Próza měsíce 21-03 (březen 2021) - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Blahopřeji vítězům.

Velká gratulace všem.....!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Děkuji za vše :) "Bramborová" je super! 

Taky se připojuji s gratulací autorům, kteří skončili "na bedně", a gratuluju i Lucii k "bramborové medaili" :-) Příště to třeba dopadne ještě líp!

Všem moc gratuluji! Děkuji hlasujícím a pořadatelům!

P.S. Především děkuji těm, kteří dali mé tvorbě hlas :)

Gratulace úplně všem! Soutěžícím i hlasujícím.

Děkuju porotcům i praotcům. Ale vážně, cením si vaší přízně a názorů, i těch kritických. 

Gratuluju k umístění, stan19, Mateji, Movsare! 

Všem děkuji za účast, bylo to silné kolo plné nováčků, a to je potěšitelné!

HLASOVÁNÍ BYLO UKONČENO

Následuje VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ soutěže PRÓZA MĚSÍCE za BŘEZEN 2021

VYBRANÉ:

1. Krychlík a Koule autora stan19

Od začátku oceňuji literární útvar "geometrická pohádka", který je (aspoň pro mě) dosud nevídaný a ocenůji taky to, jak je text čitelně ("prostupně") napsaný. S příchodem (příkulem) Koule mě to pohltilo a dál už se vezu na hře slov (..Kpomalík...) Dobře se to čte a shledávám, že ko konci se z té geometrické pohádky stává jakési sociální drama s podstatně širším záběrem, než jaky se dal z počátku tušit. Konec je zprvu smutný, ale "recyklační idealismus" to zachrání. Něco takového, jako je tahle pohádka, už se na Písmáku dlouho neobjevilo (nebo teď málo čtu).

2. Prísľub autora Matej Hrbolta

Dobrá první věta -- taková "obsahově nonsensová". Na první stránce (ve druhém odstavci) se příjemně ztrácím; až začínám litovat, že porozumění tomuhle mírně cizímu jazyku je mi (po téměř 40 letech...) den ode dne vzdálenější. Připomínka klasické (dnes se říká "analogové"?) ČB fotografie mě oslovila. A to "svědomí" starého přístupu k fotografii mě pohltilo... (Trochu mě štve, že neuměli /ale uměli/ nafocený materiál zpracovat sami.) A ta slova, vložená do úst (zobáku) jednoho z přislušníků čeledi Corvus! Pro mě bomba -- i když připouštím, že možná způsobená mírným nedorozuměním. Čtení ve mně probudilo vzpomínku na jeden starší film (Slnko v sieti).

3. Překvapivé dětské výroky autora kvaj

Motto úvodního odstavce (nesené onou přímou řečí) je úžasné; je to jedna z těch vět, jimiž lze zahajovat velké proslovy. Dál je to to pak směrováno spíš k úsměvnosi (...Zoubková víla...) Celkově je to taková zkratka, "esence" a umím si to představit jako předmluvu k delšímu literárnímu dílu. A (můj) závěr: Musím si víc všimat vnoučat, než z těchhle upřímných moudrostí vyrostou...

OSTATNÍ:

Maloletý faraon autora Movsar

Od začátku mi to připadá "těžké na čtení", což je možná způsobeno mou ranní nesoustředěností, protože některé slovní obraty (..olověnět v dešti střel...), po tom, co je pochopím, oceňuji. Verše v próze, říkám si při čtení prvních dvou odstavců. Poslední odstavec je pak svou náladou takovým "návratem z těch veršů na zem".

Meditátor 2 autora Danny

Bavím se (a dofám, že to tak bylo autorem míněno). Na můj vkus velmi zkratkovité, ale ze stylu, jímž je to psáno, už tuším autora, což (po zjištění, že je to on, autor), považuji za dobré znamení.

inzerátem hledám podivnosti své vlastní cizí mysli autors trojort

Po celou dobu čtení (teda spíš na první pohled, vhledem k nevelké délce textu) mi to připomíná spíš předmluvu k nějakému delšímu literárnímu dílu, ale i takhle samostatně to má něco do sebe (rozpačitost?).

MIMO:

Zázraky se dějí... III. autora Josef František

Trpný rod sloves, podstatná jména slovesná... to jsou drobnosti, které úvodním větám nesvědčí, přesněji řečeno jsou to mluvnické prvky, které odradí čtenáře. První stránka působí jako žoviálně pojatý "protokol" z události. Kdyby ten text napsal někdo, koho čtenář zná, se zájmem si to (čtenář) přečte; v "koňácké obci" to jistě obstojí. Předkládat to jako literaturu je ovšem něco jiného... Hodně jmen. Obsahově je to mimo můj "definiční obor", ale přes ten se dokážu přenést. Větší nedostatek toho textu spatřuji v jeho stylistickém podání, o němž si ale zároveň říkám, "s tím by se přece dalo něco udělat!". Snad autora můj názor neurazí...

PAMATUJI SI... autora Já Lucie píšu...

Úvodní věta je úryvkem myšlenek leckterého adolescenta. Tón typu "vzpomínky na dětství" může čtenáře trochu odradit. Jmenování konkrétních míst (měst) může být v kontextu doby (a národa) poněkud "netaktické". Vzpomínkové "osobní mnoho", a "sdělitelné nic", říkám si po dočtení. Snad se autor neurazí.

Oddělení 32 A - Kapitola č.4 - Bílá pávice a bůh lásky autora Jan Básník

Tón "nechtěné reportáže", který mě zpočátku baví, je na konci zabit onou formální teatrálností... ale je to seriál, a tak není na místě předčasně soudit.

1. Príslub

Krásně poeticky zpracované

2. Krychlík a Koule

Trochu netradiční pohádka napsaná svébytným stylem

3. Zázraky se dějí...

Hezky zpracované dostihové prostředí

1. Krychlík a Koule

2. Prísľub

3. Maloletý faraon

Krychlík a Koule zobrazily nevšední fantazii výborně skloubeného pohádkového příběhu a solidním stylem.

Prísĺub libozvučně kreslí obrázek za obrázkem a prolínání skutečnosti se sny je velmi povedené.

Movsar je Movsar a Maloletý faraon skvělý, naprosto.

Všechna díla si zaslouží pochvalu, ale míst, bohužel, není víc...

1. Krychlík a Koule - dobře napsané, svěží, bavilo, ráda jsem četla.

2. Prísľub - prolínání reality a snů, lahodná slovenština.

3. Maloletý faraon - budu se opakovat, pardon: klasická movsarovina, ale dobře zachycená.

Hlasování začalo...