Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyprovazení
Autor
hermit
Vyprovazení
Lehkonohá pobřeží
nač jsou
pod sluncem stříbrným a nijakým
stříbro mi
vytéká z očí
Kratochvilné
truchlohry o smrti
když nepřečtou si mrtví
za pamětí
kam odcházeli a nikdo
z jejich dětských křídel
neskládal
svatou biblí
A naše Palestina
městy nedobytných pěšin
mateřství rákosových říček
knih pro setmění
když úporně
chce se být s někým
a on
jen stín
A tolik jede tramvají
z vozoven
i když se věrně
dotýkáme konců
učni s marskou
věčně
nepopsanou lahví
Pod lampami mrtví
v šelestivé chůzi
v sobě navzájem
veselohry živých
čtou si
.
Trala slunce
schované v lípě
na nebi
stříhli hodiny
I četla jsem si znovu... A ne že bych snad prozřela... To u mne nehrozí... Ale dnes mne báseň vzala po toku času z minula až ke dneškům. Jako by mi evokovala souvztažnosti dějin a upomínala na to, že ve všech epochách naší historie to byli jen obyčejní lidé (ti se „startkou“, ti namačkaní v tramvajích...), po kterých zbyly anonymní kosti a také po tisíciletích na školách přednášené dějiny... Tím pádem za sebe tvrdím, že těch symbolů je tam sice hodně, ale vystihují-li mi v mých asociacích tolik událostí, takový proud děje v pár řádcích, mají tam své místo... (Toto je můj zcela subjektivní názor. Hermite, pokud možno, neřiď se jím...) ;o)
░▒▓-_-▓▒░
Gastarbajtr
04. 06. 2002░▒▓-_-▓▒░
«*»
P.S. Vidíte někdo nahoře obrázek od Nuitíka?
░▒▓-_-▓▒░