Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV metru
29. 11. 2002
5
0
1222
Autor
Day
Seděli vedle sebe v jedoucím metru. Sami v prázdném vagónu. Jen oni dva a hučení zářivek. Jak muž tak žena se snažili nespočinout zrakem na svém protějšku. Znáte to.
Souprava s kvílením brzd zastavila. Nikdo nepřistoupil. Kolos se dal opět do pohybu.
Vjeli znovu do temného tunelu lemovaného nikde nekončícími kabely.
Zdálo se jakoby se zastavil čas. Nikde se nic nedělo. Jen to hučení a ubíhající zeď místo krajiny.
Muž si našel odraz té ženy ve skle. Už si ji zhruba jen tak po očku prohlédl. Prve, když nastupovala. Žádná kočka, něco kolem třiceti, na blond obarvené vlasy…
„Ahoj miláčku. Vracíš se z nákupu?“ řekl dost hlasitě, aby přehlušil lomoz a přisedl si ke své manželce.
jeee, tak to dee!!:) vážně mě dostávaj tyhle náhly konce! a vůbec to není moc dlouhý, žádný zkracování, být to delší, nevyznělo by to tak!
mě v metru vždycky fascinuje, jak skoro bezpečně můžeš odhalit manžele, jsou to ty lidi, co do sebe akorát tak vrážej kolenama a mlčej :-)