Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

senrjú 1 až 5 / 10 / 21 ( Strašáci )

Výběr: Radovan Jiří Voříšek
25. 10. 2021
23
69
2008
Autor
Alenakar

 

 

Zvoní klekání.

Strašáci naslouchají

drze ve stoje.

 

 

Leje jak z konve

a strašákovi zvoní

hrnec na hlavě.

 

 

Slunce zas hřeje.

Zpod strašákova hrnce

vylétl motýl.

 

Ráno po bouři. -

Sedlák staví na nohy

svoje strašáky.

 

Sezóna končí. -

Najednou jste zestárli,

strašáci v poli.

 

 


69 názorů

a2a2a
před 8 měsíci
Dát tip

Haiku s motýlem zpod hrnce je nádherné.


Alenakar
28. 11. 2022
Dát tip

Moc hezké senrjú. Díky.

V některých hospodách u nás na Moravě věší na parohové věšáky i nepohodlné hosty.


Kočkodan
28. 11. 2022
Dát tip

Já jsem to trochu zesenrjúoval:

 

Její zásluha

parohy do ložnice

už mají věšák


Alenakar
28. 11. 2022
Dát tip

Kočkonane,

nejvíce se mi líbí matikář, který "prd se" kvůli svým dalším parohům.

Na gymle jsem natolik "milovala" matiku, že by se mi moc líbil "prdlý" matikář, kterého vyvádí ředitel ze třídy.  A navíc je zvláštní, že jsem právě včera dopsala básničku o pánovi, který pije kvůli svým parohům. Jmenuje se "Trofej" a je dost dlouhá, proto ti posílám jako chutnávku jen závěr:

 

Jak si tak vlezle a ironicky

                                  svítá,

parohy nad dveřmi do ložnice

jsou vlastně jediná skutečná trofej,

která ti v životě zbyla,

"nadějný" básníku ověnčený

               mládežnickými cenami.

 

 


Kočkodan
25. 11. 2022
Dát tip

ženské hekání

jistí lékaři znají

porod cestou je

 

Kohout mě klovne

má sílu takřka sloní

koukám káravě

 

Ve škole zle je

matikář zase prd se

říďa se hroutí

 

Vždy ho pobouří

od manželky parohy

ta chce chlapáky

 

Telátko trojčí

nová vrata ve stáji

ten pohled bolí


Alenakar
26. 11. 2021
Dát tip

Tak třeba tě ti strašáci, které potkáváš, někdy inspirují k haiku nebo k senrjú... 


Zbora
25. 11. 2021
Dát tip

No, Aleno, strašáků pravda už není tolik, jako bývalo. Ale abych Tě uklidnil. Rád se toulám českou krajinou a strašáky sematam ještě potkávám. Někde jako ozdobu nebo prostě artefakt a někde skutečně mají plnit svůj účel. 


Alenakar
25. 11. 2021
Dát tip

Zboro,

díky. Myslela jsem si původně, že strašáci jsou dnes už pasé, protože je to prakticky vyhynulý druh, třeba jako tetřev hlušec a jsem překvapena, že strašáci stále žijí v lidkých vzpomínkách.


Zbora
22. 11. 2021
Dát tip

Za mě dobrý! :)


Alenakar
22. 11. 2021
Dát tip Jarmila_Maršálová

Jarmilo,

tvá poznámka o tom, že máš ráda strašáky jen ve dne mi hned připomenula Issu, haiku o tom, že v noci se strašáka může leknout i poutník, nejen zajíčci a ptáčkové.


souzním, mám ráda strašáky v poli, ale jen ve dne)) je to moje letité téma na sérii obrazů, snad už taky na ně dojde řada, jeden na mě čekal až ve Versaillles


Alenakar
29. 10. 2021
Dát tip Gora

Goro,

Šedá volavka na internetu stále existuje, jen už nepřibývají noví autoři a nová díla. Byl to pro mě kdysi inspirativní web a s některými autory jsem se znala.

Ještě více haiku ale bylo na stánkách Romana Szpuka - Darmo-šlapa.


Gora
29. 10. 2021
Dát tip

Díky za názor, Aleno, znám i jiné autory haiku, pár jsem jich četla. Dost jich je i na dnes již zaniklém portálu Šedá volavka. Teorie, převzatá od p. Límana, zde na Písmáku dál rozvíjena místními haikaři mi je nejbližší.


Alenakar
29. 10. 2021
Dát tip sveřep

sveřep,

jsem ráda, že ses pobavila. Díky za zastavení.


