PRÓZA ROKU 2021 - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

( = Čas, za který by Veliký autor mohl ráčit něco sepsat, úpěnlivý smajlík.) 

M.: Dva roky nepodmíněně. (Hezčí gratulaci neumím.) 

Samozřejmě gratuluji i já.

Gratuluji vítězům.

Jůůů, Gratuluji Majaksovi, mé tajné lásce.

Jo, vlastně, i dalším TŘEM na bedně! Nějak mi ušlo, že máme dvě třetí místa :-) Taky díky G. a L. za organizaci. Vím, co je s takovou soutěží práce...

Majaksi, revírníku, stan19, Sade, blahopřeji... 

Všem díky za účast, hodnotitelům pak zvlášť!

Lakrovovi díky za organizaci písemností kolem Prózy roku!

Velká gratulace vítězi i dalším dvěma na bedně. Opravdu pěkné texty, četla jsem s radostí. (A taky samozřejmě děkuju všem, kteří nezapomněli na mého Tomíka :-))

1. Listopad - Jedlová

2. Květen - Jinej stesk

3. Duben - TOMÍKOVA LOUŽE

Březen – Krychlík a koule

Říjen – Mořská víla

Duben – Tomíkova louže

Upřednostnila jsem dětské vidění světa, byla bych ráda, kdyby na Písmáku těchto textů bylo víc.

1. únor - Návštěva přítele Mikuláše Týře

2. prosinec - Eger

3. červen - Stena zvukov

Po dlouhé úvaze dávám na soukromý piedestal tyto tři povídky, k nimž jsem psala postřehy již v daném měsíci. Mají podmanivý text, kdy není snad ani tak podstatný děj, pointa a vše, co k povídkám patří, ale zejména styl, jakým je veden samotný proud slov. Atmosféru, kterou si budu pamatovat.

Podobně vnímám i povídku Jedlová, Tomíkova louže, Za oponou křehké mysli a Jinej stesk, ale místa jsou obsazena...

Kamamuro, celý tvůj komentář jsem nečetla, ale hlasuješ-li "pro Majakse", bylo by fajn napsat aspoň název soutěžního textu, protože v Povídce roku má Majaks dva.

Kamamuro, návrh: 1) jestli vážně hlasuješ, užij tu žlutou; 2) své pojednání publikuj samostatně, je přelomové; 3) odpověz mi prosím už jinde, klidně pod mými texty nebo na autorské str. Díky ti za respekt k téhle hře. 

Tak já budu psát taky žlutě, asi je to vážná věc, nebo co. 

SPOILER - Hlasuji pro Majakse!

--------------------------------------------------------------------------

Tady to můžete ustřihnout a zahodit, to dole jsou sračky!

Čtěte jen na vlastní nebezpečí!!!!!

A je to dlouhé, doporučuju radši dělat něco pořádného, třeba psát!

Fakt!

------------------------------------------------------------------------------

Původně jsem si říkal, že buď nebudu hlasovat vůbec a budu to tu celé ignorovat (pokud má písmák skutečně 51 tisíc uživatelů, tak to tak zřejmě dělá drtivá většina, a alenakar by jistě řekla, že je to proto, že to jsou plebejci, kteří nepoznají kvalitní literaturu), takže jelikož zaprvé nechci být za plebejce, protože jak se mám jako dost rád, a role plebejce mi připadá prostě jako, jak bych to, prostě si radši taky říkám, že jsem strašně chytrý, ale však no znáte, nebudu přece učit dědky/babky chrchlat, nebo medvěda chcát v lese, doplňte si sami nějakou metaforu, připodobněninu, nebo jak se to dneska jmenuje. 

No abych to zkrátil - abych si tu zase mohl pustit hubu na špacír, jako ostatní (já si samozřejmě myslím, že já mluvím smysluplně a moudře, zatímco ostatní jenom dělají blbiny, ale jsem natolik vychcaně vychytralý, abych si uvědomil, že ostatní si to o mě myslí také, což mi dává jistý nadhled a tedy i výhodu [insert devilish laughter of choice here]). Jejda, zase jsem vypadl z role! To se mi na jevišti stávalo pořád - hlavně se nesmát!

Errrhmhmhm, tedy, zcela vážne, když je jenom těch dvanáct možností, a jsou to dost dlouhé texty (chápejte, mám rozepsaných asi deset vlastních věcí, všechno samozřejmě sračky a blbiny, ale mám se rád nejméně stejně tak, jako se máte rádi vy, takže mi připadají prostě hodnější pozornosti - ergo se mi chce víc psát než číst, ale pak si říkám - poslouchej, a nemluv tolik, čti, a nepiš tolik, vždycky se ti to nakonec vyplatilo, tak klikám a klikám, a čtu další a další věci, a některý jsou docela dobrý... ale...)

