jsem si v té volné chvilce s radostí přečetla ony "Rakety", které jsi mi doporučil . Je to moc pěkný textík šasonového typu, který dost připomíná Nohavicův vzor - Vysockého. Taky bych tak chtěla umět psát texty ! Pompeje jsou ale jen básnička.

Andělko,

několikrát jsem už byla v situaci, kdy nebylo jisté, zda přežiju. Litovala jsem, že jsem nenapsala závěť a přemýšlela jsem, co komu odkážu, jestli přežiju. Až pak jsem se zaobírala otázkami karmy a reinkarnace. Nad reinkarnací je totiž třeba přemýšlet neustále, každý dostane to, co si zaslouží a za pět minut dvanáct už se na tom nedá nic změnit.

Fixovat svou mysl na smrt a utápět se v prožitcích blízkosti smrti, to je záležitost materialistů, jako byla Viola Fischerová. O tom zas něco píšu ve Štafetě.

Praktičtější do života je řešit - co dělat, když mám před sebou půl roku??!!!A TOHLE JE PŘEKRÁSNÁ POEZIE - OD TEBE I OD Billie. Co asi řeší lidé, co jim běží hlavou, když je malér v letadle?? Co ještě bych mohla pro Tebe udělat, aby Tvá SMRT byla nejkrásnější???

Theo,

díky. Já mám zase krásný zážitek ze tvé reakce.

To je síla! Dojalo mne to! Máš to krásně napsné a ta úvaha o tom, co dělat když máš posledních 5minut - tohle řeším od 16 let :) Děkuji za zážitek...

revírníku,

moc děkuji za pochvalu a jsem ráda, že se ti dílko líbí.

Zajíčku,

sedím v knihovně a nemám sluchátka. Nemohu si tady nic pouštět. Poznamenala jsem si do sešitku, co mám u ruky a ve kterém nosím do knihovny s sebou svoje básničky, Nohavica - Rakety. Mrknu na ten text hned jak bude chvilka času.

Nádherná báseň.

A tuto nádhernou píseň od Nohavici znáš? 

Rakety

Evženie,

z mé básničky by se utéct dalo, dokud "hora hrozila", z písničky Billie Elish se utéct nedá, protože se nedá utéct z otázek mezi dvěma blízkými lidmi.

Dík, Zajíčku. Musíš to ale brát tak, že zdaleka ne všechno z toho, co zveřejňuji, je nové. Pompeje nové jsou, ale překlady Li jsou staré už pár týdnů.  Na ten nápad s Pompejemi mě přivedl text Billie Eilish, který řeší, co by se stalo před koncem světa ve vztahu dvou milenců. Napadlo mě, že si všichni milenci nosí svůj vlastní soukromý "konec světa" ve svých  duších. 

To je velmi vydařené. Když se zamyslím, utekla bych, dokud by to šlo.

Musím jen obdivovat tvou literární plodnost a stálou kvalitu tvých děl.