Alenakar
29. 10. 2021
Dát tip

Safiáne,

jsem velmi konzervativní autorka a píšu pro konzervativní čtenáře. Kdybych uměla lépe psát, to znamená ještě konzervativněji, byla bych jistě mnohem úspěšnější.

Z filosofického hlediska je dnešní doba lítým bojem mezi liberalismem a konzervatismem. Je na čase, protože liberalismus už téměř zničil tuhle planetu.

Liberalismus je mi odporný obzvláště v poezii a je příšerné, že převálcoval několik generací autorů. Ale poptávka po konzervativní poezii trvá nadále navzdory všem možným nenávistným dehonestačním kampaním. A kde je poptávka po konzervativních dílech, tam je i nabídka, tam jsem i já.


Alenakar
29. 10. 2021
Dát tip

Goro,

kromě autorů haiku na Písmáku jsou ještě mnozí další autoři haiku. Existovali na internetu na různých haikařských fórech nezávisle na překladech p. Límana. On opravdu nebyl jediný japanolog v republice, který překládal haiku a navíc - haiku starých Japonců byla samozřejmě přejkládána i z angličtiny. Mám tlustou složku anonymních překladů, které mi kamarádi poslali mailem a které jsem si pak vytiskla včetně prakticky celého Bašóova díla.

Pan Líman má jistě značné zásluhy, ale byl pouze součástí literárního provozu, týkajícího se haiku.

Já jsem se seznamovala s haiku v rámci studia Zenu. Antologie "Zen" (v podstě samizdat) začala vycházet v roce 1986. Volně k dostání pak byla od roku 1990 a já jsem několik dílů koupila v Brně na ulici.

V této souvislosti musím poznamenat, že pouze část starojaponských haiku je prožitkových. Zenová haiku pracují se symboly, takže jsou to jen zdánlivě haiku na přírodní téma.   V sedmnáctém, osmnáctém i devatenáctém století byla praxe v Japonsku taková, že část autorů haiku se inspirovala výtvarnými díly, zvláště dřevořezy. Jiní autoři zase psali haiku jako variace nebo polemiku s jinými autory, zvláště s Bašóem. Jaké procento haiku bylo ve starém Japonsku vůbec "prožitkových", to bych si vůbec netroufala odhadnout.

Co se týče mých vlastních haiku, vím, že čtenáři absolutně nejsou schopni odhadnout, která haiku jsou prožitá a která vymyšlená u stolu.


Diana
28. 10. 2021
Dát tip

:-)))


sveřep
27. 10. 2021
Dát tip

moc mi udělalo radost


snake_01
26. 10. 2021
Dát tip atkij

K textům: Vidím to stejně jako Gora, prostřední tři jsou velmi povedená. Ani bych je nevnímal jako senrjú. Možná, že v rámci dodržení formy místy dochází k explicitnímu vyjádření míst, která by se jinak dala vyjádřit elipsou, nebo prostě vynechat. Ale jinak se mi tvá série o strašácích moc líbí. Pokud jde o zmiňovaného Issu, I já ho mám z velkého kánonu japonských autorů asi nejradši, ale je poměrně problematické argumentovat Issou při popisování formy, protože (podle mě) Issa místy na formu tolik nedbal a dával přednost uměleckému účinku.


snake_01
26. 10. 2021
Dát tip

Safiáne, protože jsem se už mnohokrát setkal s tvými komentáři k různým textům, pochopil jsem, že máš literární vzdělání, proto mě tvé názory ve vztahu k haiku na Písmáku poměrně zajímají a rád bych se na toto téma pobavil. Zajímalo by mě například, které oceněné texty (tzn. takové, které dostaly nějaký výběr, protože tipy samy o sobě nemusí vypovídat o kvalitě textu, ačkoli tomu tak často je) ti připadaly umělecky málo hodnotné. Předpokládám, že u většiny z nich bych jejich výběr mohl dovést smysluplně vysvětlit. Ale je rovněž možné, že máš pravdu a v kontextu Písmáku je haiku skutečně přeceňovaný útvar. Každopádně myslím, že to stojí za obsáhlejší diskuzi. 


A mě to baví.


Gora
26. 10. 2021
Dát tip

Kamamurovi se to fakt povedlo, to je jasné. Trefil hřebíček na hlavičku. Nechci se vymlouvat, že k haiku je dlouhá cesta, asi budu víc zvažovat, co zde v kategorii haiku uveřejním. Pokud si nejsem jistá přesahem, dávám jako miniatury.


