Dítě

...zvláštní, ta domněnka, že jsme a přitom prý nejsme a nic nebudem...

Z úrovně tvého dílka mi nepraskaly nervy, spíš jsem si pomyslel – ta Thea to nemá v hlavě vygumovaný... (mrkající smajlík)

... život... i dětství má své stinné stránky... a asi nejvíc pak záleží na miskách vah...hodně tísnivé, Theo...hned bych pohladila...

Ano – dítě má v sobě každý napořád – a je úplně jedno jak se tváří na co si hraje co dává najevo vždycky ten malej šprček v něm někde bydlí...A mám pocit, že kárající věčně nespokojený rodiče vychovávající Zastřešené děti – že to byla celá generace a hrála si velice do noty. Napsala jsi to moc pěkně!

Ráda jsem četla .... v každém to dítě stále žije.

Děkuji moc Alenakar! 

Pěkná ukázka soudobého "civilismu" bez nějakého pathosu a archaických klišé. Tip.

Goro ty tělové štrample si taky pamatuju! Byly hrozné. Nedržely mi v pase a rozkrok se stále potuloval někde u kolen. To musím taky nacpat do textu! Naprosto signifikantní prvky dětství! 

A dobře děláš, z práce v jeslích vím, že některým dětem stále "padaly" punčochy i tepláčky... takže něco na tom je.

Gora - To teda jo :) Já se teď tu gumu snažím nacpat i do jednoho refrénu. Když se něčeho chytnu, tak se toho držím delší dobu a propašuju to, kam jen to jde.

Je mi to jasné. Se symbolem dobrá shoda, že??

Goro - pro mne je tohle hodně terapeutický text. 

Evženie - ta prasklá guma je pro mne jeden z hlavních symbolů dětství :))) A to jsem byla hubená jak lunt. Ale potvora stejně praskala. Asi jsem ty tepláky furt natahovala, nebo nevím, jak je to možné... Díky moc za návštěvu :)

Dobře, že poukazuješ na slabiny výchovy. A moment prasklé gumy od tepláků je dobrý symbol.

To už je dlouho, co mi praskla guma u tepláků :-)))

Když se dívám, vidím sebe. A tak to má být.