Páka blues

Mi se z básně líbí ta jedna strofa, kterou jsem vypíchla v předchozím komentu, přesněji řečeno ty její druhé dva řádky. Není to úplně styl psaní, jaký mám ráda.   k obrazu jednoho malíře, akorát nemám . Nahodilo mi to prostě vzpomínku...

rrem, máš pravdu, ty mně ten názor taky můžeš nechat říct.

Majkl65 děkuje všem, které báseň oslovila a které jsem si tak ukradl jen pro sebe. I když někteří se brání :-) 

K3 - To co a jak mi píšeš, je důvodem, proč já zase všechno opakuji.  Mně je přece jedno, komu se co líbí. Hlas lidu, hlas boží - říkali už bolševici. I tvým hlasem ke mně promlouvají.  Ve vztahu k tvé víře jsem ovšem ateista. Horší je, že do toho po písmácku pleteš osobní notu. Kdykoliv mi píšeš, nikdy to není k věci. Dovoluji si podotknout, že ani v této věci s tebou prasata nepasu.

Safiáne, řekl sis svůj názor, v pořádku, ale proč ho pořád opakuješ? A koho myslíš tím obecním lidem? A kam se řadíš ty? Mezi vyvolené? Zkrátka se čtyři lidi na něčem shodli a basta, mají na to právo. Ono to v té redakci není žádný med. Kopni si radši do nohy od stolu.

Jsem z toho nešťastná. Mám poslední dobou pocit, že svými komentáři jen ubližuju. 

Budeme tančit jak sejmutí z kříže

na špičkách touhy a na patách snů

a prsty tvoje jsou překrásné mříže

a já jsem nahý, pán toulavých psů.

Tahle se mi moc líbí. moc

Nemám tolik času na načítání, kolik bych potřebovala. V noci většinou nespím, jsem les a mívám hodně unavené oči, od kukátka, protože musím a musím všechno vidět. Konečně nevstávám ve čtyři ráno na páty autobus. Ŕidič mne vždycky budil a já utíkala přes cestu  k píchačkám. Odpoledne hudroval, že mě jednou něco přejede. Autobus bylo společenství a myslím, měl mne rád. Naskočilo mi, jak jsem Katce zapomněla dát papírové kapesníčky a ty blbky ve školce ji za to nechaly sedět na lavičce, místo herny.  My jsme byli učitelská rodina, všichni, až já byla odpadlík, do zemědělství. A bez vysoké školy. Máma mě tenkrát bila a já utekla na balkon, tam na mne nemohla, viděli by sousedi. Křičela, že jsem ostuda rodiny, že všichni mají tu vysokou! Já čekala Katku. Ta teď studuje druhou, asi za mne, ale je to složité. Tak jako všechno. život Myslím si, že to tady šalomounsky vystihla Silene. 

Safiáne, čtyři jsme se shodli. Asi máme v něčem podobné gusto. Mně to proto naopak tak mimořádné nepřijde. 

To, že jsou zde kvalitní díla bez povšimnutí je (u mě) způsobeno tím, že 

a) všecho neobsáhnu 

b) leccos ve mě nezarezonuje, v jiném črenáři naopak

Stejně jako ty zde, já prakticky každý rok koukám s údivem na výběr mnohých děl v publikaci "Nejlepší české básně". 

Vážení redaktoři, svůj pohled na Majklovu poezii jsem popsal v příspěvku pro Philogyny.  Na rozdíl od ženských básní, které mi připadají jako zobrazení mně neznámého světa, působí na mě Majklovy výtvory jako konstruovaný záměr, podle kterého se tomuto světu přibližuje. To by nevadilo, pokud bude na čtenáře působit tak, jako tato báseň. V Majklově případě ale bude na konci procesu jedna jediná báseň jako výsledek nekonečného počtu skic. A to se mi zdá na čtyři výběry, které jsou dokonce výjimečnou událostí, málo. Jedna vlašťovka jaro nedělá. A Majklovu sbírku vázaných veršů si, na rozdíl  od sbírky jiných, kteří tu procházeĺi a procházejí bez povšimnutí, nedovedu představit. Že je způsob básnění, k němuž se Majkl přimknul, stále působivý, je nasnadě.

Philogyny, jen tak z ruky to určitě nepsal a upřímné to jistě je, ale ne v tom smyslu, který tomu dáváš. Sleduji Majklovu vázanou poezii dlouho, takže vím, že píše stále jednu báseň. Ne stejnými slovy, ale způsobem veršování atd. Holan mluví o Šrámkovi jako o jednostrunném básníkovi (a dodáva: Ať ale někdo zkusí na tu strunu zahrát!). Je-li Šrámek jednostrunný, pak je Majkl 0,01 strunný, nepojmenovatelný! Dlouho to bylo plné vycpávek, zkroucenin, výpadků z metra atd. Ale učí se, roste. Díky čtyřnásobnému výběru jsem si uvědomil, že může patřit ke směru, který Miroslawek kdysi nazval niternou poezií.  Jde o směr, kde slova nenesou žádný význam, jejich kombinace nesou jen citový náboj. Myslel jsem, že je to čistě ženský směr, protože dámská schopnost nacházet stále nové a nové kombinace a vyvolávat jimi stále nové citové vlny je nekonečná. Také některé výtvory byly nekonečné (Bohuslavová, Malaníková atd.). A to bez jakékoli epické opory. Ale ty vynikaly velkou invencí. Tak kolem 2010 tento směr kulminoval. Tehdy obecenstvo v komentech běžné citovalo nejpůsobivější kombinace. Myslel jsem, že je to čistě ženský svět, kam muži díky tomu, jak je Bůh stvořil, nemohou. To jsem velmi obdivoval. A najednou přijdou Rado Roh s Majklem a svým způsobem se tohoto světa dotýkají také. V ryzí podobě je to směr tak na jednu sbírku (a to ještě s invencí Bohuslavové nebo Malaníkové). Tu bych si dovedl představit i u Rado Roha. Ale u Majkla? Padesát stejných básní, to bych přečíst nedokázal. I ty svým způsobem do toho klubu patříš. ale ty tam máš vždycky nějaké konkrétní jádro. A to je to, jak by tento směr mohl pokračovat.

pro Rem

Mi přišlo, že to napsal jenom tak, z ruky, po milování. Možná je to odvážné tvrzení, ale je to můj osobní pocit. 

Je to upřímný a je v tom kus člověčiny. Moc se mi líbí. Vím, že už jsem četla a měla ten samý pocit. Když bývám les, vypadává signál a někky píšu a píšu a pak to nikde nevidím.  

No, když jsne u toho... jakýkoli text se tu dá snadno přehlédnout, a kdyby fungovala adresná avíza, mohl by kdokoli redaktora(y) na dobrý text upozornit. Ta funkce tu opravdu moc chybí!

Zajíci, Janino, díky za vaše názory a upřímnost, s níž se vyjadřujete k tvorbě i dění na Písmáku. Safiáne, i tobě - ano, občas se stane, že některá kvalitní báseň "zapadne" bez povšimnutí.

Já dala Majklovo dílku výběr zejména za náladu básně (vzhledem k jeho obvyklé tvorbě), prostě mi zrovna mimořádně "sedla", odborníka ze sebe rovněž nedělám. Také mne zajímalo z praktického hlediska, zda se NĚKDE ZDE, NA NOVÉM PÍSMÁKU, JAK AVIZOVAL OLDA V OBNOVENÝCH PRAVIDLECH, OBJEVÍ RUBRIKA S TÍM, ŽE BÁSEŇ DOSÁHLA 4 VÝBĚRŮ OD REDAKCE. Nestává se často, že by dílo dosáhlo tohoto počtu výběrů... 

Nic (krom běžné rubriky v Dílech - Výběr redakce), kde by na tuto konkrétní báseň se 4 výběry bylo zvlášť upozorněno jsem však na NP nenašla.

Mně se Majklovy vázané verše zdají slabší než básně psané volným veršem, nemívá dokonalý rytmus a sem tam se najde vyloženě nepovedený rým. Tohle blues mě ale, jak bych to řekla... uchvátilo. Je tam několik metafor, které mě překvapily, třeba ta o slovech z rádia nebo světle, co stojí v okně. A hlavně mě strhla jakási naléhavá atmosféra, ten "výkřik proti času" mi zazněl opravdovostí, byť nedokonalou. To se mi na Písmáku nestává moc často. Takže tady ty výběry beru.

Safiáne, problém redakce je, řekl bych, v tom, že lidé jako ty se do ní právě nehrnou. Jsem amatér, amatérskou poezii a prózu píšu mnoho let, ale redakci se věnuji jen krátce. Mou četbou jsou převážně historické spisy, ne umělecká literatura nebo dokonce literární teorie. Vím, že máš v těchto oblastech možná větší znalosti než celá současná redakce. A taky zkušenosti. Proč se toho tedy neujmeš sám? Je tu víc lidí, kteří by mohli být kvalitními redaktory a kteří (příležitostně) současnou redakci kritizují, z nějakého důvodu se toho však ujmout nechtějí či nemohou.

Tahle básnička se mi líbí, nejsem žádný odborník na vázané verše a takhle zrýmovat bych to nikdy nedokázal. Jak jsi ve svém komentáři sám poukázal, tak její autor píše vlastně stále jednu jedinou báseň, zde se nejvíce přiblížil k tomu, co sám nazýváš dokonalostí. Sám asi lépe než já víš, jak je to v umění s dokonalostí a  s přibližováním se k ní. Zkrátka je to dosavadní autorův tvůrčí vrchol a ten si zaslouží ocenění. 

Přiznávám však, že jsem se možná nechal příliš ovlivnit předchozími výběry.

Že se to líbí obecnému lidu, nevadí. To je přirozené. Ale že výběr dali dokonce čtyři! redaktoři ... Zvláštní. Kvalitních textů si většinou nevšimnou.

Krása, líbí se mi 

Je to dobré 

Je to dobré 

Děkuji za všechny reakce na báseň. A už jsem vám publikoval další :-) 

https://youtu.be/rTXGY3_m278

Vnímám vesměs autorovy básně coby hudební texty, jimiž snad i mají být. Tu je přítomno pár opravdu chytlavých momentů pro příslušný žánr, případně lokální převýšení požadavku naň. Zmrzlé stíny podobné trávě jsou vyloženě super. Světlo, které stojí pár vteřin v okně. Prsty jako krásné mříže. Ano, tačení po sejmutí z kříže vzbuzuje až popové nadšení (Mirai 50+). Co mi ovšem nejde významově úplně do hlavy, je trénink abecedy v pekle. Tu si nejsem jista, zda autor míří skutečně k řekni á, řekni bé, nebo mu než ulítla další z hojně přítomných spojek. V rámci bilance z dvaceti veršů uvozeno deset právě slučovacím poměrem. Jeden kus tedy záhada. 

Mám z toho drobátko o-o-o syndrom jak u kinga popu Michala Davida. Nu, k osvěžující písni asi fakt neva. Pokud báseň, potom bych na výsostech protestovala nad jakostí zpracování. 

Zatím nejkrásnější báseň, kterou jsem tu četl. Hluboká, malebně vyjádřeno, prostě úžas. Kéž bych uměl tak skládat. Bravo!

Uuu. Tvoje báseň chytí a už nepustí. Je čarovně autentická, i díky jazyku, jaký používáš. Povedla se Ti náramně!! 

Líbí se mi!

no... je to takovej... honza nedvěd... je to asi hezky napsaný, ale nevím, ke mně to moc nepromlouvá.

Pěkné, obzvláště mě zaujalo Zima si s jarem dávají páku..., TIP

Některé verše jsou silné...a dotkly se...

...a prsty tvoje jsou překrásné mříže*

Díky tomu, že prakticky píšeš stále jednu a tutéž báseň, můžeme dobře sledovat, jak se ti po letech daří. Obrazy už jsou reálné, žádná prázdná sláma. To je nesporný pokrok, ale ...  Možná ta poslední bude dokonalá.

Tohle je parádní, od hlavy až k patě.

"Zima si s jarem dávají páku..." - :)

Výběr bych dal i já. Strefil jsi se. Mojše kouše jako moucha, ale z toho si nic nedělej, já bych to bral jako text pěkného blues.

Pěkná práce.

Zlato? Spíš bláto!

líbí se mi melodičnost básně, a obsah, i velice pěkné obraty,  jen rýmy občas nejsou nejlepší, nezní spolu, a trochu to ubírá básni na kráse...Jinak ale opravdu velmi povedená

krásny obrázok...

V básni se podařilo  navodit zvláštní, nadčasovou náladu, která je zapamatovatelná - s křížem pěkná velikonoční metafora. Rýmy by možná mohly být vynalézavější, sem tam chybná interpunkce, ale přese všechno T. + V.

Tak ta je vážně nádherná.

Velice slušné dílo, poctivá práce a "próza básně" silná, překvapivá

Třeba verš: Budeme tančit jak sejmutí z kříže ... mě dostal. A není jediný

krásnej lásko-punk !!