Tak proč...?

Ještě se vracím s extra poděkováním pro Safiána. Zapomněla jsem na svůj záměr a zpětně mě to zamrzelo. Navíc Tvá vzbuzená naděje má povzbuzující účinky, ať už s jakýmikoli výsledky. Však pro radost ... taky dost;) Zdravím a přeje krásný večer. 

Pavle, opět jeden z komentářů, kterých si velice považuji... Interpretační cítění je Tvá silná stránka. Člověk se za báseň skrývá, ale opak bývá pravdou, odhaluje se. Neboť vůle na text nemívá rozhodující vliv. Alespon ne u mě...První verš mi naskočil při jednom mém komentu...a čekal až si na něj vzpomenu...Podvědomí už ví, jak si připravit živnou půdu.

...a ano..."rvu" se...ale jen tak nenápadně:)

tmy se už přestávám bát...ale dalo to práci...

guy, děkuji pěkně a zdravím...

Občas taky pro životy v rámci EU dojdou kvóty ..  :)

Fajno to je.

 Napsáno s pro Tebe typickou hravostí. Ale vyčuhuje z toho na mne téma světla a stínu, na začátku a na konci. V kosmologii Jang a jin byli jejich prapůvodní vlastnosti světo a stín. Jang severní osvětlený břeh řeky, Jin jižní břeh řeky, který je ve stínu.

V básni (obecně) jsou jang jasná (světlá) její slova. V temnotě jinu se skrývá její nedořečenost, přesah...

Takže temnota nemá negativní, ale spíš neprůhlednou vlastnost.

Tak proč...?

Proč se ptát, má mě rád, nemá mě rád?

Mariiny slzy?

Duchovní přesah čáry života?

A člověk je jak den, rve se o své ano...

https://www.youtube.com/watch?v=GfWKAdU_D9c

Přemku, Markétko, pěknonedelně děkuji za zastavení :)

Bezva!

Děkuji i dalším, mně milým spoluatourům, za jejich slova...

Krásné!

Zlehka, zlehoučka. Tip.

krásné...po přečtení se vrací a vrací...do hlavy...!

čisté a také samozrejmé

vlnová dĺžka veršov prijatá mojimi receptormi pôžitku z čítania

milé šiktancování ;-)

Krásně napsané :-))), TIP

Děkuji pěkně všem...

Děkuji pěkně všem...

Moc dobré.

:) super - až k slzám, Mariiným :)

Jitko...krásné verše....ukládám si...*/********************

Krásný sonet. Přísný kritik možná namítne, že verš nemá klasický rozměr. Na druhou stranu není v moderní době narušování vnější formy ničím neobvyklým. Zato pěkný, lehce dýchnutý trochej, navíc změkčený úplným vypuštěním mužských rýmů, je v naší poezii vzácný a propůjčuje sonetu, spolu s výmluvnou stručností, inspirovanou zřejmě zkušeností z pěstování haiku, zvláštní půvab.  Ten, spolu s haiku, která je možné číst více způsoby, vzbuzuje naději, že případná sbírka by nemusela být jen náhodným souhrnem veršů.

To je tak hladivé! Veršuješ, jako když člověk dýchá. 

paráda

Vydařené.

U květu kopretiny by to mělo být jako u chrupu – trhat, jen když to jinak nejde... (úsměv dosud bez klapaček)

Vážeš lehce a je to /další/ silná stránka tvé tvorby.

pěkné:-)

jakoby dospělácká, ale pro děti ..

Moc, moc pěkné! **