přidej si džem, já dostala povidla

pro Benetka

Taky tě mám ráda.  Děkuji. 

pro guy

a já  moc děkuji

pro Evženii Brambůrkovou

Já si taky nacházím to své a pak se ozývám. A teď zrovan mi manžel říká, ať jdu zkusit novou odrůdu brambor, že jsou moc dobré...  :) Hezký večer.

pro Aru

Všechno je to pravda.  

pro Biskup z Bath a Wells

Ten koment mi někoho připomenul. 

Děkuji za výběr. 

pro trojort

jo  :)   Děkuji.

pro blacksabbath

Dneska jsme se nasmáli, došly objednané tvarůžky. Syn dal kupujícím přednášku o tvarůžkách a hubnutí a během chvilky byly vyprodané. Včetně jitrniček.  :)

Pomalý hrnec je určitě fajn. Kotle na povidla jsou industriálním výdobytkem odvozeným od tradiční komunitní technologie sváření povidel, jak ji praktikovali naši předci. 

pro Alenakar

Moc děkuju, ale já vždycky všechno po svém. Pak to kolikrát posejřím.  A říkám si pomstychtivě, dobře ti tak. To máš za to.  :)

pro Silene

Já ani nevěděla, že něco takového existuje, zaspala se svým pomalým hrncem dobu. Ale stejně na něj nedám dopustit, na rozdíl ode mne nepřipaluje.  :)

pro Kočkodan

Vyhmátl dvě zásadní místa. Děkuji.

Pro mě velká příjemnost

K zamyšlení i pobavení. Našla jsem si i něco pro sebe. 

tak tohle je nejenom báseň, ale i báseň skvělá a já nejsem kritik, takže dál si pomlčím ;)

Za mě skvělé... skvělé!

...blues...

líbíla se mi hned po prvním přečtení, pak jsem se vracela, ale....musela jsem si počkat na komentáře, abych porozuměla......*/****************************

Je to podle mého velmi ostrý text. Proto bych raději napsala "jestřáb protkne

zvukem kérku". Celkově velmi výrazné a působivé. Tip.

Phil, na povidlí by to chtělo profi výbavu, hned by jinak odsejpalo. Nestačil by sad (hyperbola). Pravděpodobně tu nádheru znáš, leč... neodolala jsem. 

V soutěži „Kočkodan hledá superverš“ bych měl asi dvě první místa:

kladou den na velkou ručičku hodin

a

pak užnu stéblu okamžik

pro Alegna

Povidla. Posílal každý rok. Dají práci. Měla rozedraný konečky prstů. Tolik švestek a pár skleniček, že. Do jedné várky jsem přidala švestkové koření. Když se dají do trošky vody s oříškem másla, rozehřejou, jsou výborná k minutkovému masu.   :)  Děkuji.

pro Štírka

Má svou dceru. To je jediný hnací motor. 

pro Silene

Ten poslední.  Děkuji. 

pro předseda poroty 

Mám Vás ráda a nevím proč, ani kdo jste. Jenom to jméno by mohlo být kratší.  :)  

Povidla mi hned asociovala povídání :)

Opět obdivuju a užila jsem si čtení.

Tyhle řádky mě potěšily nejvíc:

Můžou být saze paní?

Ty saze zebou v dlaních

a ještě poslední řádek

ach

Máš velkou vnitřní sílu Phil... syn bude po Tobě- a teď je nejvíc, že umí bejt šťastnej...To je jako když vyjde Slunce... Ten pocit už v sobě máš napořád...?...

Poetické myšlení a silný cit pro psané slovo se u tebe skvěle doplňují, Phil... 

Jinak závěrečný verš je skvělý.

Melancholik a řezník jsou ve vzájemných kontraindikacích. Melancholik to však obvykle udělá. Zkusí, nač nemá. Zkusí, protože musí, protože právě ten smutek v něm musí, neboť chce být překonán, jenomže nemůže. V zásadě se jedná o sebeporážku.

(edit. rozšíření obsahu)

pro Štírka

Syn je potetovaný, zvenku, myslím i zevnitř a pak ten piercing. Kdysi šel dělat na jatka. Dali ho na porážku, myslím, že to bylo naschvál. Přišla domů a on ležel a plakal. Že viděl ty oči býka, než ho zabili. Nejde to ani napsat ani vypovědět, nic. Jen prožít. Všechny tyhle špatné vlastnosti má po mně. Vím to.  Už tam nešel. Seděl dny a noci u compu. Bylo toho víc. Dělali jsme za něj. Má dítě. A teď už měsíc pracuje. Vstává, vaří ty svý polívky a prodává v masně. Vlaje za pultem v tý svý zástěře a vypadá šťastnej. Když byl na základce, nabízeli nám přeskočení třídy. Na osmiletém gymnáziu byl ve vitríně objev roku. Pak vysoká. Má geniální matematické myšlení a paměť. Ale něco ho smetlo. Je to jedno. Žije. 

děkuji  :)

pro předsedu poroty

Já tedy necedím. Ale rozesmál jsi.  Děkuju za podnětný komentář.  :)

3 poslední řádky prvé části jsou příliš realistické na vše to ostatní co je obklopuje.

Verše to nejsou - Vše co se rodí v představách a myšlenkách vědomě či podvědomě – nad životem – to vše smí být poezie..?.. Máš obrovskou fantazii – nebo spíš zcela nebržděné asociace.

Kdysi mi řekli:  zjednoduš to co říkáš a to co píšeš, nebo ti ostatní neporozumí. Zkusila jsem to a nikdy už to nebylo vše – zjednodušení pro druhé jsem přijala - a nevím, jestli to bylo nutné...

ty píšeš naplno: ať si každý vybere co pochopí, co nepochopí, co to s ním udělá. A já to pokládám za smysluplné.