Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMožná klobouk po tmě očkem do oken hvězdy
Autor
Alegna
42 názorů
Jsem ráda, že to máš podobně, tedy s tím vkládáním slov do hlavy od někoho z venčí :) a děkuju Zeanddrichu
Zeanddrich E.
07. 09. 2022(Ukládám si :) )
Zeanddrich E.
07. 09. 2022Máš to hezké :)
(..PS: Také mám, Alegno, občas pocit, že mi některé věci (více méně již hotové třeba :) ) někdo vkládá do hlavy zvenčí :) )
Úžasná příhoda, musela to být zajímavá zkušenost. Něco takového se mi ještě nestalo. Často mi ale naskakují slova, jak by mi je někdo diktoval a já jen zapisuju. Miniaturky jsou vlastně ten případ, nemohla jsem spát a ta slova byla neodbytmá.
Jednou, když jsem měla přetažené nervy a vadily mi zvuky a světlo, zalezla jsem do kouta, zavřela oči, zacpala uši a najednou jsem byla strašně malinká a ve vesmíru. Byl to úžasný pocit, který přinesl úlevu.
Ještě jednou jsem viděla vesmír, když jsem se pohledem střetla s pohledem neznámé ženy. Bylo to jen na zlomek vteřiny.
Mám k nim blízko, možná právě proto, že jsou tak daleko. Ale stala se mi zvláštní věc, když jsem psal Stalo se na Seči. Převtělil jsem se do desetileté holky a psal ani nevím jak. Šlo to samo. Nakonec jsem si uvědomil, že je to vlastně celé o hvězdách. V různých obměnách provázejí celou povídku, aniž bych si toho byl při psaní vědom:).
To je pro mě velká pocta, K3. V rodné vesnici jsme si v noci lehli na trávu a koukali jsme na hvězdy, když nesvítil měsíc byla klenba nekonečná a posetá hvězdami, opravdu se mi tajil dech, v Praze mi to chybí.
Už jsem to četl asi po čtvrté a líbí se mi to čím dál víc. Hvězdy když tajemně na nebi blikají, dech před nimi na zemi zatajím. To se mi taky stává:).
blacksabbath
26. 08. 2022milé miniatury....krásný dárek!
Evženie Brambůrková
25. 08. 2022To se ti povedlo. Vykouzlit úsměv, tak to má být. :-)))
Zeanddrich E.
25. 08. 2022Hezké :)
Čtouc si tuhle básničku
klobouk rudne na líčku,
poté se tváří povýšeně,
nebude sloužit nudné ženě,
načeš se lekne,
když se jím smekne.
Je velké ceny možná
ta zajímavá brož na
Lídině rudém klobouku
mluvit lze asi o brouku
krovky mu září notně
i kupodivu potmě
jas vydávaj též očka
závistí bledne nočka
Alegna koukla z okna na
oblohu, jež je protkána
hvězdami jak hvozdy kanci
však proti šperku nemaj šanci...
Janičko, sice jsem si poznamenala do kalendáře, kdy slavíš jmeniny, ale koukla jsem do něho až dnes. Hodně štěstí a díky.
snaku, tvoje slova opravdu potěšila, meumím odosobnění a formmát haiku, do miniaturek jsem se pokusila dát některé zásady, psát bez přirovnání a hodnocení
Liduško, děkuji za krásný poetický dárek, moc jsi mě potěšila :-))), TIP
Krásné. Ani jedna miniatura není čistě vzato haiku, ale některé k němu mají poměrně blízko. Povedené miniatury.
dievča, Benetko, Nami a Diano, děkuju za čtení i vaši reakci, těší mě, že se vám mini líbí
dievča z lesa
24. 08. 2022***