Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se*
31. 10. 2002
20
0
2070
Autor
quapa
***
zesláblá
vlastním stínem
chci usnout v trávě
tancem motýlím do ticha se propadat
vzbudit se při hvězdách
zapálit oheň a
spálit v něm náruč smutku
S volnýma rukama jít pak
podobna větru
přivítat slunce
jen v zubech včerejší mák
Je to uzasny...:o) Proste dokonale to vystihuje touhu znicit smutek a zapomenout...A v poslednim radku ten "vcerejsi mak"....tam se mi to moc libi....Pokracuj, drzim palce.
Bral bych odeň, ktzerý umí spálit smutek. Škoda, že není léto, přidal bych se ke skautum u ohně a brnkali bychom na kytaru:-)
PS: Jedna moje nevydařená láska jedla stále makové koláče a nikdy neměla mák mezi zuby. Nevím, jak to dělala:-)
Nostradamus
25. 01. 2003
Vzbudit se pri hvezdach, zapalit ohen - to je pekny. Vcerejsi mak mezi zubama je nekdy fajn...*