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Goro, to já přece všechno vím.  Dokonce s tím ani nepolemizuji. Jen jsem hledal důvod, proč mi drtivá většina haiku přijde neživá. A Kamamurova poznámka mi přišla trefná. Podle mě 5 - 7 - 5 zvládne málokdo.


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Alenokar, my se přece neshodujeme vůbec v ničem.


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Alenokar, jsou i haiku v jiných rozměrech. A vedou se (už kolik desetiletí) debaty o tom, jak překládat  z čínštiny nebo japonštiny. Mně přijde směšná spíš tvoje strnulost a zbožná úcta k autoritám.  Něčeho se napiješ z cizího soudku a honem pospícháš se s tím pochlubit. Možná se budeš divit, ale podobné celoživotní žákyně znám docela dobře. No nic, omlouvám se, že jsem se zastavil.


Gora
26. 10. 2021
Dát tip

Safiáne, vím, jak to myslíš s "hustotou" slov.

Skupina autorů, která na Písmáku ve své tvorbě usiluje o tvorbu haiku, senrju se řídí teorií/pravidly, která nastavil a konkretizoval nestor českého a slovenského haiku pan profesor Líman. S překlady haiku z originálů začal v roce 1996 a ovlivnil celé generace českých a slovenských básníků.

Jeho dílo a díla jeho úspěšných žáků jsou stejně důležitá jako teorie jiných literárních kategorií. Individuální/zenovou cestu k haiku si však musí každý najít sám, ale proč nedodržovat formálně daná pravidla pro haiku?

Alenakar: souhlasím s Bašó, že haiku by mělo být osobně prožité, jen tak má autor šanci zachytit osobní pocit/obraz, který by od stolu těžko prezentoval. Tvá haiku jsou nápaditá, zručně napsaná, ale to, že v nich není "osobní prožitek" mi nějak schází... 


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Safiáne,

jsem ráda, že se v mnohém shodujeme.

V minulosti jsem měla na internet mnohem víc času. Byla jsem součástí některých diskusních fór tykajících se haiku. Mohu s klidným svědomím napsat, že haiku se těší na internetu jisté pozornosti už od doby, kdy u nás internet začal fungovat. Dokonce by se možná dalo mluvit o jakési haiku - subkultuře, která nezahrnuje jen texty, ale i výtvarnou fotografii.

Vždy to bylo spíš o stylu vnímání reality než o tom , zda sedmnáct slabik ano nebo ne.


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Alenokar, ať už je to s japonskými formami, jak chce, tvé provedení se mi líbí. A´t už Kamamura o těchto formách něco ví nebo ne, jeho poznámka odpovídá mým dojmům z drtivé většiny zdejších haiku. Také já vyznávám realitu a praktický výsledek. Proto cestu k němu nepovažuji za teorii, ale praktickou věc. Mně zajímá síla textu. Mám zato, že pouhé rozbory úspěšnosti s cílem dobrat se podobného vnějšího úspěchu, mají s poezií málo společného.     


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Safiáne,

haiku o sedmnácti slabikách je v české literatuře přítomné už od Vrchlického, tedy od začátku dvacátého století. Připadá mi neuveřitelné, že po sto letech existence tohoto básnického útvaru se někdo ještě vůbec může bavit o tome, jestli vjadřovat se sedmnácti slabikami je vhodné nebo ne.  Copak jde o nějakou novou, teprve do literatury zaváděnou kategorii?  ...Vskutku směšné úvahy.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Goro,

tak to si vůbec nemyslím. Alkoholismus rozhodně není nemoc jako každá jiná. ...Jistě - sklon k pití někdy může mít i genetický základ, ale od toho máme svobodnou vůli, abychom se mohli rozhodnout a se svou závislostí bojovat. A taky máme schopnost - a to každý z nás, rozeznat dobré od zlého.

Soucit se závislým je v pořádku. Ale litovat ho, když stále znova selhává? Vždycky trpí i lidi kolem alkoholika. O tom opravdu něco vím. 

Santóka byl celoživotně poznamenán sebevraždou své matly, která skočila do studny. Taky jeho bratr spáchal sebevraždu a sám Santóka se o ni pokoušel. ... Je tohle opravdu autor, který by měl být pro čtenáře příkladem?


