Výčitky

vďaka, Arwen, pekne si to

Nic nepotěší člověka tolik, než neštěstí druhého ;-) Takže si tu všichni rádi čteme o peripetiích ostatních a jsme rádi, že naše peripetie jsou jen takové v pohodě. To za to určitě stojí :-) Kdo ví jací budeme, pokud budeme, ve věku davadesáti a více let. Já to třeba nevím, nějak se mi nedaří sehnat fungující křišťálovou kouli.

Připadá mi, jak se již v komentářích objevilo, že se přes to hašteření opravdu máte rády a to je pak všechno o něco jednodušší. Co více si přát? :)

K3, toto je pre mňa veľmi dôležitá odozva, ďakujem ti za ňu!

Co já jsem od tebe četl, tak jsem vždycky v tom hašteření cítil i tu lásku ukrytou za slovy, a v tom případě je všechno dovoleno:).

pozdravujem annnie

Tak tentokrát vtip i dojetí na druhou... Tip a.

áno, Gora,to je dobrý postreh, vďaka tebe som si uvedomila, že moje texty môžu vyznievať jednostranne, že iba kritzujem a nevážim si, čo pre nás s tatom robili

Teď jsi, gabi, v odstavečku, co vše pro vaši rodinu mama urobila a který by za ty roky mohl být mnohem delší, vysvětlila i těm, kdo tě nečtou pravidelně, jak to s tvým pohledem na ni vlastně je...

vďaka, Kočkodan

Evženie, mama knihu prečítala, dávala som jej ju s obavami, či sa tam nespozná a si predstav, že ona si to pretransformovala o generáciu späť a každý deň mi hlásila - také mi to je blízke, jak naša mama v Chocholnej...a ten jej brat, jak náš Janko 

Andělka, ja ďakujem za podporu

to môže byť prospešné pre iných, ktorí majú približne rovnako starých rodičov. ...aNO, VELMI PROSPĚŠNÉ...DĚKUJI MOC. ZA ZÍSKÁNÍ NADHLEDU.

A proto jsem já psala o mamce. Důvody jsou naprosto stejné. A ti lidé, kteří znali ji i tátu, také moje děti a rodinní přátelé, ti všichni se tím pobavili a zavzpomínali. Tak by se možná tvojí mamce také moje kniha líbila.

Aj moje povolenie máš. K mame se všechno nedonese, ale my čtenáři si můžeme ledacos odnést

ďakujeme vám - dievča, revírník a black

Pozdravujem babku a také Petu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Já myslím, že ti tady všichni můžeme schválit, jak o ní píšeš. Sobě ulevíš a mamce neublížíš, protože znáš míru. U nás se říkalo ocamcaď pocamcaď.

odtál potál ... trpezlivosť treba niekde aj načerpať, nielen míňať ... a ty sa už poznáš a vieš ako na to ... statočný bojovník

vďaka, aleš

je to pro nás i poučení...

:) hanka, vypísala si sa, uvoľnila, s Petrou budeš mať trpezlivosť, nevyšplechneš to na ňu...vvo tom to je

hm...ak by som použila Petrine slová - mala by si Peti povedať, nech Ťa nebuzeruje, nevymýšľa si, nekritizuje...nech si spomenie, kde všade si šla len kvôli nej v daždi, v mraze, keď si sa necítila dobre, keď si nemala chuť ísť v noci tmavými uličkami, ona chcela na koncert, šla si s ňou...nepýtala sa, či sa Ti chce, či ťa neobmedzuje,  či nechceš iný program pre seba...či nechceš niekam s niekým iným...je toho toľko...

iné vidí, seba nie, škoda, že konečne nezačne od seba, prepáč, musela som...

presne, bixley

Taky to znám. Člověk si jen musí ulevit. :-)