Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTo jsem blázen....
Autor
Evženie Brambůrková
Vlak s hukotem vjíždí do stanice metra. Na nástupišti stojí slepec. Těsně před ním projde mladá matka s kočárkem a řvoucím dítětem.
Metro zastavuje a slepec šmátrá holí po vodící drážce. Ta je o velký kus dál a kdyby po ní šel k vagonu, narazí do oken.
,,Pomůžu vám," natáhnu k němu ruku a on svou namíří za mým hlasem.
,,Teď ke mně a dopředu, vlevo a otočte se a sednout." Na zbytečné kudlinky není čas, souprava se rozjíždí.
,,Moc vám děkuji." V jeho hlase je i smích. Možná proto, že jsem ho komandovala jako psa.
,,Není zač." I já se směji.
Usadím se o kus dál a přemýšlím, kolik vlastně bude mému kamarádovi, který má v dubnu narozeniny.
,,To jsem blázen, já určitě jedu na druhou stranu," mumlá malý mužíček, který přistoupil. Zřejmě se neplete.
,,Příští stanice Hlavní nádraží, vystupujete vpravo ve směru jízdy." Sděluje nám ženský hlas.
,,No, do pytle, já jsem přejela Florenc. To se mi ještě nestalo." V duchu si nadávám, protože nerada chodím pozdě.
No dobře, pojedu na Muzeum, tam jen přejdu do protisměru a zase se tolik nestane.
Poblázněný mužíček vyskočil na Hlaváku, ale tam je přestup zpět nepraktický. To pozná sám.
,,Muzeum, přestup na trasu A." Ozve se známý hlas.
Vystoupím a jdu k druhému nástupišti. Na hodinkách mám 12.28 a při pohledu a časovou tabuli zjistím, že metro zpět jede za 2.28 minut. Pěkné.
Pak jsem se rozhlédla.
,,Kdy udělali u Muzea ještě jeden výstup vzadu?" Asi jsem tu dlouho nevystupovala.
Pak jsem se rozhlédla znovu. Schody dolů do přestupní stanice tu jsou stejné, ale něco je jinak.
,,Florenc" hlásají nápisy po stranách nástupiště
,,To jsem blázen já, nebo se zbláznilo hlášení stanic." Domnívám se, že B je správně. Časově jsem byla tam, kde jsem měla být přesně v dobu, kdy jsem tam měla být.
Chvíli jsem si připadala, jako v podivném snu. Ale sen to nebyl.
Co když ale někdo jel poprvé?
Snad se neztratil :-)
43 názorů
Evženie Brambůrková
26. 04. 2022Jitko, konečně někdo, kdo by si to užil.
Evženie Brambůrková
19. 04. 2022Markel - ještě víc dobrých skutků a jsem Mirek Dušín.
Evženie Brambůrková
05. 04. 2022Paralelní světy znám, ale zatím jen v noci. A cestování by bylo krásně jednoduché, to by se mi líbilo.
Květoň Zahájský
05. 04. 2022To jsou ty paralelní světy! Proto metro nevede až na letiště. Mohli bychom vystoupit třeba v jiné zemi.
Evženie Brambůrková
01. 04. 2022Vždy ve střehu. Dík za návštěvu.
Zeanddrich E.
01. 04. 2022Jo, to také už znám, a proto zbystřuji veškeré smysly, zvláště když někam ..hodně spěchám :)
Evženie Brambůrková
31. 03. 2022Taky jezdím raději horem, ale někdy to prostě nejde. Trolejbusem jsem jela naposledy, když mi bylo 9 let.
blacksabbath
31. 03. 2022Ještě, že u nás metro není.....trolejbus je trojejbus a z okna vidím, kde jsem....tedy pokud se mi nepovede nastoupit do jiného čísla:-))))))))
Evženie Brambůrková
31. 03. 2022Opravdu tomu tak je, Irenko, a rok je to 1958.
Evženie Brambůrková
31. 03. 2022Abakus, pokud je to veselé, napiš o tom :-)
S Prahou a metrom mám ešte dosť nevyrovnaných účtov - a do toho patria aj pražské zámocké schody.
Evženie Brambůrková
31. 03. 2022Nesmím se moc vylepšovat, když jdu ven. To se pak ráno taky nepoznám.
Tak v tom případě to asi bude o.k. Například já tohle o sobě nemůžu říct vždycky :) :) :)
Evženie Brambůrková
31. 03. 2022Děkuji, Milane.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Díky Ireno.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Lído, to jsem celá já.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Já bych spíš potřebovala ujasnit datum, Ireno.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022To jsem ráda, Čudlo.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Luboši, je ti snad jasné, že jiné zajíčky nelovím.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Realita si umí i hrát, dievča.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Benetko, to raději nechtěj vědět. Možná se podívat na Muže v černém 2.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Norsko, tentokrát jsem za to nemohla
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Jamardi, každý občas potřebujeme pomoci.
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Annie, když se na sebe podívám, je mi ta osoba povědomá :-)
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Renato, pokud nemusím, nikam nejezdím :-)))
Evženie Brambůrková
30. 03. 2022Aru, ty i já můžeme věřit spoustě neuvěřitelných věcí.
Mnohdy nadáváme, co nás vše bolí a jak nic nejde - a jsou lidi, kteří i s velkým handicapem berou své problémy sportovně... dobře jsi to napsala, Evži.
Taky přemítám, kolik mu bude v dubnu roků:-) - asi myslíme toho samého...
No tak hlavně že jsi po tom nevidomém nechtěla, aby ti aportoval míček.
A jak tě znám, tak bude ten kamarád asi pořádný mlaďoch, tzv. zajíček. ;-)
dievča z lesa
30. 03. 2022aj realita je niekedy podivná***
To je nepříjemné :) Ještě že to metro jezdí docela často. Ale pokud je někdo nevidomý, tak to žádná sranda není.
Evženie, jsi si jistá, že právě teď dlíš v tom správném časoprostoru??? Nechci tě zneklidňovat, ale takovéto paranormální jevy se stávají, když se nějakým záhadným vlivem na krátkou chvíli propojí paralelní vesmíry...
A jsi si jistá, že ty jsi opravdu ty???
Mám o tebe vážné obavy!
Evži, to se občas stává, že hlásí stanici se "dvoustaničním" zpožděním. Taky jsem to zažila, ale naštěstí jsem kromě hlášení sledovala i nápisy. :-)
asi začnu věřit na vznášející se obrněné vlaky :D
pokud jsi tam kde máš být, pak je vše v pořádku, tak jak má být :D