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Aru, nemyslím, že by se tyto formy nedaly použít s úspěchem i v češtině. Jde o to, že ortodoxní 5  - 7 - 5 není pro každého, snad pro několik vyvolených,  jako ostatně i jiné náročné formy. Dobře odděluje zrno od plev. Já bych byl pro rozšířenou formu odpovídající hustotě češtiny. Na Písmáku jde ale spíše o komunitní zábavu. A jak je vidět, úspěšnou.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Safiáne,

ty si opravdu myslíš, že Kamamura něco ví o haiku? To se mi nechce věřit.

Já nebudu o haiku psát žádné teoretické traktáty. Zajímá mě pouze, jak působí reálná česká haiku na čtenáře, která haiku zaujmou a která ne. Jistěže přemýšlím o tom, proč něco "zabere" a něco jiného ne, ale důležitá je pro mne výhradně praxe - realita, výsledky. 


Gora
26. 10. 2021
Dát tip

Je to nemoc/závislost jako každá jiná, a dovede člověka k neblahým koncům... to bys mohla říci např. o obezitě a dalších a dalších nemocech... 


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Pro mě je Santóka velmi kontroverzní. Svůj žalostný stav si způsobil čistě on sám. Nežil ve středověku, ale většinu života prožil v první polovině dvacátého století. Nevím, jestli by se alkoholici měli litovat.


Safián
26. 10. 2021
Dát tip

Kamamurovo přirovnání, že česká haiku připomínají korpulentmí dámu navlečenou do úzkých šatů, mi přijde velmi výstižné. Možnosti znakového písma a odlišná hustota řeči ukazují i na překladech, že v češtině je schema 5 - 7 - 5 příliš úzké. Nic proti němu. Jeho pěstování vede ke kázni, která se příznivě projevuje v jiných formách. Ale také ukazuje, že zachytit v jeho síti něco živého a podstatného se podaří málokomu. Z tohoto hlediska je frekvence ocenění příliš vysoká. Možná by autoři této formy mohli být k sobě i k přátelům ve zbrani přísnější a nezaměňovat komunitní potenciál za kvalitu.


Gora
26. 10. 2021
Dát tip

Santóku mám, četla jsem vícekrát... to již nikdo z nás není schopen napsat, ta chudoba, nemoci a vyděděnost v jeho dílech je velmi skličující... 


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Strašákovi kručí v břiše -  cvrček. 

Už od Bašóa jsou japonská haiku často o poutnících a o jejich chudobě. Issa byl opravdu velmi chudý. Ale ještě chudší byl Santóka. Ten si to ovšem způsobil sám. Byl těžký alkoholik a vlastně se upil k smrti. Přesto jsou jeho haiku u nás velmi populární. Jsou tak úsporná jako by je psal Diogenes. Ten měl ale aspoň sud. Santóka spal většinou pod širákem a taky o tom psal.  ...V Japonsku byl haikař velmi často společenský vyděděnec. 


Gora
26. 10. 2021
Dát tip

Aleno, za haiku bych považovala třetí - cvrček, jinak senrju. Jsou moc pěkná, díky ti!


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Danny,

dík za pochvalu. Vážím si.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Abakusko,

ocenění od odborníka na strašáky mě vždycky potěší.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip dievča z lesa

dievča,

obrázky z mého dětství. Mít políčko hned pod lesem bývalo riskantní. Těch nezvaných strávníků!


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Alegno,

já nepíšu haiku pro odborníky. Spíš pro lidi, ktaří se touhle kategorií moc nezabývají, tedy pro "normální čtenáře" a vždycky mě baví, když se mi podaří je zaujmout.  Jsem ráda, že se líbilo.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Dagmaram,

jsem ráda, že se líbilo. Díky za típek.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Radovane,

vzpomínám si, že jsem nějaké originální japonské haiku o hořícím strašákovi kdysi četla. Ale nevybavuje se mi přesné znění.


Alenakar
26. 10. 2021
Dát tip

Goro, Radovane,

vzala jsem si dnes do knihovny sbírku haiku "Boží člověk Issa" a opíšu vám pár haiku o strašácích jako příklad, že u originálních japonských haiku lze někdy dost těžko rozlišit, zda jde o haiku nebo senrjú:

 

Na stará kolena

stydím se

i před strašákem

 

Ať hledáš, jak hledáš,

mladého strašáka

nenajdeš!

 

Strašákovi v poli

cvrká v žaludku

cvrček

 

Stmívání -

lidé k lidem

strašáci ke strašákům


Vidíš, ani jsem se nepodíval nahoru a už jsem zapomněl, že jsem výběr dal.