Ale problém je v tom, že v těchle "oficiálních" soutěžích jsem nikdy nenašel nic, co by mi upřímně připadalo dobré. Jo, je možná dávat tipy jenom proto, že dávám tipy, protože jsou to moji kamarádi, a jsem zvyklý dávat tipy, a hele, Čenda něco napsal, hmmm, to je ale dlouhý, to nedám, ale zkusit to musím, je mi trapně tipovat neznámý text, tak pěkně Jeníčku, za maminku, za tatínka, ještě jeden odstavec... hmmm... nějaký servírce tam zas vypadlo prso odněkud a někdo jí ho ohmatává... no mě je z toho spíš špatně, ne teda že bych byl buzík, ale když už jdu do hospody, tak si vyberu s kým tam půjdu, a nemusíme mít za každým slovem vola nebo píču, to už je lepší to zemanovské protahování pauz, když si chci rozmyslet, co chci vlastně říct.

A chodí vůbec autor do hospod a dívá se na tyhle scény v reálu, a pokud ano, tak proč, a co z toho má? A pokud ne, tak proč o tom píše, je v tom nějaký hluboký jinotaj, nějaká alegorie nebo přesah, znamená to něco vůbec? Třeba takové ty populární šlágry chápu - zahrada, cholerický tatíček, děti, hrajte si s čím chcete, jen na cukroví nesmíte chodit! To se ví, dětem chutná nejvíc cukroví, tak to nějakou dobu vydrží, pak je nějaký had záludný ponoukne, zobnou si cukroví, dojde jim, že chtějí jíst cukroví, a proč před nimi to cukroví schovávají, a rázem je tu taťka sadista, bum prásk, alou z domu, parchanti, živte se sami poctivou prací, já vás cukrkandlem vykrmovat nebudu, nevděčníci!

Tomu rozumím! To je pěkný příběh - jak by napsal Stephen King, otec hororu - každá postava by měla něco chtít i kdyby to měla být jen sklenice vody, a každá postava by se měla něčeho bát, i kdyby to měl být jen stín koberce ve sklepě. Děti chtějí cukroví, a bojí se Tatíčkovy rákosky. Tatíček chce zůstat na koni, a bojí se, že ho parchanti přerostou a budou si v zahradě rozkazovat sami. Nakonec je to obšlehnutý ten Prométheus, same shit, different planet - místo jablka/cukrkandlu/cukroví/poznání to byl oheň, místo vyhnání (dar svobody) to bylo přikování ke skále (odnětí svobody), a orel klovající játra (to už mám defacto dneska taky). Jinak nikdo nic nového nevymyslel, jen se to oprášilo, přelakovalo, a šup znova na scénu.

Nuda, řekl Majaks, rozvalil se pohodlně na barové stoličce, usrkl z Glencairn glass doušek bourbonu Woodford Reserve - Double Oaked (sakra, to je ale dobrý pití), a dál pozoroval dvojici osahávajících se lidí, protože... protože... protože nevím, sorry, nedočet jsem to, je to strašný. Ale teď jsem si vzpomněl, že mi někdo dal za úkol přečíst ten Zločin a Trest ("Přečti si to, když to čte tvoje dcera, ať si s ní máš o čem povídat"), tak jdu na to - už jsem se vyžvanil, tak třeba to jde. Když ne, budeme si povídat o Genshin Impactu a o učiteli Hrbkovi, který se stal zápornou postavou, protože má ambice naučit své žáky španělsky, a nedá se opít rohlíkem jako ostatní učitelé. 

Jo. Tak dává, tip taky tomu Majaksovi, řemeslná dovednost tam je, a chytrý chlapík to je, ale pořád se něčím týrá, a já nevím proč - i když jsme hráli šachy, tak tu poslední partii, která ho odradila, prohrál ne proto, že by byl o tolik horší hráč (na to jsme nehráli dost dlouho), ale prostě proto, že si sám vykopal hrob - já jsem stál hůř, bylo to nějak 1:1, a teď jsem zpozoroval, jak tahá pořád pomaleji a pomaleji a uvědomil jsem si - strašně mě chce porazit, aby legitimizoval své přesvědčení, že jsem blbec, který o šachách nic neví, a tak ač bych normálně měl asi prohrát, tak jsem začal zdržovat... až jsem vyhrál na čas. A víc už jsme nehráli, protože nám víc než na zlepšení úrovně hry záleží na tom dokázat tomu druhému, že je pitomec. A to je asi škoda. Aspoň mě je z toho nakonec vždycky smutno. 

Tak asi nebudu psát žlutě, odškrtl jsem okénko, tohle se nedá fakt brát vážně ani jako vtip, protože jsem porušil svoje krédo dadaisty a mluvím, ve snaze se přiblížit vážným a důležitým lidem, jako támhle Silene. taky vážně, a výsledek stojí za hovno. Tak nevím, asi se vrátím k těm rádoby duchaplným "blbostem", ty se dají číst i po měsících, a pořád mi připadají, že ujdou. Ne, že byste je teda četli - já to chápu, máte na starosti důležitější věci než blbosti nějakého blázna - totiž sebe! Já jsem na tom stejně - taky se mám rád víc než mám rád ostatní (to už jsem psal, vím, ale rád se poslouchám, nemůžu se toho prostě nabažit). 

