- lístek domů odejde prázdný -

Krásně hořká pravda. Takové básně bych si ráda četla v knížce. Nebude knížka?

Utgard-Loki:  Špatné přirovnání. Proč jsou výjimeční umělci uznáváni? Právě pro svůj duchovní rozměr, jímž se odlišují od průměru. Takže je někdo potenciálně pochopil a uznal. Někdy to mívá i zpoždění. 

pěkné :-)

Připomnělo mi to, jak jsem došla k lékaří a on mi řek, že na zahradě u našich viděl na šńůře peřiny, co táta? Ty vánoce jsem mu objednala dárek. Nepřišel. Umřel v noci na štědrý den, jako jeho maminka. Neměl ho rád a ani já už nemám. 

To je vyjádření názoru. Vysvětlení, co je duchovní umění, není možné, to je věc vnímavosti čtenáře, diváka nebo posluchače.

Umění vždy něčemu i někomu křivdí, to je normální a správné.

Sebeskvělejší báseň bude mít vždycky nepříznivce, je to tak normální a správné. Poezie vstupuje k člověku i prostřednictvím důvěry a tu nelze racionálně odůvodnit, dokonce to není z vnějšku žádoucí. Zevnitř by si ovšem každý poctivě vždy měl položit otázku, zdali něčemu nekřivdí. Ale to jsou ideály .))

Snake_01:  Jenže rozdíl je v tom, kdo dílo kritizuje, jestli umělec nebo kritik. Já to vidím očima básníka, tudíž v duchovních rovinách, a vy, teoretik a učitel, jako věcný kritik. Proto můžete napsat i takový nesmysl, že hlubší duch v poezii neznamená ve skutečnosti vůbec nic.

mně líbilo moc, neumím rozebírat básně, proč jo a proč ne, prostě líbí a dávám *

Litarts: Ne, jen tvrdím, že nemáš žádný konstruktivní názor a skrýváš se za rozplizlé metafory. Plivat na ostatní díla je mnohem snazší než se pokusit jim porozumět. Navíc "hlubší duch v poezii" neznamená ve skutečnosti vůbec nic. Každý skutečně schopný kritik dokáže vyjádřit své stanovisko přesně a bez balastu.

Onen "hlubší duch" je jen projevem kritikova egocentrismu a intelektuální lenosti.

Egocentrismu protože: Nějak to na mě působí (duch), a protože se přece nemůžu mýlit, ten pocit musí být univerzální (egocentrismus).

Lenosti, protože: Mám z toho sice nějaký pocit, ale nedokážu ho přesně pojmenovat, mohl bych se sice snažit strukturálně to rozebrat a podložit, ale to by bylo moc náročné (a navíc bych riskoval, že budu muset svůj názor revidovat), tak radši zvolím nic neříkající metaforu a s trochou štěstí budu vypadat chytře (intelektuální lenost).

Snake_01:  Chcete, abych Vám vysvětloval, co je hlubší duch v uměleckém díle? To je, jako kdybyste chtěl definici umělecké tvorby.

Litarts: "bez hlubšího ducha" je naprosto nic neříkající canc. Postav se k věci přímo, a pokud máš skutečně nějaký názor, vyjádři ho přesně, neschovávej se za všeobsažné metafory. Rozplizlé metafory se hodí při emocionální manipulaci, ne při věcné kritice díla.

Snake_01:  Do větších kritik se pouštím jen výjimečně. Asi jediné, čemu bych tady věřil je to, že se někdy lidé doma potkávají a míjí očima. Sny bývají také různé. Je to jen mělce povídavé, bez hlubšího ducha.

ambice je pro mě asi nejzajímavější. připomíná mi něčím sudety. nevím proč. jen mi nejde do hlavy ten podběl zkraje léta... ale ony tam před létem praskají i ledy... takže to asi bude v pořádku

vykladač a doma - dobře zachycená deziluze

hranice a po keři - pro mě už příliš patetické, moc velkých slov na malé ploše.

/**

Líbí /*

Litarts: takovýmto nicneříkajícím způsobem umí kritizovat každý. V jakém smyslu je podle tebe tenhle text jalový. 

Mám dojem, že jsou to jen plané řeči, které nedovedeš nijak obhájit, a to zvlášť ve vztahu k textu, který je myšlenkově propracovaný, dostatečně eliptický a pružný, aby umožňoval vícerou interpretaci.

Osobní, ale smyšleně jalové.

Tohle je pozie, která semnou naprosto rezonuje. Máš lehkost v psaní.

Velmi se mi to líbí. Annin výběr :)

WOW......*/********************************************

Za mne výborné... už prolog a (vykladač)...

Oprav si: uavří - uvaří.