Teď, když jsi mi to tou obhajobou připomněl, jsem rád, že jsem to udělal, furt se mi to moc líbí.

Jak tak tepeš do forem, to je dost houby proti tomu, jak jsem tepán já jínými zde hodnotícími za svá dílka tohoto typu. A to nejen v komentářích, ale i v poště. Akorát mě to neva, nebo naopak, jsem rád, baví mě to, vede ke zjišťování. čtení, zajímání se.

A mám tak materiál k polemice a vedeme slušní debaty ... a ve výsledku mě těší, že někdo věnije energii a zamýšlí se nad tím, ci jiný píše.

 

 


Kamamura
25. 10. 2021
Dát tip Aru

Aru - přesně jsi vystihl, co se tu snažím říci, a totiž že neustálá snaha napodobovat cizí vzory, kterým nikdo pořádně nerozumí (aniž by si ovšem uvědomoval, že jim nerozumí), je hluboce tragikomická - až by se o tom dala napsat čechajku:

Kafemlejnek slov,

skřípání ozubených kol,

slzy zklamání. 

Ale že si nehodlám kazit zářící lesk vlastní dokonalosti (když už o ní hrdopýšně píšu ve svém vlastním profilu), a nejsem jako někteří jiní, kteří káží vodu, ale sami pijí víno, tak žádnou čechajku psát nebudu, když ten žánr sám kritizuji, pěkně způsobně jsem ji přeškrtl, čím jsem jí vyřadil ze světa věcí existujících do univerza věcí potenciálně možných, avšak politický nežádoucích, takže je vše opět v dokonalém pořádku. 

Koneckonců, chyby přece neexistují, existují jen hravá, veselá nedopatřeníčka, jak by řekl náš oblíbený Bob Ross, kdyby byl ještě naživu (a jak to říká stejně, dokola znovu a znovu na Twitchi, kde běží jeho legendární videa v nekonečné smyčce, RIP Bob Ross, you cheeky, beautiful rascal!).


Danny
25. 10. 2021
Dát tip

jé to je vtipné, dobrá kolekce, rozhodně na Tip


Aru
25. 10. 2021
Dát tip Kamamura

Radovane, hlavně že si umíš obhajit svůj výběr, to je hezké ;)

osobně si myslím, že vzhledem k tomu, že píšeme pořád česky, že tyto formy jsou pro český jazyk zcela nepřirozené a že jdou přímo proti smyslu vyjádření se v našem jazyku a že se jedná o nepochopéní/ignorování toho o čem jsem psal před chvílí, ale nikomu nebráním se psát a odbivovat formalistické básně, když se vám to líbí a stavíte na tom, že toto je kvalitní české básnictví, ja proti tomu nic nemám


Kamamura
25. 10. 2021
Dát tip

Možné to je, možné je totiž skoro cokoliv. Kdo může říci, že rozumí víření prvních sněhových vloček nad zimním strništěm?


Hlavně nezvolila počeštělé haiku ale senrjú. A proč 17 slabik, proč tato forma? Asi, že se jí chtělo črtat tímto způsobem. 


Aru
25. 10. 2021
Dát tip Kamamura

Kamamuro, vyloudil jsi mi normálně úsměv. "Czech-senrjú/Haiku", ono je to vlastně o naprostém nepochopení způsobeném jazykovou odlišností a zvyky, jakož i asijskou mentalitou a východními náboženstvimi. zatímco skutečné "Zen-Haiku" se snaží trefit vnitřní hloubku vepsaného prožitku, tak "Czech-Haiku" je ryze formalistické a vnitřní hloubka/prozitku a meditativnost Japonských Haiku textu je mu cizí, neboť veškerá, nebo většina energie je spotřebovaná na vypracování formy, vlastně je to přímo rozdíl v myšlení mezi klasickým západem a klasickým východem, píšu klasickým, protože jsou určitě autoři, kteří jsou schopni přesahu, ať už vědomě, nebo intuitivně, ale v klasickém smyslu slova je tato ne/přejatá forma o naprostém nepochopení vnitřních pochodů Japonských Haiku, jejich vzniku a za jakým účelem a v jakém rozpoložení se Japonská Haiku píšou, že je to forma kontemplace, až meditace, vlastně největsí "haikuisté" u nás byli naši svatí :D:D


Kamamura
25. 10. 2021
Dát tip Aru

Já musím říci, že mi dílo doslova vyrazilo dech, a že je pro mě obtížně pochopitelné - a vzbuzuje ve mě celou řadu otázek, což je ale rozhodně plus, protože umění má podle mého názoru stimulovat lidskou zvědavost.