Takže - už začínám sám sebe přes všechny ty hektolitry sebelásky unavovat:

a) Hlasuji taky pro Majakse (je to jednoduší, jestli říkáte, že je nejlepší, tak asi bude nejlepší, věřím vás, jste nakonec znalci literatůry)

b) Kdyby vás zajímalo, pro koho bych hlasoval, tak pro uživatele "Biskup from Baths and Wells". Podle mě píše lépe než Majaks (ovšem rozdílný modelový čtenář, yadayadayada...) - je to kratší, je v tom míň autora a víc toho, co autor není, a tak se s tím může identifikovat víc lidí. (Pokud je někdo osamělý a nikdo mu nerozumí, je vysoká pravděpodobnost, že tomu, co bude psát, také nebude nikdo rozumět).

c) Sorry, že jsem vám to tu úplně zasral svými sračkami. Berte to tak, že vy píšete do úhledných kolonek nadepsaných "Povídka" nebo "Próza", a pak si tady s tím hrajete ty svoje elitní céčka, já to vyvrhnu rovnou sem, jak jsem psal, mám jiné věci na práci. Same shit, different planet.

d) Bod c) je naštěstí nedůležitý, protože tuhle oficiální soutěž čte/vnímá/účastní se jí pouze nepatrný zlomek registrovaných uživatelů tohoto serveru - proč to tak je, o tom lze různě spekulovat. Někdo řekne, že ti, co sem nechodí jsou bambulové, kteří nerozumí literatuře, ti, kterých se to bude týkat, logicky řeknou, že sem nechodí proto, že vy jste bambulové, kteří nerozumějí literatuře, a tak se můžou ty dvě skupiny hádat doalelujá, a nevede to vůbec nikam. To už je lepší si potichu něco někde čmárat. Což taky většina lidí asi dělá. Totéž platí ve větším měřítku o údajné "smrti literatury", "úpadku společnosti a mravů", "mládeže, která si ničeho neváží", a podobných blábolů, které opakují starci každé generace. 

e) Literatura pochopitelně nezemře, dokud si lidé budou chtít vyprávět a poslouchat příběhy - a na tom dosud nikdo nikdy nic nezměnil. Změnila se jenom podoba - z psaných knih se stalo mluvené slovo, pak film, a pak počítačové hry - herní studia dnes vydělávají víc než celý Hollywood, mají svoje bezduché seriály, mají detektivky, mají hluboké, morálku rozebírající příběhy, mají psychologické horory, mají všechno, co měla "klasická" literatura a samozřejmě něco navíc - mají interaktivitu, a čtvrtou stěnu není třeba bořit, protože vůbec neexistuje, divák je rovnou od začátku organickou součástí děje, který může ovlivnit - to je něco, co tištěná kniha nedokáže, i kdyby se proměnila v hejno papírových vlaštovek. 

Tak jsem už úplně vyžvaněný, smažte to, rozstrkejte si to do škatulek, smějte se, nebo plačte, nadávejte, není-li zbytí, kdybyste chtěli něco říct, víte, kde mě najdete. 

Nazdar důmyslní Písmáci, zdraví vás místní oficiální strašidlo! [Insert another instance of evil laughter here, not the same as the first one, if possible]

---------------------------------------------------------------------

Jo, a málem bych zapomněl - zkusme být na sebe laskavější. Ne servilnější, ani kmenově bublinovanější, ale hipícky, nepodmíněně, nezištně laskavější. Nakonec i ten Ježíš byl hipík, a hipíci měli ve všem pravdu, to je neotřesitelný mem. A platí to i pro mě. Především pro mě, protože hraju jen za tuhle postavu. Čau!

(Přehlídka. To je hezké, Luzz. Just a playlist.) 

1. majaksův týř

2. jinej stesk od autora stan19

3. matej hrbolta - stena zvukov

na pomyslný čtvrtý a pátý místo řadím revírníka a krychlíka... na šestém by mohl být movsar... o tom seřazování platí, co psala silene... celoroční kolo je spíš taková přehlídka... případně způsob, jak si některé texty připomenout.

jo a neodpustím si (opět) - ta anonymizace je taková... ehm... vtipná... dle mého tak trochu zbytečná... jako ona určitě nějaký smysl má... jen teda moc nechápu jakej.

(Jo, a odpusťte mi, že mi vypadla interpunkční čárka. Nějak si tu zameťte.)

1. listopad Jedlová

2. říjen Mořská víla

3. duben Tomíkova louže

Jedlová je o niečom/niekom, čo mi je blízke, čo si dokážem predstaviť..naopak,  výber ďalších  diel je iný,  spojený s fantáziou detí, ich schopnosťou vidieť svet inak

aj ostatné práce sú zaujímavé, ale tieto ma asi najviac zasiahli

Je to listopad a povídka Jedlová.

Díky, Majaksi.