Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se... a organickými čipy to všechno začalo
Autor
Pompejus
... a organickými čipy to začalo
V dnešní době je zvlášť těžké se prosadit. Všude je to plné rychlých připojení a ještě rychlejších hackerů, takže i vybrání pošty z klienstkého serveru může být prakticky neřešitelná situace. Zrovna jako nedávno. Líbila se mi na internetu jedna zvlášť dobrá utilita na zlepšení běhů mých Windows 2050PX SE a tak si říkám, že si ji stáhnu. Pochopitelně že jsem to dělal v kavárně, doma mi internet běží jen ve vyjímečných případech, společnost, která mi dělá providera, říká, že se to zlepší nástupem nové technologie GreenEye. Ale moc tomu nevěřím, takových technologií už totiž bylo... No, a abych tu myšlenku dokončil, stáhl jsem teda soubor instalace, která přes svou velikost byla na připojení o rychlostí 120Tb/s okamžitě na disku počítače, kde sedím. No a dám kopírovat na křečka, kterého jsem napojil na počítač, ovšem na jednoho křečka se instalačka nevešla a tak jsem křečky použil tři. No, a než jsem došel domů, tak mi jeden křeček v kapse samozřejmně praskl. Zapomněl jsem ještě říct, že jsem křečky měl naformátované na 16,2 MB a ne na obvyklých 14,4. Ten program mi donesl kámoš, ale správně mi říkal, že někteří křečci tuto kapacitu neudrží. A měl pravdu. Není to moc pěkný pohled, na prasklého křečka, jak ta data tečou ven z tlamy. Horší na tom je, že jeden křeček stojí dobrých 12 € a to zrovna není málo. Zkusil jsem sice data rekonstruovat, ale křečdisk mi ohlásil, že to nejde. No, a tak jsem prostě prošustroval křečka, ani o tom nevím.
Nebo jak chtěl bratranec přetaktovat svého koně. Kůň už několik let slouží místo procesoru, není to ten klasický, ale taková zmenšená verze, skoro poník. Je to objev firmy Intel, již kdysi dávno, přece koně počítali v cirkusech kopyty, tak akorát upravili genetický kód na to, aby jim počítání šlo líp a zvýšili také rychlost kmitání kopyt. Jenže když se pokoušel svého koně přetaktovat, asi půlhodinku mu počítal dobře, ale pak začal řehtat, a z bedny bylo cítit smrad pálících se kopyt. On jednoduše zapomněl, že potřebuje tlustší podkovy a tak tam nechal ty staré. No a koníkovi se rychle ošoupaly a pak si sedřel i kopyta. Takže musel koně vyhodit a koupit si za nemalé peníze nového.
A to jsem vám ještě taky neříkal, jak moje holka chtěla nainstalovat novou želvu, a zničila si desku? Ne, že? Želvy se používají už bezmála dvacet let, jako vysokopaměťová média. Pod krunýřem se rychlostí buď 7200ot./s nebo 5400ot./s točí kruh buněk, které nesou informaci o jedničce, nebo nule. Tu si koneckonců nechal nedávno Microsoft licencovat a tak na chvíli dokázal odstavit na vedlejší kolej největšího konkurenta Megahard. Ten zatím přežívá a vyvíjí jiný způsob nesení informací. No, a přítelkyně si koupila novou želvu od MBI a pokusila se ji nainstalovat. Jenže želva nebyla kompatibilní s její deskou z mahagonového dřeva a tak poškodila její bios. Naštěstí mám stejnou desku, takže jsem jen doma vytáhl svého švába s biosem a chtěl ji ho nahrát přes dosavadní želvu. Jenže, jak jsem vytáhl jejího švába, rozběhl se po koberci pod skříň a bylo po švábovi. Ta mi hezky poděkovala. Sice jsme ho chvíli hledali, ale marně. K utužení našeho vztahu to moc nevedlo. Zvláště ten účet za novéhom švába mi připadal přemrštěný, ale pořád lepší jak kupovat novou desku z mahagonu. Vůbec se ty ceny nepohybují na těch výrobních.
Vím, jak nám ve firmě došel inkoust ve firmě a šéf to dal vyměnit té nové sekretářce, tak ta to pořádně zkonila. Chytla náhradního platýse naplněného inkoustem, jenže zakopla a spadla s ním na zem. Platýs ji při pádu praskl a hezký černý inkoust se rozlil po její napůl rozepnuté halence původně bílé barvy a po podlaze z linolea. Nový platýs s inkoustem stojí víc jak tisícovku, naplnění, které je díky novému zákonu od Pewlett-Hackard nelegální stojí tři stovky.Vzhledem k tomu, že tam byla nová, byla to polovina jejího platu. No prostě krása.
Ještě lepší jsou takové ty viry, které se čas od času šíří e-mailovými poštami, hlavně díky tuctu chyb, které se objevily s novou verzí MS Inlooku Expressu, takže je šíření takřka nevyhnutelné. Sice si můžete stáhnout antivirovou aktualizaci na váš poštovní program, ale ty jsou k ničemu, protože co hodinu potřebujete novou verzi, kvůli asi padesátce nových virů, kterou dosavadní aktualizace nezná. Jistě vám dojde, že za den stáhnete tímto postupem 24MB dat, čili za měsíc 720MB a za rok 8,76GB. I když jsou dneska želvy o kapacitě víc jak deset terabajtů, jistě nikdo nechce na svém stroji tolik místa věnovat antivirové ochraně. To je účinnější viry léčit. I když ne vždy to jde, například nebezpečný je vir Leonardo, který způsobuje koni v počítači kulhavku a to snižuje výkon systému. Horší jsou viry jako běhavka, skákavka, nebo kopavka. Nehledě na nebezpečí, které přinášejí viry síťové. Tito pavouci chodí po síti a chytají mouchy síťových programů, což je nejhorší pro firmy jako Starell a jiné. Výsledkem je totiž bezchybně chodící síť, a tak pak ubírá práci jejich opravářům. Zcela nejhorší jsou pak viry jako byl indonéský I vole u, který vzal seznam adres ve vašem poštovním programu a rozeslal všechny zdrobnělinky všem zdrobnělinkám. To znamená, že milenka Lenička se dozvěděla o milence Moničce, sekretářce Renátce, dceři Pavlínce a manželce Stíhačce. A všechny ostatní o těch ostatních. Vlastně to všechno začalo masovým nástupem nové generace čipů v roce 2005, označených jako organické. A pak se příroda začala do výpočetní techniky míchat stále víc, až to skončilo nynějším stavem. Nápadně mi to připomíná krizi se softwarem kolem roku 2002. Tři roky na to přišla nová technologie. Třeba nás z této situace taky vyvede nová technologie. Začínám litovat své děti, čemu budou muset čelit. Chudáci.
Zpět na začátek