Zaprvé se táži, proč se autor(ka) tak křečovitě drží schématu 5-7-5 slabik, když v japonské poezii (ať už je to haiku, tanka, nebo jak vy říkáte senrjú, to je nakonec jedno) takové omezení vlastně (alespoň pokud vím) neexistuje? Autoři samotné haiku se někdy snažili vejít do sedmnácti slabik, ale japonština funguje (aspoň podle toho, co jsem si o ní zvládl nastudovat) docela jinak než čeština, takže dopady podobného omezení jsou prostě vlivem jazykové bariéry naprosto odlišné - velká část českých "haiku" působí, jako by se korpulentní, i když třeba rozkošná čtyřicátnice vervala do korzetu určeného pro dvacetiletou modelku. Je to sice výkon hodný uznalého zamručení, ale spíše než spontánní radost nad přirozenou elegancí evokuje myšlenky typu "A neublíží si ta paní nějak?". Jsem přesvědčen, že celá řada úspěšných japonských básníků by ke své vlastní poezii tak macešsky přísná nebyla. 

Zadruhé se táži, proč si autor(ka) vybral(a) tak náročnou a strohou formu jakou je, říkejme tomu třeba "počeštělá haiku", když má evidentně potřebu črtat nejen poměrně komplexní, ale hlavně v čase rozměrnou scénku? Klasická haiku většinou zachycuje většinou jeden prchavý okamžik s důrazem na pomíjivost a iluzornost lidských vjemů. Zde vidíme strašáky v poli, jak se jim nad hlavou střídají roční období i různé klimatické jevy, doslova jakoby se nechumelilo (pun intended!) Nic proti výjevu samotnému - pěkná rurální scenérie s paralelou mezi strašáky a lidskými osudy, proč to ale násimím městnant do bytostně nekompatibilního cizokrajného žánru (snad kvůli módnosti?), když by z toho mohla být pěkná venkovská poezie; čtenáře mého typu by přestal rušit do očí bijící rozpor mezi nešťastně zvolenou formou a obsahem, a mohl(a) by se nerušeně oddat intuitivnímu vychutnávání nálady a emočního náboje celé básně, které, musím přiznat, jsou docela zdařile podané?!


Abakus
25. 10. 2021
Dát tip

ako odborník na strašiakov - vysoko oceňujem


vidím a počujem ... živé obrázky***


Alegna
25. 10. 2021
Dát tip

nejsem odborník, hodnotím jako miniaturky - pěkně vykreslené


Dagmaram
25. 10. 2021
Dát tip

předposlední prima :-)


To určitě, já jsem ten oheň koncipoval autenticky odspodu


Alenakar
25. 10. 2021
Dát tip

lenczo,

ano - některá haiku mohou být i příběhy. Aspoň si to myslím. Díky za koment.


Alenakar
25. 10. 2021
Dát tip

Radovane,

ten nápad s hořícím strašákem je moc zajímavý. Možná by se dal spojit s bouřkou a bleskem. Díky. A díky taky za výběr.


lencza
25. 10. 2021
Dát tip

Pěkný příběh :)


už při prvním jsem musel nahlas říct - to geniální!

a ano ostatní nejdou s kvalitou dolů

 

hoří suchá nať

dám strašákovi jméno

bude to Jan Hus

 


Gora
25. 10. 2021
Dát tip

Díky, budu zkoušet...


Alenakar
25. 10. 2021
Dát tip

Já mám knížku Boží člověk Issa. (Dharmagaia 2006). Myslím, že ta se ještě někde občas sehnat dá.


Gora
25. 10. 2021
Dát tip

Určitě je to vděčné téma právě náznakem personifikace strašáků, je to až dojemná podoba s lidmi. Mám za to, že ta prostřední tři jsou haiku... Issu jsem nikde bohužel nesehnala...


Alenakar
25. 10. 2021
Dát tip

Díky, Goro. 

Já strašáky ještě pamatuju, takže když píšu o strašácích, představuju si ty ze svého dětství. O strašácích hodně psal třeba Kobajaši Issa. Bylo to jeho oblíbené téma. Někdy mám v případě jeho haiku problém rozlišit, co je haiku a co senrjú. Nevím , jestli mezi tím existovala v jeho době ostrá hranice.


Gora
25. 10. 2021
Dát tip

Prostřední tři... z mého pohledu nejpodařenější. Vtipná jsou všechna.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru