Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se(1) - případ špatného doteku
Autor
PrivateEye
Pročítal jsem právě z nudy poosmé v ohmataných Květech článek o klonování potemníků, když vešla klientka.
V detektivní literatuře vcházejí zásadně dlouhonohé blondýny s výrazným poprsím a hluboko posazeným hlasem, téměř nikdy ženy s končetinami, obličejem a hlasem špatně vyspalé žáby. Život prostě není detektivka.
"Ztratil se mi přítel," oznámila mi po úvodních ceremoniích, "venčil venku na trávníku psa a náhle zmizel. Zůstal tam jen ten pes a jeho mobil."
"Váš pes má mobil?" zeptal jsem se.
"Ale ne," ušklíbla se, "myslím mobil mého přítele."
"A tak," řekl jsem, "tedy... ehm... jen tak pro jistotu: jak velký je ten pes?"
"Je to jezevčík," odpověděla smutně.
"Dobře. Nuže - ke zmíněnému mobilu. Máte ho tady? Mohl bych ho vidět?"
"Ano," řekla a sáhla do kabelky, "ale opatrně - je nabitý."
"Samozřejmě," uklidnil jsem ji, vzal jsem přístroj do ruky a podrobil jej zkoumání.
"Myslím, že je případ vyřešen," sdělil jsem po chvíli.
"No, vy jste úžasný!" rozplývala se klientka.
"Já vím," řekl jsem.
"A kde je tedy můj přítel?"
"Je to zhola jednoduché. Zde je napsaná SMSka, kde váš přítel píše, že právě venčí psa. Vidíte? Ten mobil však není zcela v pořádku, je tam někde špatný dotek, možná i trochu zkrat, prská to jako vzteklý kocour. Obávám se, že došklo k zvláštní a vzácné poruše: ve chvíli, kdy měla být odeslána zpráva (a přítel měl zůstat), se to nějak přehodilo. SMSka zůstala a přítel byl odeslán pryč."
"Tak takhle se to tedy stalo! Ale jak jej dostanu zpět?"
"Domluvte se s operátorem vaší sítě, jistě vám poradí. Jsou to snaživí hoši."
"Výborně. Děkuji vám. Moc jste mi pomohl, opravdu."
Vytáhla z kabelky několik bankovek a položila je na stolek.
"Ten vadný přístroj bych vám doporučil vyhodit a koupit nový," navrhl jsem.
"Myslíte?" zeptala se pochybovačně, zatímco jej schovávala do pouzdra, "no, nerada bych to nějak uspěchala."
Chápavě jsem pokýval a vrátil se k potemníkům. Jsou to krásní brouci, na mou věru.