Pro magiku upeču třeba i koláč

Zeanddrichu, díky za přečtění, těší mě, že se líbí

Je to velice hezké

ráda věřím :)))

chutná - chutná:-)))))

Taky jsi duše poetická, black, podle věty, kterou sis vybrala :), neumíš péct, ale umíš dobře vašit, důležité je, že strávníkům chutná.

neparádnější věta je ...Ójé, kdyby mi tak některý zahrál serenádu, to by mi jistě i lampy záviděly světelné záblesky v očích.

následuje poslední odstavec....a já dodávám, že sice uvařím všechno, ale neumím péct:-))))))

Janino, díky za čtení i slova. Řekla bych, že byla výhoda, že se ti líbili jiní muži, než kamarádkám, měla jsi volné pole :). Pžiznávám, že za mlada jsem o tom moc nedumala, můj zájem byl  spíš povrchní. Jj oči jsou brána do duše, někdy se až hlava zatočí a v páteři zamrazí.

Krásně řečeno. Já uvažuju, že asi nejsem normální, protože si vzpomínám, že u mužů mi VŽDYCKY imponoval spíš ten smysl pro humor, inteligence a pochopení, než vzhled... proto se mi obyčejně líbily úplně jiné typy než kamarádkám... :-) A taky se mi vždycky líbili ti starší. Chlap má krásu v očích, které už něco zažily.

fialko, těší mě, že se ti líbí, dík

Moc hezky napsané :-)

Aru, taky mám tyhle plomby od dětství, tedy už mi jich zbylo jen trocha. Měla jsem v pětatřiceti virózu, ohluchla jsem při ní na jedno ucho a zůstala mi po ní bolest zad, děsná únava, udělat krok byl neskutečný výkon a nemohla jsem se sehnout, točila se mi hlava. Pomalu se to zlepšovalo, tlačenkou jsem se dostala na rehabilitaci do střediska vrcholového sportu, dělali mi vše možné a taky zdejší paní doktorka zjistila, že mi chybí železo, to mi pomohlo.

Jj, pochopila jsem, že kameny sbíráš a to, co o nich píšeš je pravda. A cos napsal předtím o jménech, tak to taky.

Hani, jsi na tom se vzpomínkou lépe, mně hráli čtyři za koláč a tobě jeden z lásky, hýčkej si ji.

Norsko, máš poetickou duši.

Evženie, když chutná, tak je radost péct i vařit :). Však on mi od té doby nikdo nezahrál.

Děkuji Janičko, vybrala sis větu kterou jsem záměrně trochu zpoetizovala, je to přece jen sen :)

K3, chápu, myslím, že tolerance, snášenlivost, nesnášenlivost, rasismus, obětavost, sklony k násilí tu byly vždycky, jen tím "otevřením se světa", globalizací, smrští informací a dezinformací se prohloubily a jsou víc vidět. Když si přečteš Bibli, nebo Komenského tak zjistíš, že se lidi vlastnostmi moc nezměnili, jen mají jiné podmínky a možnosti.

krásna spomienka, i ja jednu opatrujem, i keď som neupiekla žiadny koláč a chlapca som nikdy viac nevidela, no doteraz spomínam v júlový večer 1971 stál s gitarou pod mojim oknom a spieval Otázky...

Lampy jsou výborný

ne jen jeden, každý kámen je na něco jinýho, má svou energií a kdybychom to dokázali rozpoznat, tak určitě i svého jedinečného ducha ;)

myslím, že je to jen omyl psychologů, v psychatrii obvykle neříkáš kolik a jak dlouho máš plomb, ale přijdeš tam, řekneš, že tě bolí hlava, furt zapomínáš, nebo máš pořád únavu, takhle ti přijde, sto, dvěstě, tisíc lidí a máš únavový syndrom na světě. před tím běháš po všech doktorech jako králík (až na zubaře), nikdo nic nevidí, tak tě pošlou na psychiatrii. vem si, že různý poruchy se objevují tím častěji, čím víc se používají tyhle svintsva. třeba titanová běloba, prakticky je v každé zubní pastě a teď ji v potravinách zakázali, po té co ji lidi užívali denně. takhle to jede desítky let, než se zjistí co je příčinou, že čím dál víc lidí je čím dál víc nemocnějsích, protože ti co to vyrábějí, těm je nějaký zdraví lidí ukradený, to samý třeba pesticidy, kde je povolený určitý zbytkový množství v potravinách.

Peču dobře, peču ráda,

pro muže i kamaráda.

Ale zatím mi nikdo nezahrál, odměnou je, že to všechno hned zmizí.

Liduško, moc hezky jsi to napsala, TIP. Zejména mě zaujalo:

Ójé, kdyby mi tak některý zahrál serenádu, to by mi jistě i lampy záviděly světelné záblesky v očích.

Já teď čtu knížku od Patrika Bangy Skutečná cesta ven.

Místo tolerance knížka odhaluje pravou tvář naši splečnosti. Netoleranci ukrytou pod povrchem. Je to otřesná výpověď o ukrytém, všudypřítomném rasismu nejtvrdšího kalibru, který na první pohled není vidět...

