Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMaloletý faraon
Autor
Movsar
Plovárna
Panovala tu tenkrát božská pohoda. Svět sice hořel svárem, tady ale nikdo do války nemusel. Jen štíhlí, plaví muži, zlátnoucí v dešti slunce, jimž namnoze bylo souzeno později olověnět v dešti střel. Dívky na ně pokukovaly, připraveny hasit jejich žízeň. A když se pak v šatnách oblékali do černých uniforem, bývaly u vytržení a toužily sládnout na jazyku a nechat se pít jako růžové limonády.
Bezdůvodné obohacení
Soudkyně má ve vlasech květ hořce. Ze smaltu, ale co. Vlasy, oči a pleť má jako holčička, víc pro roušku nevidím. A musí teď řešit nároky z bezdůvodného obohacení, ale možná by raději zas byla malinká, běhala jarní loukou, občas zakopla a padla mezi květy, cucala med z jetele, dívala se proti nebi a slunci a smála kdovíčemu a do setmění by byla doma u krupicové kaše. Ale nikdy se to nevrátí, ví dobře, trochu hořce, jakoby se čas na ní domáhal dosti účinně vydat bezdůvodné obohacení...
Maloletý faraon
Táta vzal kluka do Prahy. Služební dodávkou, naotočku, doručit balíky. Kluk sedí pyšně metr a půl nad zemí a hledí přes sklo do Opletalovy ulice jako maloletý faraon do pouště. Táta už nasedá, vyrážejí nazpátek do Boleslavi, kde čeká máma, ale jen na jednoho. A kluk by rád vzal tátu za ruku a do schodů a zas by seděli všichni tři u jednoho stolu, jedli koprovou omáčku a on by zeširoka líčil, co všechno v Praze zažili, a táta by ho v zatáčkách příliš fantastických držel při krajnici. A pak by se všichni smáli a postavilo se na kávu a jemu trochu na piškot. Ještě si to tak pamatuje, ještě ty společné chvíle z paměti nevzal čas, jako bere vítr písek v poušti. A chtěl by věřit na zázraky, ale jako maloletý faraon vystavený životním pravdám poněkud brzy, nedokáže. A tak před vchodovými dveřmi ještě aspoň zamává někdy naviděnou.
22 názorů
Od začátku mi to připadá "těžké na čtení", což je možná způsobeno mou ranní nesoustředěností, protože některé slovní obraty (..olověnět v dešti střel...), po tom, co je pochopím, oceňuji. Verše v próze, říkám si při čtení prvních dvou odstavců. Poslední odstavec je pak svou náladou takovým "návratem z těch veršů na zem". Tip.
Děkuju vám za čtení a pár slov na všimnou, dodávají energii, je to tak! Takže díky.
toužily sládnout na jazyku... hezké!
a do setmění by byla doma u krupicové kaše... krásné!
a postavilo se na kávu a jemu trochu na piškot... milé!
Prostě k sežrání.
dobrý, tvoje klasika. hořkosmutný hořec pro mě asi nejsdělnější - tou svou nenápadností, tichem.
Zajímavé (jako u tebe vždycky). Máš opravdu originální postřehy. Nejvíc se mi líbila poslední miniaturka, i když jsem si říkala, že slovo "maloletý" vlastně není česky. Znám ho jen ze slovenštiny. Ale je fakt, že český ekvivalent, který by zněl dobře, se k tomu hledá těžko.
Próza_měsíce
30. 03. 2021Díky...
Próza_měsíce
30. 03. 2021Movsare, mohli bychom nominovat Faraona do soutěže za březen? Díky.
Můj otec jezdil brigádně s poštovním vozem. Jednou se mu stalo, že přejel psa. Bylo to tak, že pes stál klidně na chodníku, rozhlédl se doprava a doleva a poté vkročil do vozovky rovnou pod kola.
blacksabbath
11. 03. 2021To nejlepší nakonec.........parádní napsání!!!!!.............*/****
Je to stejně dobré jako vždy. To jen publikum a poroty si některá, zvláště ta společensky libová, témata více oblibují. Mám-li říci alespoň něco konkrétního, bude to, že se mi zdá, že poslední věta Bezdůvodného obohacení by ještě něco potřebovala.
Já Lucie píšu...
11. 03. 2021Maloletý faraon je boží! Všechny se mi líbí :)