Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKvěten 1984
Autor
Gora
Počasí se zbláznilo.
Ledové kachlíky násobí doteky porodníka
a teplé ponožky nemá kdo přinést.
Sestra přestřihává pupeční šňůru.
Ani kapka mléka nepřijde nazmar.
Odmala snídáš ze lžičky.
Krevnaté sny přinucené k odletu
usedají na nejbližší střechu,
zatímco v uličkách
pronásledujeme chiméry
a neklidná vlákna našeho pouta vzdorují.
28 názorů
Evženie Brambůrková
17. 05. 2022Lépe jsem si užila narození vnoučat. U druhé své dcery jsem vyrazila na poslední chvíli, abych se tam moc dlouho nezdžela. A teplo bylo, na ponožky nedošlo .
Hezky jsi to napsala.
Sice vycházíš z Orwellova 1984, ale osobitého zde nacházím dost. (mrk)
moc pěkně vyjádřené...v souvislosti se těmito řádky si vybavuji první návštěvu v porodnici, mladej byl ve dne v noci k neutišení, manželka, první, co řekla, bylo: nechte si ho tady, já jdu domů...po několika dnech se stav manželky zlepšil...mladého až po několika letech...
blacksabbath
16. 05. 2022krásně napsané...máš to uložené v krevním oběhu
Thea v tramvaji
15. 05. 2022Goro ta se ti povedla. Prvni část jasně osvětluje situaci a ta druhá je nesmírně poetická se zajímavými obrazy. Teda pro mne..
Já v onu chvíli koukala z okna a pozorovala zajíce v nemocniční zahradě :)
Silné pocity.
Za sebe mohu říct, že jsem ráda, jsou-li takové podobné vyřčeny, i když na ně třeba neumím adekvátně reagovat.
Díky vám všem, dnes z nedostatku času odpovídám hromadně.
Gabi trefila vše absolutně přesně, a také podněty ostatních jsou pro mne velmi zajímavé. Děkuji moc...
ako pôsobí na mňa - rodička sa cíti v neľahkej situácii osamotená(ani teplé ponožky nemá kto priniesť), záver vyznieva pre mňa ako komplikovaný vzťah matky a potomka už od narodenia
Já jsem na tom podobně jako supi., v první části se orientuji, ve druhé je to horší, musel bych tomu dát víc času, takže to radši nebudu slovy hodnotit.
Irenko, velmi pěkně jsi vyjádřila své pocity i se vzpomínkou na to, jaké bylo tehdy počasí. TIP
a jeden z najživších zážitkov - zabíjanie komárov časopisom "život" - na jeho lakovaných stránkach bolo pozabíjaných niekoľko krvilačných generácií. Bohužiaľ s vylúštenou krížovkou.
Nevím, zda text číst radostně či bolestně (nepronikl jsem pod povrch, zda se dítko narodilo živé či ne). Každopádně na oba směry je to nesmírně silný text. Pro mě, o měsíc staršího než hrdina textu, tím spíš...
Abakus, pripomenula si mi - v sprche neotekala voda do kanalizácie, nejdem písať, čo všetko plávalo okolo sprchujúcich sa, pred pôrodom treba byť čerstvo umytá:)
Primárka neznášala učiteľky, vraj najviac ziapu, otvárala okná dokorán bez ohľadu na ročné obdobie, nech ich celé mesto počuje...a fakt boli najviac uvrieskané:)
Bohužel nemám tento zážitek, ale oceňuju, jak jsi hutně vyjádřila vaši pokrevní blízkost.
počasie asi o.k., ale oproti cvičila operné árie Feldekovie dcéra - to prehlušilo aj vzdychy a krik novorodencov a novorodičiek, umrel primár a kľakla teplá voda!
tiež rok 1984, ale február...počasie si nepamätám, hororové chvíle sa zabudnúť nedajú, prežili sme, teraz s manželkou čakajú svoje prvé...
Já taky v květnu, dokonce skoro na konci května, za stejně zblázněnýho počasí, připomnělas mi tu chvíli.