Jsem ráda, že máš svůj kámen. Je jedno takové označení, únavový syndrom, do něj se schová hodně různých příčin únavy. Ano, jiné světy se nám otvírají právě v době podřimování nebo-li mezi bděním a spánkem. A už dobrou :)

Kočkodánku, byl to krásný zážitek, ale je to dávno, pamatuju si jen tu hudbu, radši.

to je vono ;)

jo, jo, to já mluvím trochu jako blázen, on navíc Aru, jako jméno Aru má svou vlastní identitu, která mě tady vychyluje víc, nebo míň "jinam", ono jméno je jako nálepka, i civilní jméno tak funguje, že posouvá energii nositele určitými směry, abychom mohli hrát divadlo na Zemi :D

no, měl jsem v merku jeden konkrétní kousek, ale byl strašně drahý, tak jsem šetřil a šetřil, až ho někdo koupil, ale řekl jsem si, že si počkám na jiný a trošku levnější kus, ale stejný druh a dneska to zavolání, ale nespal jsem, jenom podřimoval, protože v práci se nespí :D ale já si musím ráno a většinou dopoledne lehnout, v normální práci bych nejspíš už dávno zkolaboval. tak tak ;))

dneska jsem vážně strašně upovídaný :D

Děkuji K3, máš na mysli toleranci ve virtuálním světě, nebo toleranci individualit v současné společnosti? I když možná jedno odvisí od druhého. Je docela možné, že se člověk pokládá za tolerantního, ale když má projevit osobně toleranci k danému objektu, nezvládne to. Ani za sebe bych ruku do ohně nedala.

Lído, to ti kvarteto jistě připravilo natolik dojímací zážitek, že jsi měla kolena skoro tak měkká jako onen tvaroh.

To jsou krásná slova. Ale i ta tolerance může být falešná a klamavá.

Vyptám - to je moc pěkné slovo, jojo recept ráda pohledám a pošlu.

Štírko, za tvá přívětivá slova velké díky a přeji také příjemnou dobrou noc

Lidunko- ten recept si u tebe vyptám... abych použila už nepoužívané slovo...

a moc krásně jsem si početla na dobrou noc... ( jsi moje zdejší "moudrá sova"...)- a přeji též dobrou noc a hezké sny. 

Arz, taky se mi už stalo, že jsem slyšela v polospánku hlas, co mě oslovil a jednou v čase mezi bděním a spánkem jsem dokonce  byla světýlko a vedle mě bylo druhé, které mi za letu takovou šedou mlhou říkalo: " To je pro ty, kteří žijí věčně... dál nevím, probrala jsem se.

Kameny mě od mališka fascinují, ale trochu se s tvém vyprávění o nich ztrácím.

všímám si, že stále existuje i takové to strašení, že se musí tohle a nesmí se tamto, ale když si zůstaneš za svým, nestane se absolutně nic :D

to nebylo před lety možný, za mě nejpříšernější devadesátý léta s dojezdem na nultý, pak se to postupně začalo rozvolňovat, dneska kdo chce být svobodný je svobodný, kdo ale chce žít ve strachu, i to je umožněno, existuje velká různorodost, každý si najde to svý potěšení, ať už konstruktivní, nebo destruktivní.

dnes jsem ráno klimbal, tak jako vždycky když vstávám brzo :D (jo, asi je to fakt ta chronická otrava rtutí z těch plomb) a zcela jasně jsem uslyšel svoje jméno, jakože z hlavy, ale nebyl jsem to já a večír kouknu na kameny a byl tam ten druh co jsem chtěl,  předtím mi byl jiný vyfouknout a ta cena byla ale enromní :))

Aru, líp bych to nenapsala, naprosto souhlasím a souhlasím i s tou tolerancí k individualitám a jsem za to moc ráda, je to v tom velký kus svobody.....

dievča, díky a posílám tvarohovomagický pozdrav :)

Hm, ach,  Láska nebeská. A podob lásek je, občas jeden lehce přehlédne. To by tě naši mladí využili, Phil. až budeš naštvaná, milují sladké :). Peču málo přiznávám, moje maminka pekla pravidelně a dobře. Díky za komentář, pěkně jsi mě rozesmála ...

že jo, že jo, koho zajímá vzhled :D

v tom je Písmák geniální, že je víc vidět člověk zevnitř, než zvenku :)

myslím, že dnes je mnohem větší tolerance pro jakékoli jiné světy, než před lety, mám pocit, že je individualitám dovoleno víc být individuální, než ještě před časem, kdy se prosazovala mnohem víc taková uniformovanost, někde to určitě existuje, ale vesmíry co spolu nekooperují si myslím se více rozvolnili a ti lidi mají menší, až žádnou šanci se vůbec potkat.

krásne ... magicko-tvarohové***

Věřím ti každé slovo. Víš, co se mi vybavilo? Můj zamilovaný film Láska nebeská. A. Já vím, že mám mizerný vkus na koláče... Láska je kolikrát někde jinde, než si myslíme...Taky ráda peču, nejvíc se mi daří, když jsu nasratá, to peču imrvére...  :)

Jamardi, je, je to krásné, přála bych každému, i kdyby jen na krátký čas

Vážím si, Čudlo, díky

Těší mě, jak to vnímáš, díky Goro

Nikdy nevíš, co se může stát úplatou pro zahrání serenády, nemusí to být nutně koláč. Jsem ráda, že se líbí, díky kadeřavá

Chce to i snahu na obou stranách a šťastný soulad. Je krásné, když se to stane.

Moc hezké.  /*

Laskavé i trochu nostalgické zamyšlení.

Škoda ,ze neumím koláče.Libi se mi tvé rozjímáni