Tančící bůh

Umbratico, Šiva je božstvo plné kontrastů: největší asketa i největší milovník; obránce světa a jeho ničitel... Jeho aspekt Pána tanečníků mě vždycky přitahoval. Ale za svoje patrony považuju spíš Saraswatí - a Hanumána. Hanumán je prostě... "týpek" ;) Indické filmy jsou fascinující, barevné a šílené. Nevzpomeneš si, jak se tenhle jmenoval?

Markel,

dík za tip a za chválu. Vím, že tvůj šálek čaje jsou vázané verše, ale dnes jsem zveřejnila něco(Rolničky), co by se dalo nazvat předvánočním pouličním šálkem čaje s rumem. Třeba ti bude chutnat i "smíšená" báseň.

ALFONSI,

dík za chválu. Mám ještě jedny vázané verše z minulého týdne - Vyhnálovské On the Road, tak to dám zítra taky do placu, abych kromě dnešních smíšených veršů(Rolničky) uspokojila i příznivce veršů vázaných, jako jsi ty.

Pen,

já dobře vím, že ty máš o Šivovi v hlavě asi tak stokrát víc informací než já. On je též, mimo jiné, také pánem hadů a jedním z jeho atributů je luk. Když jsem psala tu básničku, vzpomněla jsem si na jeden šílený indický film, kde je scéna pouliční bitvy mezi hinduisty a muslimy. Hinduisté mlátí muslimy asi dvoumetrovými holemi a mlátí nejen muže, ale i skupinu velmi krásných žen v dlouhých bílých šatech. Když tu příšernou scénu sleduje malý chlapec - hlavní hrdina filmu a je nucen se dívat, jak mu zabíjejí matku, zjeví se mu Šiva v podobě indického kluka s lukem. Ten asi desetiletý Šiva cení své bílé zuby, chechtá se a chechtá, ne že by se jen škodolibě sadisticky usmíval. Takovou scénu by nikdy žádný Evropan nenatočil. 

Evženie,

trošku jsem si naši dobu vypůjčila ve dneska zveřejněných Rolničkách.

Theo,

už na tom dělám, už na tom makám a ono né a né a né...

Ale časem se to poddá.

En,

já jsem monarchistka, tak mi král připadá docela přirozený. Nevím, jak dlouhá bude moje pauza. Stalo se totiž už podruhé, že jsem si psala jen tak pro sebe sídlištní básničku, protože se mi docela stýská po velkém městě, kde jsem trávívala poslední dvě zimy. Původně to mělo tedy být skoro až depresivní. Jenže ono se to nějak zvrtlo a vznikla z toho veselá básnička pro Písmák - Rolničky. Podvědomí si občas dělá, co chce, i s racionalistkou. ...Zcela cíleně jsem naopak napsala pro Písmák vázané verše Vyhnálovské On the Road. Ale odehrává se to v listopadu a já se v duchu ptám : mám to schovávat do jara, když už teď to vlastně není aktuální ?

Fialko,

díky za informaci. Určitě se na to podívám. Zatím se ale nikam pryč nechystám a zůstávám věrná Písmáku.

Zdeňku,

děkuji za chválu. Já jsem ale naštestí napsala jen dvě koronavirolé básničky. Tuhle a ještě jeden anglický sonet najaře.

Matesi,

děkuji za přání. Jedna usměvavá můza mě dnes při snídani políbila a já jsem si řekla, že to, co z toho vzniklo,(Rolničky) je příliš aktuální na to, abych to schovávala v šuplíku třeba do jara.

Trivi,

já jsem zase četla, že onen trpaslík, na kterém Šiva stojí, je smyslový svět, tedy to, co vnímáme skrz závoj Máji. Výklady mohou být různé.

blackie,

něco málo už zas v šuplíku mám, takže proč by na to měl jen zbytečně nadat prach ?

můj šálek *

Smekám. 

Mně nejvíc sedla poslední sloka; a ostatně já mám k Šivovi v jeho aspektu Pána tanečníků specifický vztah :)

Současná situace v krásných verších?! To si tato doba snad ani nezaslouží.

Krásné verše... doufám že tvá přestávka bude jen na načerpání nových zásob a pak zas roztáhneš plachty :)

Úplně mi tam nesedí "král" covid, král mi přijde příliš svévolný, na rozdíl od slepě živelného viru, ale ta utichlá pantomima, nebo spíš přesunutá do uzavřených soukromí, je výstižná. Doufám, že tvá pauza nebude dlouhá.

Ať se ti vše daří. Dnes mi můj vtipný synovec poslal odkaz : https://forbes.cz/miliardar-karel-janecek-investuje-70-milionu-do-socialni-site-pro-basniky/

Jjj...je to o něco optimističtější.....a já ti přeji...aby led a mráz tvou plachetnici veršů.....pustil dál..............*/**********

Norsko,

nacházím se nyní na zcela jiném, velmi vzdáleném místě v kyberprostoru, ale přesto jsem uvažovala o tvém domácím úkolu. Možná máš pravdu. Z hlediska eufonie by bylo asi lepší toto řešení :

hle - usmívá se krutý bůh .

báseň skvělá, jen prostě coronapoezie už ne, to je děsně devótní a omleté, v březnu se začala objevovat a nejpozději od května už bych ji zakázal... 

I tento pozdrav je trochu smutný, ale překonatelným smutkem s nadějí. Přeju, ať i mimo scénu líbají tě můzy - nejlépe ty usměvavé!

Soška Natarádži mě provokovala, když jsem jí viděl poprvé. Pak jsem se dozvěděl, že dítě, na kterém tanečník stojí, je démon zapomnětlivosti.

Kdysi jsem napsal fraktální báseň, kde nápis, sloky i verše dodržují paradigma trojí kvality indických božstev. Nepublikoval jsem jí, protože není pro střední proud. Po přečtení téhle mi svítá, že by jí přece jen mohl někdo nahlídnout.

Tak přeju příznivý vítr, než dojde k vyvanutí :)

Vynikající, zvláště přechod u těhotných, nicméně strašný Bůh je opravdu strašnej. Domácí úkol